Třináctá komnata

Typově podobné filmy bych mohl sledovat každý den. Filmy o málo postavách, ale zato o velkých emocích a skrytých tajemstvích, které pomalu vyplouvají na povrch. Filmy s mnoha rovinami, jenž ale na konci zapadnou do geniálního a silného celku (použil bych název - styl puzzle). Bez nadsázky je tento film jedním z nejlepších snímků, co jsem poslední roky viděl a taky filmem, který jsem opravdu prožíval. Proto nemohu hodnotit jinak. - Mimochodem Patti Smith opravdu umí. :-) 100% (30.07.2012)

První půlhodina byla docela peklo a upřímně jsem si myslel, že se bude hodnocení pohybovat maximálně kolem tří hvězdiček. Pak se ale příběh rozjel a někdy od půlky jsem byl napjatý až do samého konce, který, nutno říct, byl excelentní a díky dvěma kvalitním zvratům se z Třinácté komnaty stal moc kvalitní zážitek. 85% (23.08.2017)

Brad McGann již bohužel nic nenatočí, ale přesto musím říct, že zase taková senzace, jak jsem se leckde dočetl, to není. V rámci dramatu (thriller to není) jde sice o více než nadprůměr a navrch s výbornými herci, ale nic až tak zásadního, co by ospravedlnilo tu vážnou a tíživou atmosféru jakože hříchů a jizev minulosti, se nestalo. Tragika postav je zde podána příliš okázale a psychologie vztahů se tím stává dost nesrozumitelnou. Vůbec všichni tu kdovíproč nějak moc trpí. Forma zde ční viditelně nad obsahem a je rozhodující pro celkový dojem z tohoto ("tak trochu" účelového) dramatu. 62% (13.12.2011)

Film mi už na podzim doporučil uživatel Lighter, projekci jsem ale odkládal, až jsem o víkendu narazil na snímek znovu, tentokráte mezi oblíbenými filmy Brinkley s velmi pozitivním hodnocením. Více jsem tedy již neváhal a mohu též jen doporučit. Takhle vytříbený scénář se moc často nevidí. K tomu ještě nutno připočíst úžasnou kameru a na míru padnoucí hudbu. První polovina je taková "seznamovací", jsou představeni všichni aktéři a vytváří se potřebná živná půda pro daleko rychlejší druhou polovinu, kde se teprve vytahují kostlivci ze skříní… Přiznám se bez mučení, že jsem tu režisérovu návnadu sežral i s navijákem. :))) Matthew MacFadyen válí nevídaným způsobem, jeho jméno jsem poprvé zaregistroval nedávno při sledování Pýchy a předsudku, následně se mihnul v Robinu Hoodovi a vedlejší part si střihnul v Anně Karenině. Po nyní zhlédnutém In My Father's Den bez rozpaků putuje do širší skupiny mých oblíbených herců a jsem hodně zvědav na jeho další hlavní roli, protože do těch vedlejších je ho trochu škoda. (31.12.2012)

Skoro až detektivní drama, ve kterém máme tu čest odhalovat tajemství z bohatého života jednoho Paula Priora velmi decentním, ale zároveň neuvěřitelně napínavým způsobem. Jeho návrat ke kořenům, kde se skrývá mnohem více tajemství než, by on sám i divák tušil, začíná poměrně rozvleklým tempem, a tak vytváří iritující iluzi režijně nezvládnutého zpracování románové adaptace. Jak ale dochází k rozvíjení osobností v zapeklitých polo-odohalených situacích, lze se vcítit do role kteréhokoliv z jednajících postav, což vytváří poměrně unikátní multi-vrstevní zážitek. Přiznám se, že jsem si v průběhu dvouhodinové stopáže dovolil o sledovaném snímku učinit hned několik předčasných závěrů, mezi kterými ve výsledku nebyl žádný z nich správný. Jedná se tady o zcela překvapivé a zasloužené 4 * které kalí jen zklamávající jednoduchost finálního nedorozumění. (28.02.2014)