Popelka

Existence dvou českých filmových POPELEK si nutně vynucuje, když ne srovnání, pak určitě porovnání. Filmová barevná verze s Libuší Šafránkovou v titulní úloze a Gottovým rozevlátým tenorem je rozvinutější, viditelně ovlivněná vkladem východoněmecké kinematografie a bohatší či štědřejší výpravou, přesto však jasně česky svá. O několik let starší televizní pohádka je o poznání "popelkovější" a popelkově skromnější už svým černobílým zpracováním. Tehdy mladičká Eva Hrušková upoutává právě svým mládím a odlišnou, snad více rodinnější polohou pojetí Popelky. Tulák-trubadúr v Třískově romantickém a současně civilním podání je vedle dalšího zpívajícího herce Jiřího Štědroně dalším hudbotvorným prvkem tohoto neobvyklého pohádkového muzikálu s krásnými melodiemi Angelo Michajkova a něžnými texty Ivo Fischera. Za pozoruhodné považuji i výkony Ladislava Peška v roli krále a Dany Medřické jako Popelčiny macechy. Nezapomenutelná líbeznost této pohádky ji činí nezapomenutelnou i po desetiletích. A tak lze výsledek porovnání, jehož potřebnost jsem prezentoval v úvodu tohoto komentáře, shrnout do věty, že jedna z nejvýraznějších představitelek princezen v našem filmu prezentovala moderní pohádku více blízkou dospělým, zatímco druhá, důvěrnější a jakoby ztišenější a v dobrém slova smyslu tradičnější pohádka televizní, natočená ne náhodou ženským tvůrčím týmem Božena Němcová-Jarmila Turnovská-Vlasta Janečková, je bližší dětem a bukolicky idylické náladě klidu rodinného krbu. (27.01.2008)

Naprosto unikátní černobílá pohádka s písničkami, kde si „smutná, ubohá popelka“ prozpěvuje „proč mě nikdo nemá rád, to je to, co mě trápí“, navíc se pořád „baví s holubem“, k tomu zlá macecha „ nebreč pořád nevděčnice“ a nevlastní sestry, které ji s ničím nepomůžou „No Popelko, ty jsi se zbláznila,vždyť by si zničily ruce“ princ, který se má oženit .„Kdopak mi poradí, jak mezi tolika vybrat tu pravou ?“ A král, který by už Mojmíra rád udal „na co je ti vychování na nic samozřejmě.. Být já dneska jako ty, věděl bych si rady“. Ale i nevlastní sestry je třeba provdat „Odpočívat budete až se vdáte!“. Hejno holubů „jedno zrnko popela, jedno zrnko máčku, abys taky věděla, že máš hejno brášků“ a jejich rada a heslo „mlha přede mnou, mlha za mnou“. A princ, který pocítí „Takovou sladkou tíhu“A pro mě naprosto nezapomenutelný dialog, který jsem (dávno tomu) uměla nazpaměť : „A řekni,máš mě taky aspoň trošinku ráda? –Mám.- A vezmeš si mě, řekni, vezmeš si mě? Oznámím to otci a celému sálu a do celého světa“ Ach ta láska..“Ať jsi kdo jsi, tak jsi krásná ..... ty jsi má láska, já to vím“ . (20.10.2005)

I když jsou mezi filmem od Janečkové a Třemi oříšky od Vorlíčka pouze čtyři roky, vždy mi tato černobílá verze přišla o dost starší a archaičtější, což však nemá vliv na její kvality. Na televizní poměry jde o solidně natočenou a zahranou pohádku, která sice není tak vymazlená jako její o čtyři roky roky mladší "sestřenka", nicméně i tak je svým způsobem stále kouzelná a milá. Ať už díky "dětské" Evě Hruškové, charismatickému Jiřímu Štědroni, macechovité Daně Medřické, starostlivému Ladislavu Peškovi či uzpívanému Janu Třískovi. I přes několik scenáristicky nedomyšlených (a občas i humorných) failů jde stále o poutavý film, který osloví i dnešního diváka. P.S. "Já s ním jako ve vatičce a on na mě křičí-íí?!" (23.12.2020)

Klasická pohádka pojednaná jako hra se zpěvy, která navzdory tomu, že dnes už existují novější filmová zpracování, neztratila svůj půvab. V roli Popelky exceluje tehdy šestnáctiletá Eva Hrušková, při pohledu na niž zjihne srdce každého geronta. Z lidového slovesného umění známe i drastičtější verze této pohádky; tady matka žádné ze zlých sester neřeže patu ani prsty na nohou, aby se holky vešly do střevíčku. Mám dojem, že neredigovaná verze příběhu ze sbírky bratří Grimmů obsahuje tento brutální motiv. Pohádce o Popelce věnovali pozornost i psychoanalytikové. Naštěstí se jí však, aspoň pokud je mi známo, vyhnul režisér Zdeněk Troška a dokonce jsem se nedávno na webu dočetl, že prý už nebude nic točit, takže ji nebude moci pokazit. (21.01.2024)

Snad proto, že jde o mé dětství, musím dát plný počet. Písničková forma filmu velmi pomohla, a to i přesto, že Tříska je jako zpěvák naprosto marný. Jeho charisma to vše vyvážilo víc než dost. Trochu toporný princ Jiřího Štědroně kupovivu celkovému vyznění spíš prospěl, než uškodil. Na televizní záležitost za pět peněz to bylo v kontextu doby vzniku fakt výborné. (17.03.2010)