Head
Réžia:
Bob RafelsonKamera:
Michel HugoHrajú:
Micky Dolenz, Davy Jones, Michael Nesmith, Peter Tork, Annette Funicello, Vito Scotti, Teri Garr, Victor Mature, Bob Rafelson, Dennis Hopper, Frank Zappa (viac)Obsahy(1)
Snímek je sledem psychedelických až surrealistických epizod a hudebních čísel, jež si dělají legraci téměř ze všeho. Snímek, spjatý s dobou svého vzniku nejen hudebně ale i výtvarně, se při svém poměrně nešťastně načasovaném uvedení do kin nesetkal s větším ohlasem (měl premiéru dva měsíce po zrušení seriálu The Monkees), ale dnes je zajímavým dobovým artefaktem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (15)
Já jsem se nadmíru bavil (u takového filmu co víc čekat) a to že víc jak míň. Hudba, jednotlivé příběhy a postavy zdařile a vtipně kolážovitě poskládané do dada - surrealistickýho celku, který bourá dobové zvyklosti a revoltuje. Je to sice psychedelická jízda, ale je z toho cítit atmosféra konce šedesátých let, Vietnamu, Woodstocku, hippies. A že by žádný větší příběh? Ten je podle mě právě v nabourání konvencí středních tříd a šíření chaosu a anarchie. Prostě super zážitek i bez toho jointa. ()
Hlava? Tohle žádnou hlavu nemá,a nemá to ani patu ! Na snímku je poznat,jak bylo v šedesátých letech oblíbené LSD,pod jehož vlivem tvůrci vyrobili tenhle nesmysl.Docela mě zamrzelo,že si v něm můj oblíbený herec Victor Mature několikrát štěknul,aby si přivydělal pár USD.Tohle moje HLAVA obravdu nebere. ** za celkem obstojnou muziku. ()
Séria surreálne pospájaných scénok, počas ktorých sa členovia skupiny Monkees ocitajú v rôznych prostrediach. Uletenosť na spôsob amatérskejšieho Monty Pythonu (opakovaním prostredí, návratom k zobrazeným motívom, postavám, nezmyselným humorom). Zopár scénok pobavilo - automat Coca-coly na púšti; lupiny v hlave, obsah vysávača, vzdanie sa američanovi, no množstvo rozpačitých chvíľ s absenciou čohokoľvek zaujímavého prevažovalo. ()
Očekával jsem něco jako The Rutles, komedii o kapele se spoustou dobré muziky. Tenhle scénář ale musel psát někdo totálně sjetý - jednotlivé střihy spolu vůbec nesouvisí a o alespoň náznacích příběhu si můžete nechat akorát tak zdát. Nic vtipného jsem také nezaznamenal. Jediné, co si nezaslouží úplné odsouzení, je hudba; pár písní se povedlo. Film by se mi možná líbil, kdybych se předtím pořádně zhulil nebo natripoval. ()
Snímek notně poplatný dobové módní psychedelii, takže barevný a obrazově často luzný, leč vnitřně nesoudržný, spíše jakési přelévání motivů plné hříček a zřejmě i snahy o výpověď o stavu světa. Je možné, že se v tom našinec motá více i z neznalosti dobových reálií. Několik zábavných absurdností připomínajících poetiku Monthy Pythons, a hlavně několik okouzlujících hudebních klipů (zvláště ten s těmi vířícími harémovými tanečnicemi). ()
Reklama