Masakr v Římě

Nejděsivější ze všeho byla samotná tvorba seznamu, kdy nacisti a jejich italští poskoci sháněli jména určená k popravě kde se dalo. Na druhou stranu si zaslouží ocenění to, že se to tvůrci nesnažili podávat černobíle a i u některých záporných postav byla naznačena ta lidská stránka. S podobným zpracováním bych byl spokojen i u chystaného snímku o Lidicích. 80% (02.07.2010)

Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu. (31.03.2007)

Burton s Mastroiannim nesklamali ... Cosmatos vsak vypustil logiku komparzu , ktory neposobi navyse ani vierohodne .. okrem ineho sa obete spravaju ...akoby poprava bola pre nich otazkou cti ... pomyselna dilema (bojujem proti nepohodlnemu rezimu a ohrozim vsetkych naokolo ..alebo sa pokorne prisposobim... by mohla byt evidentne predmetom diskusii a polemík ...nedostatky vsak nedovolia hodnotit tento počin nad 75 percent .. (21.04.2009)

Na toho, na toho. Na vás míří. Ryk ruky ohnivé. Ohání se krvavou hranicí. Nacistický "verš" řeže. Na kohokoliv dopadne. Ďáblův talár. Není mu nic svaté. Řád. Hrdé, obětavé srdce. Zřekne se sebe. Vybere si smrt, ve vážené pozici, ve vážné přítomnosti přísné, hrozivé, pomněnkové uniformy. Je na řadě. V přízni zbraně. Vzpřímeně, upřímně zemře. Za město krás v morové tónině. Město v černé. Pravé, důstojné odvaze náleží salut requiem. Místo, kde je mír. Dobré nebe. (05.06.2023)

Řím je otužilé město a jeho prastarými stavebními základy jen tak něco neotřese. V roce 1944 ale v jedné z jeho uliček zavládl vzruch a zděšení. Procházel totiž tudy oddíl SS, na který měl plánovaně políčeno partyzánský odboj. Odplata zdejšího gestapa na sebe nenechala dlouho čekat. Popravčí četě ve filmu velí Richard Burton coby pověřený velitel gestapa Kappler. Alkoholový opar dal stranou, není ovšem vyloučeno, že střílení do zátylků nebohých italských občanů, co prošli náhodně prapodivnou selekcí, mu způsobilo takový náhlý nervový otřes, až zase znovu sáhl po lahvi něčeho ostřejšího. A i samotný divák nebude mít v určitých syrově vyznívajících fázích filmu ty nejpříjemnější pocity. Na druhé straně film trpí stagnací, kdy se toho moc neděje, čímž nechci naznačit, že  by film vyloženě padal do nudy. Když má nějaká vyhrocená scéna nahánět husí kůži, přispěchá mistr Ennio Morricone, aby svým orchestrálním doprovodem vyučoval děs, co se transformuje do nové odmocniny psychického rozladění. A za italský lid křesťansky kope Marcello Mastroianni, který se dramatických rolí také nebál. George P. Cosmatos byl režisér, který nejvíce proslul svým druhým režijním příspěvkem v sérii  filmů s Rambem. Jeho válečné počiny z první  poloviny jeho kariéry byly vcelku osvěžující, nikterak však  přelomové. Na sklonku režijní poutě nevytvořil nic kloudného, takže o to víc je tenhle jeho válečný počin kvalitně zrealizovaný, zahraný a s patřičnou dávkou nepříjemné autentické syrovosti podaný. 7/10 (16.01.2022)