Světla páteční noci

A máme tu další americké drama o národním americkém sportu zvaném americký fotbal, a to podle skutečných událostí. Když jsem viděl své první drama o americkém fotbalu, tak jsem byl nadšený. Ale už je toho opravdu nějak moc. Navíc tenhle film nenabízí o mnoho více, než jiná dramata jako např. Gang v útoku či Návrat na vrchol. Nebylo zde absolutně nic, co už by nebylo nikde jinde, a v tomhle případě už je mi i tak nějak jedno, že to je podle skutečných událostí. Já jsem člověk, který nemá americký fotbal v lásce, neznám jeho pravidla, nikdy jsem neviděl žádný zápas v tomto sportu (možná maximálně jen pár minut někdy v noci, když jsem přepínal TV kanály), a tak je pro mě tolik filmů o tomto sportu už opravdu hodně. Ale nechci tomuhle snímku křivdit jen kvůli tomu, že už jsem viděl několik jiných filmů o tomto sportu, a tak hodnotím poctivě tak, jak to cítím. U tohoto dramatu jsem se nenudil, drželo mě v napětí, dějově to bylo docela zajímavé a roztřesená, skoro dokumentární, kamera byla příjemným oživením. A Billy Bob Thornton je jednoznačně kladem tohoto filmu, ovšem mladí herci za ním nikterak nezaostávají. A tak snad jediné, co mi zde vadilo, byly právě scény z fotbalových utkání, ale chápu, že bez nich by tento film nemohl fungovat. Takže po pečlivém zvážení uděluji nadprůměrné čtyři hvězdičky. (13.07.2009)

Berg sa narodil pre akčný film! Športové klišé-drámy kedy sledujeme, ako si nejaký provinčný team na konci 80-tých rokov splňuje každoročný sen o zlatých prsteňoch s nápisom Texas, v podivnom športe, proste nemôžu európana rajcovať. Preto veľmi kvitujem, že Peter zvolil cestu načančaných audio-vizuálnych orgií a zlámaných kostí zo zeleného trávnika a neriešil (do istej veľmi únosnej miery) tradičné rodinné trable jednotlivých hráčov. Ano Svetlá Piatočnej Noci postrádajú výrazne typického, paradigmatického hrdinu. V duchu nenápadného hesla každého kolektívneho športu, je tu hrdina celý tým a nie jedinec. Toto rozloženie je športovejšie ako majoritná väčšina konkurencie. Preto nakoiec slabšie, ale kvalitné 4. (01.10.2006)

Prostředí amerického fotbalu je pro mě téměř španělskou vesnicí, a to je i jeden z důvodů mého střízlivého hodnocení. Tím dalším je celková dramatická nevýraznost, kdy spousta postav má spousta problémů, ale chybí výraznější konflikt, který by film stmelil. Zdaleka nejzajímavější je tak finální zápas, kterému nechybí potřebné napětí a intenzita. 6/10 (12.07.2009)

Můj kamarád mě informoval, že Světla páteční noci jsou mnohem lepší než Vítězové a poražení a tak jsem se neuvěřitelně těšil, že možná první film, co může překonat nejlepší sportovní snímek od Olivera Stona a tak jsem oba filmy srovnával. Naštěstí jsem srovnávání nechal už při prvním zápase, jelikož by Světla páteční noci v mých očích dopadly velice špatně. Nejen, že film zaostává ve všem, jak v hereckých výkonech(nikdo mě nepřišel tak výrazný), v dynamice zápasů, cool záběrů a hlavně v napětí v zápasech. Zde mě bylo naprosto jedno, jak celý film dopadne, vůbec jsem nebyl přikován k sedadlu a necítil sílu soupeřů. Spíše jsem cítil falešné emoce, které tahal z diváků zpomalenými záběry, možná je to z toho, že jsem většinou srovnával a možná na podruhé si užiji více. Bohužel kamerou stojí většinou mimo hřiště a řeknu to asi tak, opět Vítězové a poražení zůstali neporaženi a tak bych hodnotil film 2 hvězdičky, ale když nebudu srovnávat, tak jsem byl průměrně spokojený a o jednu hvězdičku navyšuji, ale asi hlavní u tohoto filmu je nečekat mnoho jako když jsem čekal já. Nejedná se v žádném případě o nejlepší film o americkém fotbalu, Peter Berg nám natočil stejnou pohádku, kterou jsme už mohli vidět v jiných filmech a tak mé hodnocení 3 hvězdičky... (02.03.2008)

No, i kdyz se jedna o Berguv nejslabsi film, porad to je nadprumer. Problem filmu je pribeh, na jedny strane podle skutecny udalosti a na druhy strane jasnej od zacatku do konce. Az na uplnej konec, ten prekvapi, jen potom nechapu, proc tocily film o tomhle tymu. Ale jinak to je klasika, vyhrajou, hvezda se zrani, prohravaj, najdou se novy hvezdy, v dulezitym zapase prohrajou, dostanou se do play-off na posledni chvily atd. Taky mi prislo trochu blby, ze ty lehci zapasy vidime vsechny a ty v play-off jsou jen rychle sestrihany a krom toho se celej tym zazracne zlepsi. Taky mi zde prisly dve dost divny chyby. Jednak v zaverecnem zapasu uz je davno cas na nule a hraci stejne jeste minutu hrajou a druha vec je rozhodovani s minci. Pravidla jsou jasny: dve stejny mince postup, jedna konec. Nejdriv to vypada, ze vsechny jsou stejny a tudiz logicky hazet znovu, ale pak se zjisti, ze tym Billy Boba ma minci jinou a tudiz by mel podle pravidel vypadnout, ale to ne, on postoupi spolu s nejvetsi rivalem. Co se tyce hercu, jsou vcelku nadprumerny, i kdyz na zadnyho neni kladena extra pozornost. Billy Bob hraje perfektne, ale prislo mi, ze tak dost usporne a nedava do toho moc emoci. Ovsem najdou se i vyjimky, kdy se nastve a ty stoji za to. Dalsi vec je kamera. Nevadi mi rychlej strih, ale to klepani kamerou, hlavne v prvni polovine filmu, bylo k pozvraceni. Malem se mi z toho az motala hlava, to musel tocit nakej totalne zlitej idiot, takze chvile, kdy je kamera v klidu, pusobily jako velka uleva. Zapasy jsou natoceny slusne, navic s peknou hudbou, ale Any Given Sunday se nevyrovnaj. Ono prakticky nic se Any Given Sunday nevyrovna, ani hudba, ani kamera, ani rezie, ani scenar, ani herci, ani trener, proste nic. Jedina vyhoda, oproti Any Given Sunday, je ta, ze tohle je takovy dost osobni, je uplne videt, jak to kazdej proziva a jak na ty vyhre zalezi a je to proste celkove narvany docela osobnima emocema. A jeste drobnost na zaver, vsude jsou napisy Mojo, takze se mi porad vybavoval Austin Powers. Pokud nebudu srovnavat jen s Any Given Sunday, ale se sportovnima filmama celkove, jedna se o nadprumer. (08.08.2006)