Popelka

Krásná klasická pohádka s pěknou hudbou. Škoda jen, že kvalita obrazu je opravdu mizerná. Loutnista Jan Tříska a jeho píseň má nezapomenutelnou melodii. Jen by mě zajímalo, proč na konci pohádky není svatba, jak se zlo samo vytrestá (protože obdržení šatů mi jako trest nepřijde) a proč je princ nesympatický. Naopak děkuji paní režisérce, že nás vzala i do půvabných exteriérů a nezůstala jen ve studiu. (24.12.2014)

Černobílá verze této klasické pohádky naštěstí nepříliš často se vracející na naše televizní (vánoční) obrazovky. Konkrétně mám problém především s hlavní postavou, která před přeměnou i po přeměně v krásku vypadá stále stejně šedě a navíc skutečně strašně (rozuměj infantilně) zpívá, stejně jako se zoufale zamilovaným princem, jehož hraje zoufale necharismatický Jiří Štědroň. Všechno ostatní už by vlastně bylo docela v pořádku... (28.10.2009)

Taková trošku >popelka< mezi všemi těmi českými tradičními velkopohádkami, přesto však velmi vydařený a milý - byť jen (přestože!!!) televizně černobílý - komorní muzikálek na klasické pohádkové téma... Z celé téhle inscenace je cítit (v nejlepším smyslu slova) velký vliv ženského elementu na tvůrčí potenciál zúčastněných (mimo režii i námět a scénář, asistentky režie - a tak dále... :-), přičemž dámy dokázaly vytvořit navýsost půvabnou koláž z nezapomenutelných písniček a citlivě vyprávěného - všem známého - starobylého příběhu o tom, že láska a dobré srdce nakonec všechna protivenství porazí... - - - P.S. Velká škoda, že takovouto uměřenou formou vyprávění, kladoucí důraz spíše na symboliku a poselství pohádky (než na hloupé žvanění, pitvoření a nadbytečná velká gesta) již dnešní >pohádkáři< napříč vším tím rádobyuměleckým spektrem příliš nevládnou... (02.07.2006)

I když jsou mezi filmem od Janečkové a Třemi oříšky od Vorlíčka pouze čtyři roky, vždy mi tato černobílá verze přišla o dost starší a archaičtější, což však nemá vliv na její kvality. Na televizní poměry jde o solidně natočenou a zahranou pohádku, která sice není tak vymazlená jako její o čtyři roky roky mladší "sestřenka", nicméně i tak je svým způsobem stále kouzelná a milá. Ať už díky "dětské" Evě Hruškové, charismatickému Jiřímu Štědroni, macechovité Daně Medřické, starostlivému Ladislavu Peškovi či uzpívanému Janu Třískovi. I přes několik scenáristicky nedomyšlených (a občas i humorných) failů jde stále o poutavý film, který osloví i dnešního diváka. P.S. "Já s ním jako ve vatičce a on na mě křičí-íí?!" (23.12.2020)

Nu... Považuji se za celkem velkého milovníka pohádek, ale od tohohle jsem asi čekala víc. Možná, kdybych neslýchala, jak dokonalý poklad to je, dala bych i za čtyři. Vlastně nepatřím ani k jedné generaci, která se může chlubit tím, že "vyrůstala" na Popelce nebo Třech oříškách pro Popelku od Vorlíčka, ale jednoznačně dávám přednost druhé možnosti. Ve své době tato verze mohla být velký hit, ale dnes se na to dá podívat s odstupem a myslím si, že totálně nakopnutíhodný výraz prince Jiřího Štědroně, který navíc trvá celý film, nemůže přehlédnout nikdo. Stejně tak mě celou dobu iritoval vypravěč Tříska, který je to samé v bleděmodrém a navíc ta jeho předstíraná hra na loutnu - co to mělo být? Dlouho jsem přemýšlela, proč tak moc upřednostňuji Vorlíčkovu verzi, a asi jsem na to přišla. Je pravda, že pokud chcete klasickou Popelku, sáhnete po téhle. Ale já už od malička nemohla pochopit, proč byla Popelka tak hloupá, a ustrkovaná budižkničemu a nechala se sebou takhle jednat. Popelka Libuše Šafránková naproti tomu má něco do sebe, je svá a i když je pořád "ta od kamen a odstrkovaná", už si nenechá líbit všechno a občas taky aspoň odsekne :) (10.03.2013)