Neviditeľné deti

Tanza (Mehdi Charef) - 65%, Blue Gypsy (Emir Kusturica) - 30%, Jesus Children of America (Spike Lee) - 75%, Bilú e João (Kátia Lund) - 70%, Jonathan (Jordan Scott & Ridley Scott) - 75%, Ciro (Stefano Veneruso) - 50%, Song Song and Little Cat (John Woo) - 80% Celkový dojem - 65% (05.04.2010)

Sedm krátkých filmů zhodnotím postupně: První kraťas TANZA Mehdiho Charefa je opravdu špatný začátek. Samolibá sr*čka, která má na 15 minutách výpovědní hodnotu asi jako fotka dítěte se samopalem. Jasně, je to k politování, ale když vám režiséř neřekne, proč jsou v takové situaci, jejich důvody ani okolnosti, tak s nima nemůžete soucítit. Absolutně bez nápadu natočených pár dětí s kalašnikovem. odpad. Druhý snímek BLUE GIPSY od mého oblíbence Emira Kusturici už je někde jinde. Krásně ukazuje, jak to vypadá v pasťáku na balkáně i "praktiky" cikánské rodiny. Hrdinu si i na 20 minutách oblíbíte, pobavíte se a nakonec se můžete zamyslet...balkán je nám přeci jen docela blízko. ****. Spike Lee natočil JESUS CHILDREN OF AMERICA jako takové rodinné drama z New Yorku (jak jinak). Je to drsný a nepřívětivý snímek, ve kterém hrají roli drogy a AIDS rodičů a bezmocné dítě. ***. Kátia Lund přispěla povídkou BILU E JOAO. Dojemným pohledem na jeden den života malých sourozenců v Sao Paolu, bydlících ve slumu a živící se sběrem plechovek a papírů. Příjemný snímek o tom jak to doopravdy chodí. ***. U tajemného JONATHANa od R. a J. Scottových mi poněkud unikl smysl. Muž je opět chlapcem, mezi dětmi ve válce? Trochu zvláštní. **. CIRO Stefana Venerusa ukazuje italské děti ve spárech kriminality, ale příběh, víc než co jiného, nudí. **. John Woo chtěl svým SONG SONG AND LITTLE CAT ukázat nejspíš kontrast mezi dětstvím v bohatsví a chudobě. Ale komunistické škola jako dětský sen? A stejně dost bez nápadu. **. Celkově to není špatný počin. Určitě donutí k zamyšlení, i když v mém případě utíkaly myšlenky i k UNICEFu, zda se jen nepotřeboval zbavit většího obnosu peněz. Určitě to šlo udělat lépe... (09.01.2009)

'All the Invisible Children' je ďalší zaujímavý režisérsky projekt (po 'Hire' - series, či 'New York Stories'), v ktorom sú na jednu tému vyzvaní viacerí režiséri, aby spracovali látku po svojom, ukázali ako si s ňou poradia každý z iného uhla pohľadu. Niektoré z minipríbehov sú emocionálne na skutočne trýznivej úrovni a dokážu za dvadsať minút navodiť v človeku toľko pocitov a myšlienok, koľko nie sú schopné filmy s lepšími scenármi. Iné naopak vzali problematiku s nadhľadom a ponúkajú skvelé citlivé a senzitívne príbehy. Určite si každý divák nájde svoj príbeh, na ktorom si bude ulietavať a zamiluje si ho, ostatné však kvality rozhodne tiež nestrácajú. Nejdem rozpitvávať každý príbeh sólo, dokopy na mňa totiž zapôsobili veľmi sugestívnym domom. Avšak neubránim sa a musím vyjadriť sklamanie z premotivovaného prídavku Ridleyho Scotta a jeho dcéry Jordan. 80%. (03.02.2009)

Vydarené príbehy sa tu striedajú s menej vydarenými. Začiatok dobrý, Afrika a deti, to je vždy veľmi citlivá téma a veľmi dobre je tu zobrazená. Cigánska časť je taká nemastná -neslaná, podobne tie latínskoamerické. Špecifická je tá balkánska, ktorá je druhou najlepšou v tomto súbore krátkych filmov hneď za africkou. Je dobré, že vyšiel takýto projekt. (18.05.2016)

Po filme som sa začal obzerať hneď potom ako som zistil, že jeden z filmových príbehov si zobrala na starosť Kátia Lund (moje obľúbené Mesto bohov), jej pár minutiek bolo síce vskutku kúzelných, no absolútne bez debaty ma zničil pomerne neznámy Stafano Veneruso!!! K tomuto minidielku nemám slov, Cira som si hneď vrátil na začiatok a pozrel znovu. Taktiež na mne hlboký dojem zanechal úsmev dievčatka vo filmovej poviedke ázijského kúzelníka Johna Woo-a. (24.05.2009)