Popelka

Nádherná a naivní pohádka s krásnou roztomilou Popelkou, ze které přímo vyzařuje dobrota, romantickým princem a úžasným vypravěčem/ zpěvákem, jehož charisma mě vždycky uchvacovalo a celkově se mi strašně líbil (ach Honzíku)... samozřejmě nechybí brášci holoubci a jejich notoricky známé "jedno zrnko popela"... Podle mě jedna z nejpovedenějších českých pohádek, osobně ji řadím na přední místa svého pohádkového žebříčku... A teď, mlha přede mnou, mlha za mnou... (25.06.2008)

Trošku menej známa verzia českej Popolušky, ktorá v zásade tej známejšej nesiaha ani po členky, ale stále je to pekná rozprávka, ktorá sa dá pozrieť aj viackrát. Tie kulisy a celkové prevedenie je samozrejme už starodávne a ani herečka stvárňujúca Popelka nepobrala nejako veľa charizmy a krásy. Celkovo teda taký lepší nadpriemer, ktorý neurazí. 60 % (26.01.2022)

I když jsou mezi filmem od Janečkové a Třemi oříšky od Vorlíčka pouze čtyři roky, vždy mi tato černobílá verze přišla o dost starší a archaičtější, což však nemá vliv na její kvality. Na televizní poměry jde o solidně natočenou a zahranou pohádku, která sice není tak vymazlená jako její o čtyři roky roky mladší "sestřenka", nicméně i tak je svým způsobem stále kouzelná a milá. Ať už díky "dětské" Evě Hruškové, charismatickému Jiřímu Štědroni, macechovité Daně Medřické, starostlivému Ladislavu Peškovi či uzpívanému Janu Třískovi. I přes několik scenáristicky nedomyšlených (a občas i humorných) failů jde stále o poutavý film, který osloví i dnešního diváka. P.S. "Já s ním jako ve vatičce a on na mě křičí-íí?!" (23.12.2020)

Milá pohádka, která působí stejně skromným dojmem jako její titulní postava. Příjemná na pohled a to i přes unylého prince Štědroně, který věčně hledí jako by mu ulítly včely, Popelku Hruškovou, která na tom není o moc lépe a navrch pěvce Třísku, který je nucen do dlouhých not natahovat krátká slova což působí poněkud komicky disharmonicky. Naštěstí to všechno zachraňuje pár kouzelných melodií, skvělá macecha Dany Medřické a Ladislav Pešek jako král se svým dotčeným "Co na mě křičíš!?" (26.12.2011)

Jen kolovrátku zpívej, slyším Třísku kdykoli, jakmile si na pohádku vzpomenu. Ty 4* jsou pro něj a být tam jiný princ, bylo by jich 5. Přeslazený Štědroň mi fakt nesedí. Zato Medřická, to je herecký rejstřík. Její macecha je fakt hnusná, jedovatá, dryáčnická. Klobouk dolů. Hrušková je maličká a milá, i když té naivity je tam někdy moc. Ale Tříska, toho mohu fakt skoro vždycky. On je jedním z mála herců, kteří mne dokážou vtáhnout i ve filmu, nejen na divadle (a že jsem s ním po revoluci viděla skoro vše, co v Česku nastudoval). Dojímají mne i holoubci a jejich „Jedno zrnko popela, jedno zrnko máku“ a zrníčka, která nepřibývají na hromádkách, ale mizí v jejich volátkách. Tuhle Popelku řadím mnohem výš než Tři oříšky, ty spíš skoro nesnáším. A přemýšlím, jestli by té mé oblíbené Popelce slušela barva a nebo jestli je i tou černobílou vlastně taková Popelka. (27.05.2008)