Prejazd Kassandra

Tahle legendární žánrovka bohužel patří do kategorie těch, z nichž si zub času už něco ohlodal. V tomto případě to schytal hlavně rozvleklý úvod a občas poněkud teatrální herci. Plusové body v podobě obejití zažitých archetypů hlavních postav, solidně budovaného napětí v druhé polovině a grandiózního, svým způsobem nečekaného, finále, však nakonec táhnou snímek téměř až na nejvyšší metu. (01.11.2008)

Napětí, napětí, napětí, atraktivní téma a logika mnohdy skřípající víc než brzdící vlak. Že se vlakem "náhodou" veze světoznámý lékař, jeho bývalá žena, žena známého zbrojaře, Žid přeživší holocaust, pašerák drog a polda, co ho stíhá, to bych ještě snesl. Nedostatky zeměpisu, ve kterém má vlak vstoupit na území varšavské smlouvy na hranicích Polska, ačkoliv již několik set kilometrů musel projet Československem, budiž. Že na mapě hlavních evropských tahů je vyznačena jakási nepoužívaná železnice v Polsku se zchátralým mostem? Tím bych se netrápil. Že onen geniální doktor nechá napochodovat před člověka nakaženého smrtícím plicním morem padesát dalších lidí, včetně jím samým milované ženy? OK. Že v podstatě nepřátelský stát vpustí na své území vlak vezoucí smrt? V pohodě. Že plicní mor zmutuje tak, aby se dal za hodinku či dvě vyléčit kyslíkem? To už trochu hraničí s důvěrou v babské zaříkávání. Že se vagóny konstruují hermetické, tudíž v nich vydrží vstříknutý koncentrovaný kyslík (zřejmě pod tlakem, ehm), ale zároveň ho 100 lidí za celý den nevydýchá? To je běžná praxe. Že analytici uhodnou z tisíců míst v Ženevě, kam lze zamířit, že terorísta šel do toho onoho vláčku? Jsou to kluci šikovní. Že by zápaďáci nedokázali na pár dní někam zavřít tisíc lidí? To víte, oni věří na ta lidská práva. A tak dále a tak dále. Já bych to všechno přežil. Jednotlivě. I dvojitě. Ale to jsou desítky drobných i větších chybiček, které ve filmu, jenž hraje na notu "to by se klidně mohlo stát", nemají co dělat. Stejně jako dost laciná momentka s Židem, který se nechce vrátit do tábora, což je sice pochopitelné, ale v tomto filmu neplní než citovou vložku bez rozvinutější hloubky. Ještě že ti herci měli hodně tého charizmatu. A taky to napětí, to to zachraňuje. (28.07.2009)

"Přechod přes most pod trestem smrti zakázán!" Tím mostem je potácející se železná objuda jménem Cassandra a k ní směřuje rychlík plný lidí, kteří netuší, zda se s nimi most zřítí dřív, než je zabije virus či střelba ozbrojeného doprovodu. Z mého úhlu pohledu se jedná o velmi napínavou podívanou, do které si zub času nezahlodal zdaleka tolik, jako do spousty jejích vrstevníků. Není mnoho snímků, které by v kategorii vlakový thriller mohly tomuto konkurovat. Kromě občas nechtěně směšných scén, pramenicích z technologického pravěku doby natáčení, jsem poněkud překvapen z toho, že rychlík z Ženevy do Stockholmu bez zjevných obtíží proráží železnou oponu a socialistické Polsko je ochotno zametat průšvih poněkud kapitalističtějších USA. (20.07.2011)

Čistě katastrofický film o smrtící epidemii, za jejímž řešením stojí vysoká politika. Jak jinak:-) Film s přímo tísnivou klaustrofobickou atmosférou. Dobré herecké obsazení, pěkná Goldsmithova hudba, nezapomenutelné scény stejně tak jako pohled na evidentně zničený a vyřazený most. Film nepostrádal ve svém žánru ani vtip, což bylo docela veliké plus, no, prostě i po těch letech i přes některé studiové efekty a nesmyslnosti (Robby Navarro na vagónu vlaku a lezoucí podél vagónů vlaku, to by museli být vyloženě blbí, aby ho skrz okenice někdo nezpozoroval, a nakonec se tak i stalo ale nicméně jemu stejně už o nic nešlo) se jednalo o pěknou napínavou podívanou s trochu otevřeným koncem, ale co každému jen po jeho chuti. (19.06.2008)

Podobné drama jsem nezažil ani s Českýma drahama a že se s nima dají zažít famózní časy. Příklad 1; Veselí nad Lužnicí - Praha; stanice Tábor ; Vlak se rozjede místo směrem na Prahu, zpět, směrem na Veselí, průvodčí jen suše oznámí, omlouváme se, zapoměli jsme ve Veselí dva vagony, musíme se pro ně vrátit. Příklad 2. Ostrava - Jeseník ; stanice Mikulovice; "Dobrý den do Jesníka , skupinová sleva pro 6 lidí." "Dobrý den, bohužel vlak se vysral v Opavě." Kámoši v domění že vlak za 2 minuty přijede na mě nervozně pokřikovali "Dělej, blbče." Průvodči se na mě koukne, řekne vydržte a najednou z amplionu: "Prosím pozor, prosím pozor, vlak číslo ... na trase ...., nepřijede, vysral se někde u Opavy a bude mít pětihodinové zpoždění. Konec hlášení." Příklad 3, příklad poslední a nejluxusnější : IC Odra; Trasa Ostrava - Praha; kdesi v polích u Pardubic. "Vlak není schopen další jízdy, prosím vystupte si a bude Vám přistavena náhradní autobusová doprava." A skutečně po půl hodině čekání v polích na pardubicku přijely 2, slovy DVĚ, postarší ....hodně postarší karosy. Následoval neúspěšný pokus převrátit matematickou logiku a narvat lidi z osmi vagonů do dvou autobosů, značky Karosa. Jedna Karosa během tohoto pokusu zkolabovala a musela být ze silnice odtažena traktorem místního zemědělce. I přes tyto výživné zážitky musím konstatovat, že největší vlakové drama je tento film. Do poslední chvíle napětí jak kráva. Na závěr si neodpustím poznámku na adresu Sophie Loren. Věk dámy se nemá prozrazovat čili 1976 / ročník filmu / - 1934 / ročník Sophie / = to, co se nemá prozrazovat . Je něco neuvěřitelného, jak ženy dokážou stále zrát a přitom nic neztrácet ze své krásy. Jak v tom kupé ležele na posteli, v té černém košilce, tak já stát ve dveřích kupé, jako ten doktor, tak se odrazím, skočím, dopadnu na Sophii a buď bych dostal strašně na držku a nebo by vlaková služba musela potom dlouho ustílat. (24.06.2008)