Ča no adži
Obsahy(1)
Rodina Harunových bydlí v městečku v horách, které s velkoměstem spojuje vlak. To, že se její každodenní existence odvíjí v lásce a poklidu, ovšem vůbec neznamená, že je nudná. Skutečnost a představy se v životě Harunových mísí s opojnou lehkostí vůní stoupajících z čajového šálku. Šestiletou Sačiko pronásleduje doma i ve škole její obří dvojče, starší bratr Hajime se pokouší upoutat půvabnou novou spolužačku, výstřední dědeček bývalý animátor se v důchodu věnuje alespoň animaci vlastního těla a tatínek Nobuo profesionální hypnotizér zkouší své umění někdy i na vlastní rodině. Maminka Jošiko to všechno snáší s chápavým úsměvem, i když i ona má své starosti: ráda by se vrátila k práci animátorky, v níž má její rodina letitou tradici. Do běhu všedního dne zasáhne i její bratr Ajano, který se vrátil do rodného městečka kvůli nostalgickým vzpomínkám na minulost. Co si rodina počne, když si Nobuův bratr, úspěšný autor manga příběhů, přeje k narozeninám něco zvláštního? (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (37)
Taká milá malá (ale aj riadne uletená) oddychovka, o malých veciach, ktoré sa dejú obyčajným ľuďom. Áno, na záver si uvedomíte, že žánrovo je to trochu mišmaš, ale zase sa pri sledovaní nadýchate poetiky, humoru aj absurdity. Je to o vnímaní sveta, o harmónii a vyrovnaní sa s celým vesmírom. Za film by som dala 3*, ale za ten príjemný pocit...za ten pocit nahodím ešte jednu. ()
Chut caje, chut zenu. Pribeh jedne zajimave rodiny. Skvele namixovana transcedentujici freska na pozadi kazdodenniho zivota jejich clenu. Pro me jeden z nejnadhernejsich filmu nejen posledni doby. Rozhodne jsem se nenudil, to se mi u japonskych experimentalnich hrejivych hricek jako je tato opravdu zatim nikdy nestalo. ()
Malý veľký film o malých veľkých veciach. Lyricky a nekonzistentne ako sa len dá rozpráva mikropríbehy zo života poriadne trafenej rodinky na japonskom vidieku. Na rozdiel od iných ma najviac oslovil záver. Deduškove notesy, strýčkov príbeh a muzikálová vsuvka ašpirujú na plný počet, avšak veľkou škodou je, že režisér nevystrihal aspoň pol hodiny, pretože takto je to len 8/10. No a malá poznámka na záver...keby bol Kusturica Japonec, jeho filmy by podľa mňa vyzerali presne takto. ()
Je to moc dlouhé, pomalé, moc nudné,moc obyčejné......a moc hezké a ukrutně zvláštní. Sonda do života normální japonské rodiny, žijící v nádherné přírodě na venkově, kterou kamera snímá dlouhými záběry, a ty perfektně zapadají do nálady a děje filmu. Rodinka, která se sejde k večeru po škole a práci, sedne si na zápraží a miluje popíjení čaje a hraní stolní hry Go. Ale to se jen zdá, tatínek, lékař hypnotizér, sympatická maminka, animátorka, která, když se naštve, skolí k zemi chlapa typicky japonským způsobem, bratr maminky, zvukař,trochu podivín a nesměle zamilovaný,, Hajime, starší syn, co se bláznivě ,nesměle zamiluje do nové spolužačky, jezdí na kole na nádraží tak urputně tou krásnou krajinou, že vás z toho začnou bolet nohy a budete s ním lapat po dechu, jeho menší sestra,ta se trápí, protože ať jde kam jde, všude vidí sama sebe ve své obří podobě a moc ráda by se naučila výmyk na hrazdě a nejbáječnější člen rodiny, energický dědeček, bývalý animátor, se šíleným účesem na hlavě, všechny milující čistá duše. A tahle rodinka je obklopena dalšími postavičkami, které tvoří jejich život a domov. Závěr filmu, to byl balzám pro každého, kdo se cítí unavený, vystresovaný a vůbec na nic.....pochopíte, s čím vším se můžete, ale i musíte v životě smířit a přijmout jeho koloběh. Zvláštní film a zvláštní čtyři hvězdy. ()
Sláva, japonci nám to zase nandali se vším všudy. Poetika, roztomilost, filmařský um. Je bohužel skutečností, že český režisér na takovéto kousky může jen z povzdálí hledět a tiše závidět. A to netvrdím, že je film něčím výjimečný. To jen tvrdím, že ty české jsou tak pitomé. Dědeček je fascinující. Hra s fantazií tvůrců v některých částech úchvatná. Okouzlen, tak jsem se po shlédnutí cítil. ()
Galéria (35)
Fotka © Viz Pictures
Reklama