O ztracené lásce

Na tento pohádkový seriál jsem se zkusila (s nedůvěrou) podívat, až když ho dávali asi podruhé, ale od prvního dílu mě chytil za srdce. Moc dobře napsaný příběh, plný fantazie ale i opravdovosti a hlavně lásky a lidskosti. Velice zdařilé a originální zpracování kvalitní předlohy, zvláštní, hodně smutné...myslím, že bližší dospělým než dětem. (17.03.2006)

Je to pohádkový příběh , kterého hlavní postava je děvče Honza Jíru. Honza naštestí nezdědila špatné vlastnosti po svých rodičích a má velmi dobré srdce. Avšak cez celý svúj život musela projít strastiplnú cestu plnou překážek, bolesti a trápení. Vyslobodila prince Pravoslala ale královnou se nestala. A vždyť jak by ona mohla žít s člověkem , který má srdce z kamene. Nakonec vše dobře dobadlo a její srdce zústalo s milovaným Peciválem , který má tak šlechetné srdce jako ona. (03.05.2008)

Nečekaně dobrá pohádka. Když jsemnahlížel do knihy Evy hudečkové, tak mě zaskočilo, jak jí věty nejdou, jak jsou statické, a jak nevypsaně píše. Ovšem tenhle seriál je profesně nebýval dobře natočený, a dělal se v ostravě, kde bych to už vůbec nečekal. Pro mě jde nepochybně po změně režimu o nejlepší seriál o lidech, o jejich chamtivosti, lakotě, sobectví, touze po majetku a jako protipól je zde hledání lásky, užívání si jich a i herci, co jsou jinde tak špatní, tak zde jsou nečekaně dobří. Důvodem bude patrně režijní vedení a pochopitelně dobrý scenář, takže i běžní herci pak nemohli už nic pokazit. Obzvláště vyzvedávám výkony M.Dlouhého a S. Stašovou. Jejich manžeství je spokojené, neb je spojuje láska k penězům, udělají proto vše, a přece skrz svou neopatrnost přijdou o své veškeré jmění... (29.09.2010)

Díval jsem se na to někdy asi v první třídě a působilo to na mě opravdu silně, nevím, jestli bych hodnotil takhle vysoce i kdybych to viděl dnes, ale v mých vzpomínkách zůstal zvláštní a ponurý příběh s atmosférou, který by se dala krájet. Máloco na mě takhle zvláštně zapůsobilo... 70% (12.10.2009)

Na české poměry hodně, hodně netradiční pohádka. Skoro se zdráhám říci pohádka, jedna deprese střídá druhou, atmosféra houstne až k totální bezvýchodnosti a člověk je skutečně vděčný za náznak nějakého dobra či něčeho pozitivního. Vydržet to celých 9 dílů je vážně jen pro otrlé. Myslím, že tady to tvůrci kapánek přepískli a překombinovali, nicméně jejich snahu o trochu jiný tvůrčí přístup oceňuji. (05.12.2005)