Světla páteční noci

Čistě průměrný sportovní film (příběh), který by se dal aplikovat na jakýkoliv tým na světě. Když jsem při koukání vzpomínal na film Vzpomínka na Titány , říkal jsem si, že to na co koukám je jedoduše málo, aby to mohlo vydat na celovečerní film. Ambiciózní (favorizovaný) středoškolský tým má za úkol vyhrát státní mistrovství v americkém fotbale a zraní se největší hvězda týmu, to je vše! Do toho plejáda nesympatických herců a zde absolutně necharismatický Billy Bob, který celý film působí spíše dojmem uklízeče záchodků než jako trenér s respektem, který má sloužit jako zdroj vzoru pro hráče a patosu pro diváka. V podstatě každý kdo hrál v životě týmový sport zažil se svým týmem větší příběh než ten, který prožívají hlavní hrdinové tohoto filmu. SPOILER: Skoro všechno vyhrát a pak prohrát až finále přece není tak drastické (emotivní). 60% (25.07.2011)

Amerika a její americký fotbal :) Na filmu se mi líbila nejvíce kamera, která je rychlá, svižná a zachytává obličeje, výrazy a detailně se zabývá tím, jak je daná situace náročná, intenzivní a většina z herců se soustředí urputně na danou situaci. Film jsem sledovala sama v situaci, kdy jsem byla po zlomenině, takže jsem k tomu měla trošku jiný vztah, než před úrazem. Byl to pro mě docela veliký problém vidět ty nárazy a tu rychlost a pády, kterých je ve filmu ukázáno opravdu mnoho. Tento film má něco do sebe. Je neskutečně poutavý a i když to bylo trošku jinak než byla realita, tak mě to nevadilo, ale je to jeden z nejsvižnějších filmů o americkém fotbalu, který jsem viděla. Je tam vynikající hudba a ta atmosféra je pohlcující. Herecké obsazení - neskutečně různorodé, tudíž každý si tam najde toho svého oblíbence. (20.08.2017)

V Americe je normální, že se točí filmy o každém druhém sportovním týmu, který někdy něco vyhrál(nebo nevyhrál). Vždycky to má stejný koncept i herecké výkony. Tenhle se až tak v ničem neliší, možná až na tu dokumentární kameru. Ale dokáže chytit za srdce, což je u tohohle druhu filmu asi nejdůležitější, protože když je vám konec ukradený už v půlce, tak to můžete rovnou zabalit. (26.10.2008)

Nechápu co je na tomto filmu tak výjimečného. Možná až na netradiční závěr, který se liší od většiny amerických sportovních filmů...Jinak je ale příběh poměrně nudný a postavy nezajímavé. Už od začátku přesně odhadnete, jak se bude děj v některých směrech vyvíjet (Boobie). Filmu tak chybí určitý moment překvapení... A na závěr jsem si nechal herecké výkony. Četl jsem někde, že Billy Bob v tomto snímku podává životní výkon. Ten člověk co to napsal musí být zřejmě naprostý idiot, protože Thornton rozhodně nepůsobí v roli fotbalového kouče věrohodně a např. rozčilování na lavičce vypadá v jeho podání až komicky. Tato role prostě Thorntonovi nesedla...Naopak hodně se mi líbil Derek Luke, který hrál Boobieho Milese - pro mne jedinou zajímavou postavu celého filmu. Když to tedy shrnu, Světla páteční noci jsou průměrný film a se snímkem Any Given Sunday (rovněž film z prostředí amer. fotbalu) prohrávají na celé čáře. (09.10.2005)

Hned ze startu je třeba zmínit, že soundtrack od Explosions In The Sky, který mi mimochodem místy připomínal Elfmanův soundtrack z The Kingdom, byl na celém filmu nejlepší a definitivně této bandě vygeneroval dalšího celoživotního fanouška...Všechny filmy o americkém fotbale jsou asi u evropského diváka apriori ve velké nevýhodě. Je tomu tak kvůli absurdnosti tohoto sportu a omezenosti většinou jižanského obyvatelstva, které si na mladých hráčích a trenérech kompenzuje šedivost svého vlastního života. Avšak Bergův dynamický styl vyprávění doplněný o spoustu kamerových majstrštyků se prostě musí líbit. Navíc ti hráči, kterým se věnuje větší prostor, jsou velmi dobře obsazeni a uvěřitelní. Ale jak jsem zmínil na začátku - Explosions In The Sky, kámo. (24.07.2011)