Prozacový národ

Prozac Nation...United States of Depresion. Zajímavá studie depresemi trpící dívky (skvěle zahraná Christinou Ricci). Původní autobiografická kniha by mohla být ještě lepší, ale i bez její znalosti musím říct, že převedení na plátno (vlastně jen na televizní obrazovky, film se překvapivě nikdy nedostal do kin) se vcelku povedlo, včetně vyprávění hlavní hrdinky na pozadí děje, které je typicky knižní, ale v dobrém poměru k samotnému příběhu. Taková chuťovka, která stojí za namáhávé vypátrání... (20.07.2008)

Čekala jsem víc, o hodně víc. Lizzie na mě ani nepůsobila jako nemocná, ale spíš jako sobecká. Hází všechny problémy na lidi okolo sebe a ještě je z toho obvinuje, po chvíli jí dochází, že ty lidi potřebuje- takže na ně nahází další svoje problémy. To se opakuje s menšími obměnami pořád dokola. Ke konci když už toho začínají mít lidi okolo ní dost, tak se hroutí a přijde si hrozně ublíženě a nespravedlivě. Ne že bych ji někdy nechápala...No ale většinu času to jde hodně mimo mě mimo moje chápání. Ale abych nebyla jen negativní musím říct, že posledních deset minut filmu bylo tak nějak na mojí vlně- takže tím se ten film u mě trochu "zachránil" nechápu, proč se během filmu ohrávají téměř stejné rádoby filozofické a hluboké myšlenky pořád dokola a teprve na konci tam podle mě nějaká myšlenka vůbec je... Nakonec za mě díky Christině (která to, jakkoli byla její role podivná, zahrála dobře) a díky tomu konci dávám dvě hvězdy. ----"The same way I came down I came back up, gradually and than suddenly."---- (08.07.2012)

Jak přežít depresi a nespáchat sebevraždu. O tom vypráví ještě náctiletá novopečená studentka Harvardu a nadějná spisovatelka Lizzie. Jak moc na dospívajícího působí rodinné trable, psychicky nestabilní matka upínající se na dceru, která trpí až chorobnou závislostí na psaní, svém příteli a své kamarádce ze školy. A že by vše vyléčila terapie? Rozhodně stojí za vidění. (14.09.2012)

Každý člověk se na život dívá jinak. Většina z nás ho vidí jako velkou bonboniéru, stačí si jen vybrat ten správný konfet. Pokud se ale z poloplné sklenky skvělého drinku stane jen poloprázdný panák podprůměrné kořalky, je něco špatně. Odvrácená starna Měsíce ozáří naši tvář, životní energie jde do hajzlu, chvíli se dá ještě psát, tvořit a pak už nepomůže nic. Všechno je špatně. Nevím jestli každej, ale mnoho lidí si tím projde, ne všichni se z toho dostanou. Tak o tom je tenhle film. Christina Ricci v době natáčení sakra dobře věděla o čem to je, a je to na ní vidět, hraje (nehraje, ona je) svúj nejlepší výkon, navíc jí to i dost sluší...Jessica Lange jako hysterická matka je skvělá (akorát na zabití). Je to tanec na rozžhavené pánvi, lze se dohadovat, nakolik je to vytržené z kontextu a reálnosti. ale je to přece americký film, tak si z toho každý musí vybrat. Nadprůměr to určitě je. 75% (07.08.2011)

Prázdný film, který nemá vesměs co říct a ve srovnání s ostatními filmy s podobnou tématikou značně pokulhává. V Prozacovém národu stále jen někdo křičí, brečí, omlouvá se nebo fetuje a tohle se s většími či menšími obměnami opakuje neustále dokola. Ano chápu příběh je podle skutečné události, ale nemyslím si, že tento film má nějakou šanci se více prosadit v konkurenci podobných filmů, které jsou emočně a příběhově o několik světelných let napřed. (13.04.2013)