Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slávny, u nás roky zakázaný film, vznikol podľa rovnomennej knihy Artura Londona ako autentické svedectvo jedného z protagonistov vykonštruovaného procesu so "spikleneckým centrom" R. Slánského v r. 1952. Presvedčený komunista, interbrigadista, pred zatknutím námestník ministra zahraničia, účtuje s minulosťou svojej strany. Je iróniou osudu, že rukopis knihy priviezol do Prahy v deň, keď tam vošli sovietske tanky. Sugestívna, hoci trochu chladná analýza obludných mechanizmov moci zachytáva kruté výsluchy, manipuláciu s obžalovanými, nátlak vedúci k falošnému priznaniu. V druhom pláne sa odvíja osud Londonovej rodiny i história vzniku knihy. Film o tragédii slepej viery, schopnej zmeniť sa a prisp"sobiť akýmkoľvek podmienkam. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Ukážka z filmu

Recenzie (88)

S.Quentin QUALE 

všetky recenzie používateľa

Musím před Francouzema smeknout. Je samozřejmě otázkou, na kolik se London podílel na filmovém zpracování knihy, ale i tak je sugestivnost a uvěřitelnost snímku chuť k jídlu beroucí. Znalému člověku se z toho zvedá kufr, pro neznalého je jen těžko uvěřitelné, že tenhle humus byl u nás dennodenní realitou, naopak by tento počin mohl považovat za až kultovně zpracovanou vizi nějakého totalitního Ychtylostánu. Doporučuju! ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Většina filmů natáčených na Západě o zemích za železnou oponou trpí (přinejmenším pro našince) naivitou a selhává v řadě citlivých detailů. Doznání sice nemohlo být vzhledem k zostřující se situaci po okupaci natočené u nás a realizace proběhla ve francouzském prostředí, ale na výsledku to vzhledem k poradcům a známé Gavrasově pečlivosti není vidět. Costa-Gavras je známý svou angažovanou tvorbou a na tématu politických procesů ho zaujala jednak možnost konfrontovat hořkou realitu "lidových demokracií" se stále přetrvávající naivní představou radikální intelektuální levice o životě v zemích "socialistického tábora", jednak i psychika obžalovaných vystavených extrémnímu psychologickému nátlaku a mučení. Velkou roli na úspěchu snímku mělo vedlo Gaversovy režie i angažování Yvese Montanda a Simone Signoret do hlavních rolí. Jestli má film v něčem slabinu, pak v tom, že vychází z Londonovy knihy, která je pochopitelně velmi osobní a nemusí být vždy objektivní. Přesto je to jeden z nejsilnějších filmů o zločinech komunismu, který měl velký vliv na odhalení podstaty komunistického systému po celém světě. Celkový dojem: 90 %. ()

Reklama

tigre 

všetky recenzie používateľa

tyjo film to neni spatny, ale londonovu selfpropagaci proste prijmout nemuzu ani zprostredkovane. clovek ktery se i ve filmu prezentuje jako interbrigadista pritom to byla jenom kurva pracujici pro sovetskou vojenskou rozvedku, ktera nikdy neopustila zazemi a ktera pomoci knihy i filmu ziskava gloriolu mucednika - tak to sorry. pokud odhlednu od svych osobnich pocitu tak OK muj milovany montand to hraje velice slusne, vhled do procesu se slanskym je taky pomerne zajimavy, ale lehce zavadejici. na druhou stranu za zkouknuti asi stoji. ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Jak pochopit, že strana, která je neomylná, může nutit nevinné k přiznání?" Doznání je zajímavý, drsný a nebylo mi z něj dobře. Nicméně mi na něm něco nesedí. Je jasný to, co se stalo a kdo to udělal. Ti zlí komunisti, kteří nechali mučit a odsoudit jiný komunisty. Tihle odsouzení komunisti byli taky zlí nebo hodní? Asi taky zlí, když Slánský rozjel ty čistky. Pak sklidili, co zaseli a to asi není úplně od věci. Mě však zajímá, proč k těm procesům vlastně došlo. Jediný vysvětlení, který mi zatím dává smysl, mi zatím nabídl Steven Stewart v knize Výbušnina. To je hodně zajímavý čtení. Ono totiž není úplně bez zajímavosti, že nespravedlivě obvinění Artur London nebo Noel Field zůstali komunisty po zbytek svých životů. Ale abych se vrátil k Doznání, tak bylo sice trochu utahaný, ale přesto hodně dobrý a ten 21. srpen 1968 to nakonec rozseknul úplně parádně. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Costa-Gavras ide opäť až na dreň, dáva divákovi cca hodinu a trištvrte poznať, čo je to zač československá politická väzba počiatkom 50. rokov. Pritom niečo podobné by sme čakali od filmu trebárs z dôb Pinochetového teroru. Takže klapky dole z očí, toto je skutočne naša minulosť. No a zvyšnú polhodinku sledujeme záverečný proces a určitý dovetok z budúcnosti, aby to bolo ako ukončiť, i keď všetko sledujeme vo flashbackoch, takže tým sa film uberá o napätie a strach o hlavnú postavu, ak by ste náhodou, ako ja, toho veľa o tomto procese a Londonovi nevedeli. C-G občas prispôsobuje strih fyzickému a psychickému stavu Londona, monotónnosť väznenia je prelínaná niekoľkými scénami z prítomnosti. Občas sa ale režisér sám zhodí doku-zábermi Stalina, pokiaľ sa o ňom niekto zmieňuje, veď čo ak náhodou niektorý divák nevie, o kom je reč a ako diktátor vyzeral... Ako celok ale veľmi prínosný a hodnotný film, najmä pre naše krajiny, neviem, nakoľko bolo Priznanie zaujímavé pre Francúzov... ()

Galéria (39)

Zaujímavosti (6)

  • Yves Montand natáčení velmi prožíval, během šesti týdnů zhubnul 10 kilogramů, celkem během natáčení přišel o 12,5 kilogramu. (Snorlax)
  • Natáčení v ČSSR bylo zrušeno na poslední chvíli jako důsledek událostí roku 1968. (Zdroj: Festival francouzského filmu)
  • Navzdory tomu, co zažil na obou stranách zločinného komunistického režimu, zůstal Artur London až do smrti přesvědčeným komunistou. (vojtaruzek)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama