Saw: Hra o prežitie

Brutálně šokující a šokujícně brutální podívaná, kterou nelze jen tak rozdýchat a to není fráze, ale fakt! Old schooloví příznivci hororů si možná díky očividné HŘE na efekt nemusí tak úplně přijít na své, ale mladá generace bude skákat (nebo zvracet?) radostí. Není to však jen omračující Shyamalanovské vyvrcholení, účelně zběsilá režie, depresivní atmosféra a hektolitry krve, i samotný nápad na lekci o životě a smrti je dosti originální a efektní, byť je opět spíše na efekt, než aby měl reálné kořeny v psychologickém rozboru. Každopádně tohle byl jeden z mých nejsilnějších filmových zážitků, jsem totálně převálcován... 10/10 (02.12.2007)

Geniální kousek a záčátek série, která se výrazně zapsala do dějin kinematografie. Skládačkového vraha jsem si rychle oblíbil. Je to šílenec nebo génius? Já mám jasno. Napětí, strach, mrazivé situace a úžas nad pastmi, které Jigsaw vytvořil. To jsou pocity, které mě provázely filmem. A konec? Vrchol ve velkém stylu, který způsobí zástavu srdce. (27.08.2009)

Hodně působivý thriller s hororovými prvky. Ta originální myšlenka, hustá atmosféra, mrazivé napětí, dobrá hudba, neustálé zvraty v ději, propracovaný příběh a šokézní závěr dělají ze Saw jeden z nejsilnějších filmů v daném žánru. Ale...resp. po prvním zhlédnutí mě toto slovo napadlo, protože se z mého pohledu nad koncem vznášelo mračno nejasností a nedůvěry. Zhruba po roce jsem si dal Saw podruhé, tentokrát také hledajíc logické chyby a trhliny ve scénáři. A musím konstatovat, že film až na některé detaily (neopodstatněné úchylné sklony jedné z postav + pár výstřelů, které ve výsledku neznamenaly takovou škodu, jakou by asi měly vykonat) obstálo. Zvyšuju hodnocení ze 4* na plný počet a s touto filmovou sérií se zároveň pravděpodobně i loučím, protože mám obavy ze zklamání z dalších dílů. (28.06.2010)

Na môj vkus príliš vykonštruovaný scenár plný nelogičností to kazí, ale režisér vie, čo je to atmosféra a napätie, takže som sa na prvý pokus slušne hororovo bavil. Pri druhom zhliadnutí už to bola celkom nuda. S brutalitou na mňa nechoďte; divákom, čo vyrastali na Fulciho filmoch, nejaké to pílenie nohy mimo záber nervy "nepocuchá". (27.08.2007)

Hra, to jistě. S psychologií a psychikou? Kdeže, spíše s krví a kostmi. V mnoha chvílích se nás film sice snaží přesvědčit i o tom prvním, ale výsledek je buď bizarní nebo směšný. Ku příkladu v podobě dívky, která se vyléčí z drogové závislosti dík tomu, že odkrouhla svého milého. To je nejen ujeté, ale i pitomé. Vrah se sice staví do pozice psychoterapeuta, jenže tady nemáme co dělat s propracovanou psychologií postav, jako spíše se sledem očekávatelného chování, prostřídaného náhodně zvoleným (hlavně efektním) šílenstvím. Odhalení identity Jigsawa, po kterém samozřejmě divák pase, má pozorného čumila ohromit poznáním, že řešení měl přeci celou dobu na dlani. Omyl, neměl, to jen scénárista podle rozhodil po ději pár indicií, které budí zpětně tento dojem. Tento film IMHO těží pouze z přemíry násilí a odlišuje se jen tím, že jde o násilí osobnější a při jeho páchání mnohdy trpí i násilník. Slabé **. (20.09.2008)