Saw: Hra o prežitie

Hra, to jistě. S psychologií a psychikou? Kdeže, spíše s krví a kostmi. V mnoha chvílích se nás film sice snaží přesvědčit i o tom prvním, ale výsledek je buď bizarní nebo směšný. Ku příkladu v podobě dívky, která se vyléčí z drogové závislosti dík tomu, že odkrouhla svého milého. To je nejen ujeté, ale i pitomé. Vrah se sice staví do pozice psychoterapeuta, jenže tady nemáme co dělat s propracovanou psychologií postav, jako spíše se sledem očekávatelného chování, prostřídaného náhodně zvoleným (hlavně efektním) šílenstvím. Odhalení identity Jigsawa, po kterém samozřejmě divák pase, má pozorného čumila ohromit poznáním, že řešení měl přeci celou dobu na dlani. Omyl, neměl, to jen scénárista podle rozhodil po ději pár indicií, které budí zpětně tento dojem. Tento film IMHO těží pouze z přemíry násilí a odlišuje se jen tím, že jde o násilí osobnější a při jeho páchání mnohdy trpí i násilník. Slabé **. (20.09.2008)

Na světě jsou evidentně dva druhy lidí. Ti, kteří si neváží života, a ti (teď pozor, nepřijde očekávané "ti, kteří si ho váží"), kteří takové jedince odchytávají a jsou tak hodní, že jim (uzavíráním do obřích smrtelně nebezpečných pastí) dávají pořádně poučné životní lekce. Víc než cokoli jiného je Saw především psychologický thriller, který dokonale vykresluje povahu a pocity provinilého člověka. Trošičku si zahrává s etikou, když si dovolí soudit závažnosti prohřešků, takže z "těch učitelů" se nestávají kvintesenciální spasitelé, nýbrž jen geniální psychopati, ale o to tady až tak nejde. Jde o to, že je to pekelně vtahující a působivá podívaná, při které si (běžný) divák ani na minutku neoddychne. Navíc většina lidí si života neváží, a pokud jim Saw třeba jen trošku pomůže, aby si to uvědomili, je to víc, než co od filmu člověk může žádat (možná někomu může připadat absurdní brát si ponaučení ze Saw, ale když to jde z filozoficky obdobně laděného Jisatsu Saakuru, tak tady to jde taky). (14.05.2007)

Hrozně přeceněný film, i když ne špatný. Některé zářezy a zvraty ve scénáři jsou prostě příliš ulítlé a celkové vyznění se s přirovnávaným Se7en prostě měřit nemůže. Např. (snad nespoileruju, tohle už musel každý dávno vidět) ta hra na mrtvolu po nějakých 7 hodin. Když vezmeme v potaz, že Gordon je doktor, nemělo by mu bejt divný, že nic necejtí, už s přihlídnutím na ránu na hlavě? Ani že na mrtvole nejsou posmrtný skvrny? Pokud by to mělo bejt studený prostředí, pak po takový době v trenýrkách na podlaze těžko někdo jentak vstane. Přeříznutí takovýho zámku na řetěze by nemoh bejz výraznější problém. Dále když se Zepovi ubraní paní Gordonová, jaktože ho nezvládne detektiv? Kromě toho mu v bytě po dvou ranách dojdou náboje. Pak ten motiv. Jaký účel má pro vraha poučit Adama o ceně života, když ho pak zavře? Navíc by asi eště musel dorazit doktora, který "jde" pro pomoc. Čímž by popřel to o co mu šlo. Ale budiž, pokud u toho člověk moc neuvažuje, pobaví se dobře. A vo tom to je. (15.07.2007)

Perverzní sadistická hra. Dostat člověka do situace, kdy neexistuje jiná možnost než jednoznačná volba, buď sám zabiješ nebo zemřeš. A mimochodem - běží ti čas. Autor „hrátek“ musel být vždy překvapen, co v sobě odhalí za sílu ta zmatená pološílená osoba (ještě nedávno člověk) aby se dostala z pasti a zachránila to jediné důležité ..... život. Několikrát tady padlo srovnání s Mlčením jehňátek (*****) a Sedm(*****) s tím nesouhlasím, oba filmy to byl prostě skvost po všech stránkách, přesto ani Saw není špatný film. Rozhodně je originální. (06.03.2005)

Na môj vkus príliš vykonštruovaný scenár plný nelogičností to kazí, ale režisér vie, čo je to atmosféra a napätie, takže som sa na prvý pokus slušne hororovo bavil. Pri druhom zhliadnutí už to bola celkom nuda. S brutalitou na mňa nechoďte; divákom, čo vyrastali na Fulciho filmoch, nejaké to pílenie nohy mimo záber nervy "nepocuchá". (27.08.2007)