Tanec s vlkmi

|| Scenár: Michael Blake | Hudba: John Barry | Produkcia: Jim Wilson, Kevin Costner, Jake Eberts | Distribúcia: Orion Pictures | Štúdio: Tig Productions | Rozpočet: 22 miliónov $ | Tržby: 424,208,848 $ || Spolu s Posledným samurajom najlepší film o hľadaní vysnenej životnej harmónie - až do chvíľe, kým ju nezničia idealistické samoľubé pudy tých či oných kultúr... Vtedy sa mi vždy zvýši adrenalin od nervov, a pýtam sa znova a znova: K čomu je to dobré, že si niektorý nie sú schopný podať fajku mieru? ...Niektorí to proste nezvládajú. (24.04.2011)

Šel jsem do toho s tím, že to klidně v půlce utnu a zbytek dokoukám přístě, protože dlouhý filmy nejsou zrovna můj šálek čaje, ale... Tanec s vlky nešel vypnout, dokonce jsem si šel pro nabíječku s radostí, což je úplně ojedinělé. Na tom se dá krásně rozeznat, že je to opravdu záživný epos, který i přes smrtící délku má pořád co nabídnout. Costner poprvé za kamerou předvedl mistrovský kus práce, dostal Oscara a tím skončil, protože další filmy jsou opravdu porpastné. Ale i před kamerou předáví výbornou práci a scéna, kdy tančí s vlky bez vlků považuji za vrchol filmu. __ Epické, velkolepé, dobrodružné, lidské, dojemné, citlivé, realistické (20.01.2009)

Dokonalý film, který je ve svém žánru naprostá a ojedinělá perla. Costner brilantním hereckým výkonem a úchvatnou režií doslova vtáhne diváka do duše kmene Lakotů (Siouxů) a vyvolá v něm neuvěřitelnou touhu být jeho součástí. Zvláště pro znalce této tématiky a obdivovatele indiánů je tento film prostě lahůdka, protože jsou zde vylíčeni ještě jako hrdí a samostatní lidé, kteří nejsou utlačovaní bělochy, i když je děj zasazen do druhé poloviny 19. století, kdy byli poslední volně žijící indiáni definitivně zlomeni (jediná jejich potrava bizoni systematicky vyvražděni vládou a Siouxové v podstatě také). Nádherný film s dokonalou režií, poselstvím a vypovídající hodnotou. Škoda, že tak jak končí tento film, neskončil i osud Lakotů. 100% (13.07.2012)

Po americké občanské válce probíhala poslední fáze událostí, které nakonec vedly k faktickému zničení původního způsobu života indiánů z Plání. Právě sem byl zasazen děj Tance s vlky. Jde o jednu z těch nejvýraznějších skvrn na historii USA a v 90. letech již nebylo možné tuto skutečnost popírat. V rámci stále módnějšího, tentokrát asi i oprávněného, sypání popelu na Západ Západem vznikl i tento film. Ačkoliv reviduje (byť se značným zpožděním) pohled na americkou historii, nečiní tak demytizačně, ale jednu pohádku nahrazuje jinou. Nečiní tak naštěstí zcela tupě vedením hranice mezi dobrem a zlem po rozhraní původního a přistěhovalého obyvatelstva, nicméně nenechává diváka ani chvíli na pochybách, kde leží jeho sympatie a kteráže společnost poskytuje svým členům spravedlnost, opravdovou svobodu, kde se rodí ty nejlepší lidské vlastnosti a skutečné lidské štěstí. Svým způsobem dokonce líčí indiánskou společnost jako tu naši současnou, ovšem bez jejích negativních vlastností. Nu což, je to krásná Utopia, v té prérii. Jenže tříhodinový film, který vám nedá víc než jakýsi neurčitý pocit, jak je ten život v týpí krásný a v kasárnách děsný, neustále prodává své kostýmy a scenérie jak z turistických pohlednic, ten už zase takový úžas nebudí. Je nicméně docela vkusný, neboť i ve chvíli, kdy zobrazuje milostnou lásku, činí tak poměrně civilním způsobem. Byť divák dopředu ví (a ví o ději dopředu mnohé - bohužel u filmu, kterému dění s krajinou vévodí), že tenhle cit se zrodí, tomu zrodu věří, ten zrod se děje postupně - žádný trapný první pohled. Silné ***. (10.01.2011)

Čakal som viac. Dve hodiny pekného príbehu mohlo vyvrcholiť oveľa exkluzívnejšie, pohnútky scenáristu boli totiž od začiatku jasné, takže záver ma trošku uspával. Ale inak veľmi zručne natočený a sympaticky zahraný filmík, ktorý dokáže potešiť hlavne niekde medzi srdcom a dušou. 80%. (18.07.2006)