Kuriér 2

Prvni polovina by vyvazla tak s jednou hvezdickou (a to jeste za Jasona), ale pak prislo nekolik neskutecne prehnanych scen, digitalni vylepsovacky, bomba vs. jerab (jak zminuje Cival) a dalsi podobne silenosti. Nemluve o vyborne zvladnutych soubojich. A film na stupnici zabavnosti letel nahoru. Nakonec se vysplhal az na tri hvezdy, ale mel to jen tak tak. (02.07.2006)

Dal bych jen dvě, ale když já miluji A8 W12, která udělá takovej obrat, aby tu bombu shodil pomocí jeřábu z podvozku, ne fakt to bylo trošku přehnaný to uznávám, taky kamion má trošku větší brzdnou dráhu. (( :: ale jinak příjemná podívaná, jinak nesouhlasím s FAYE, protože Lamborghiny patří pod koncern Audi, jakožto sportovní oblast značky VW. Mimochodem celej vnitřek zmiňovaného Lamba vyrobili Audiňáci. (( :: Takže změna značky je jen reklamní tah, kdy zreklamovali 2 auta za cenu jednoho. (18.11.2005)

Dvojka Kurýra se v abecedě jaksi zapomněla zastavit u béčka a vesele si štrajdá ještě dál. Ovšem výrazně vyšší rozpočet i nadsazenost z něj dělají jednu velkou akční jízdu, která předjede v kvalitě bez výraznějších problémů i jedničku. Jediná škoda je, že hlavní tahoun a hvězda - nezničitelná osmičková Audina s nezkrotným charismatem - zmizí z děje v půlce filmu. (19.02.2008)

Přepis telefonního hovoru z dnešního rána mezi mnou a tátou: "Ahoj synu, mám pro tebe úkol." - "Poslouchám." - "Tři osoby - babička, teta Bo..." - "Pravidlo č. 1: Žádná jména!" - "Dobře, tak tedy babička a dvě tety, dnes ve 13 hodin u nich doma." - "Váha?" - "190 kilo + vozejk a jedny berle." - "Místo doručení?" - "Špitál v Litomyšli, severní křídlo." - "Okay. Chci kilo na benzín a dvacku na parkování v areálu. Polovinu teď, druhou potom + buchty od babičky. Když se něco podělá, odjíždím sám. Jakmile se dohodneme, podmínky se nemění. Máme dohodu?" - "Jo, máme dohodu." (26.09.2012)

Mám pocit, že Bessonovy produkční a zejména scenáristické prefabrikáty se začínají stávat žánrem samy o sobě. Tedy říkejme jim prostě ´bessonovka´= příběhově debilní brain-wash pro diváka obdařeného sakra velikou dávkou nadhledu. Toho je zde potřeba desetkrát více, než u ´jedničky´(která se mi líbila pro svoji neskrývanou prostinkou nekomplikovanost a spád), ale zápletka a většina akčních pasáží ´dvojky´se stávají tak absurdními, že naopak začínají nudit. Více bombastické akce zkrátka někdy neznamená více zábavy. A transfúze protilátky a letadlo v závěru byly skutečně na pěst. (16.03.2006)