Star Trek X: Nemezis

(lehké spoilery)...Ve své době nejakčnější Star Trek, s nejlepšími efekty, dost možná i druhou nejlepší (po prvním díle) Star Trek hudbou a vlastně takovou labutí písní Jerryho Goldsmithe, několika velmi nezvyklými a překvapivými momenty (srážka lodí, Dat prolétávající i obětávající) a s docela zajímavým záporňákem. Jo a ten film rozhodně nemá seriálové vyznění. Proč musím kecy o seriálovosti číst v komentářích u každého profilu filmu navazující na nějaký seriál, i když je to úplně mimo? A i kdyby, navazuje to na seriál, musí to mít s ním něco společného. Každopádně proč dávám "jen" tři. Strašně mě štvala (mimojiné věci, které jsem už zdrbávával u jiných ST filmů) nesmrtelnost Enterprise. Fanoušci by to asi nepřežili, ale její efektní zánik by mě potěšil rozhodně víc, než neustálé převody energií bůhví odkud. Štíty Enterprise jdou totiž obvykle dolů ze 100% na 20 během okamžiku. Ale na těch 20% pak setrvávají strašlivou dobu i přes neustálé bombardování, po několika minutách klesnou milostivě na deset procent, pak se několikrát převede energie (například z podpory života) a štíty už se neřeší, je vyhráno. A pak si ta loď ještě narazí do další, tu další loď skoro zničí, i když ta má štíty na 70%, ale Enterprise to rozdýchá v pohodě. Kdo tohle autorům žere? Jak vůbec může být divák v napětí? Proč autoři nepřichystali do závěrečného filmu něco spešl? Jasně, zabití všech zúčastněných by byla pro Trekkie asi silná káva, ale napadla mě například zajímavá záměna Pickardů, ten mladý (alias Shinzon) by podstoupil onu operaci, stal by se starým a zdravím, původního Pickarda by odstranil, nastoupil by na jeho místo, posádka by si ničeho nevšimla, Shinzon by se choval úplně jako původní Pickard, jen by do případného dalšího filmu chystal překvapivou zradu a drtivý úder! Che, měl jsem dělat scénář :-) (16.05.2009)

Star Trek nás svou přítomností oblažuje už velmi dlouho a stal se fenoménem, kterému konkuruje jedině Star Wars. Enterprise a její posádka se vydala na svou jubilejní, desátou pouť. Nemesis je jeden z nejtemnější dílů, které jsem viděla. Temnota by se dala skoro krájet. Většina příběhu se totiž odehrává ve tmě nebo šeru. Závěrečná bitva je dlouhá a plná nejrůznějších zvratů. Tak to má být. (14.05.2009)

Když jsem naposledy potkal sám sebe, tak jsem se fikaně přechytračil tak, že se z toho přestal točit Měsíc. Picardův souboj se svou vlastní DNA má však dalekosáhlejší význam pro mír ve vesmíru a já to plně respektuji. Poslední Picardovu a Datovu filmovou akci jsem si zkrátka dokázal užít i přesto, že ani pružné hranice sci-fi logiky nedokázaly pojmout některé nabídnuté nesmysly. Mně však stačilo přesunout veškerou energii z mozkových závitů do očních bulv a další startrekovská spokojenost byla na světě. (28.04.2014)

Tomuto filmu jsem vděčná. Definitivně jsem si ověřila, že ze mě nikdy nebude Trekkie. Naivnoučký příběh o jedné, vcelku pochopitelné, vzpouře, kterou potlačila nadřazeně jednající Federace si mě nezískal. Stejně jako spíše televizní výbava, kamera i herecké výkony (scéna svatební noci, byť cudná, mi vyvolala husí kůži). Scény bojů byly viditelně kašírované v každém ohledu. SHRNUTÍ za mě už udělal Lister z Červeného trpaslíka: Nechte si ty startrekovský kecy takhle brzo po ránu! (což platí pro jakoukoli denní či noční dobu). (12.02.2021)

Stejně jako Akta X - Film se Star Trek: Nemesis nezbavil některých seriálových nešvarů, ale přeci jen se ze svého seriálového formátu dokázal vymanit líp, než většina ostatních novějších ST filmů. Slušná výprava a triky, objemná porce dobrodružství a zábavy jsou u ST už dnes spíše standardem, no aspoň trochu plnohodnotnější příběh se do filmů poslední dobou moc nedostal. Malá zajímavost, původně určený režisér Nick Meyer, režisér dvou úspěšnějších ST filmů (2, 6), byl po žádosti o nový scénář odvolán. Film doslova přetéká odkazy na starší díly, různými štěky herců (Whoopi, Mulgrew) z ostatních sérií nebo z některého ze starších dílů TNG, ale nikdy to nenabyde takových rozměrů, aby to člověku neznalému všeho okolo ST zamotalo hlavu nebo narušilo sledování. Spíš si toho většinou nevšimne, protože se jedná o přirozeně zapojené součásti příběhu. K ději, nejedná se o nic převratného, ale napětí i akce je udržena až do konce, hluchých míst člověk moc nepotká a je příjemné podívat se zase a naposledy na staré přátele. Jen mi vadí, že na konci se Datův vývoj doslova anuluje, protože tu písničku, kterou si tam potom broukal, tu si zpíval v pilotním dílu Nové Generace, neboli 15 roků před ST: Nemesis. A i to je ukázka, že je to naprosté zakončení seriálu s Picardem, protože to je obrovský zásah do linie příběhů a náběh na opisování. Ale vůbec netuším, proč Nemesis vydělala úplně nejmíň ze všech ST filmů (asi že ji nepustili do kina). (12.01.2007)