In My Father's Den
Réžia:
Brad McGannScenár:
Brad McGannKamera:
Stuart DryburghHrajú:
Emily Barclay, Matthew Macfadyen, Miranda Otto, Colin Moy, Jodie Rimmer, Matthew Chamberlain, Antony Starr, Ralph Rieckermann, Josephine Davison (viac)Obsahy(1)
Předlohou filmu je stejnojmenný román Maurice Geeho, který vyšel poprvé v roce 1969. Válečný reportér Paul Prior (Mathew MacFayden) se po sedmnácti letech vrací do rodného města na novozélandském Jižním ostrově. Jeho otec právě zemřel, s bratrem Andrewem se málem nepoznají a ve vzduchu visí napětí. V chatě uprostřed sadu Paul nachází tajnou skrýš, třináctou komnatu svého otce, kterou ukrýval před svou puritánskou manželkou. Setkává se také se šestnáctiletou Celií, dcerou své dávné lásky... Silná dramatická atmosféra vyprávění, umění vyjádřit jedinečnou přírodní paletu barev Nového Zélandu a schopnost citlivě nahlédnout do nejhlubších rodinných tajemství napovídá, že Brad McGann patří k největším režisérským objevům novozélandské kinematografie současnosti. Film byl uveden na filmových festivalech v Sydney, Aucklandu, Wellingtonu a v Torontu. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Recenzie (80)
Veľmi príjemný film novozelandskej produkcie. Nádherná krajina, rozkvitnutý marhuľový sad a v tom všetkom odohrávajúce sa hlboké psychologické „šparchanie sa“ v postavách hlavných protagonistov. Veľmi presvedčivý herecký výkon Emmily Barclay a Mac Fadyena. Pár zaujímavých pesničiek a milých pekných textov. Scenáristicky i režijne precízne spracované. Neviem, prečo má film označenie „mysteriózny“ či dokonca „thriller“ u mňa je to veľmi vydarená psychologická dráma. ()
Vemi působivý film svou ponurostí, skličující osamělostí všech osob, kromě světlého paprsku Celie. Film bych možná zařadila částečně i mezi psychologické. Je to o vzájemných vztazích (tak komplikovaných), důvěře a beznaději. Moc se mně líbily vsunuté úryvky Celiiných básní, to já osobně podtrhávám, např.: "báseň pro osamělého přítele" a nebo "a oceán zmizel beze stopy...." Vyústění filmu bylo překvapivé a konec vyřešil Paul jediným přijatelným a možným způsobem. Mathew MacFadyen se své role zhostil opravdu výborně. A tak se na konci tohoto filmu ptám jako Celia : "Jak se Ti s Tebou žije?" Takových filmů je málo - škoda. Jo a chválím kameru !!! ()
Mysteriozní mi tento film moc nepřipadá, zato drama je to pořádné. Prvních padesát minut děj plyne celkem klidně, pak se začnou vynořovat otazníky z minulosti a napětí houstne. Ke konci už je to celkem slušná detektivka s odhalením jednoho rodinného tajemství. K tomu krásná příroda Nového Zélandu, sympatický hlavní hrdina a úžasná hudba Patti Smith. Happy end ovšem nečekejte. ()
První půlhodina byla docela peklo a upřímně jsem si myslel, že se bude hodnocení pohybovat maximálně kolem tří hvězdiček. Pak se ale příběh rozjel a někdy od půlky jsem byl napjatý až do samého konce, který, nutno říct, byl excelentní a díky dvěma kvalitním zvratům se z Třinácté komnaty stal moc kvalitní zážitek. 85% ()
Krásná krajina, maloměšťáctví a složité rodinné vztahy. Celou hodinu a půl koukáte na rodinné drama, které se chvílemi proměňuje v zajímavou kriminálku, aby Vás poslední půlhodina naprosto podrobně rozebrala na jednotlivé součástky. Film vědomě nevypráví vše na rovinu, nechává si momenty na pozdější chvíle a tak jsem měl občas problém s hlavní postavou, která se nevyjadřovala víc, než bylo vysloveně nutné. Na druhou stranu ji ale Matthew MacFadyen zahrál tak, že se mi o jeho zděšení ve tváři bude zdát ještě hodně dlouhou dobu. Musím totiž říct, že během filmu jsem se tvářil hodně obdobně. Zaručeně nejlepší film z Nového Zélandu, který jsem do dnešní doby viděl. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (3)
- Natáčení probíhalo v novozélandské oblasti Central Otago ve městě Alexandra. (mnx)
- Obrys letícího ptáka, připomínajícího dravce, patří papoušku Nestor kea (Nestor notabilis). (Jirka_Šč)
- Válečné fotografie použité ve filmu byly pořízeny jihoafrickým fotoreportérem Gregem Marinovichem, fotografie dítěte pak Romanem Cagnonim. (Arbiter)
Reklama