Réžia:
Joe WrightScenár:
Deborah MoggachHudba:
Dario MarianelliHrajú:
Keira Knightley, Rosamund Pike, Matthew Macfadyen, Donald Sutherland, Jena Malone, Brenda Blethyn, Talulah Riley, Judi Dench, Carey Mulligan, Simon Woods (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Pani Bennetová (Brenda Blethyn) vedie svojich päť dcér k názoru, že žena môže byť šťastná len vtedy, keď sa dobre vydá. Elizabeth (Keira Knightley) však názory svojej matky nezdieľa. Keď sa v blízkom zámočku ubytuje slobodný a bohatý pán Bingley (Simon Woods), všetci Bennetovci zacítia šancu na výhodný sobáš. Najstaršia dcéra Jane (Rosamund Pike) pánovi Bingleymu okamžite podľahne, Elizabeth sa však viac páči jeho priateľ, pán Darcy (Matthew MacFadyen). (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 017)
Mám moc rád anglickou historii a literaturu, což snad do jisté míry ospravedlní to, že se mi tahle červená knihovna líbila víc, než jsem si ochoten připustit. Pěkné herecké výkony, rozkošná Keira, pohodová atmosféra (celý příběh nemá žádnou hmatatelnou krizi) a vtipné dialogy jsou několikrát podtrženy dokonalou formální stránkou... Opravdu už jsem si dlouho takhle nevšímal kamery a neobdivoval kulisy, kostýmy či exteriéry. Veliká spokojenost, klasický film, na kterém si něco najde každý. 90% ()
Tento film nedokážu hodnotit zcela objektivně - problém není v tom, že bych námět považoval za příliš "ženský" nebo ve mně nevězel ani kousek romantika. Jsem ale potomkem plebejské společnosti a plebejských předků, takže místo pohnutí nad vznešenými mravy a duchaplnými jiskřivými dialogy mám chuť popadnout vidle, píchnout pana Bingleyho do zadku a zařvat: "Na Bastilu!" Mám ostatně pocit, že tvůrci nevystihli Jane Austenovou nejlépe. Ve skutečnosti byla spíš anglickým Čechovem konce 18. století. O manýrách konvencemi sešněrované šlechtické společnosti si myslela svoje a její romány se dají číst spíše jako jemná společenská satira na dobovou morálku. Humor ve filmu je ale od satiry posunutý k romanické komedii. Keira Knightley je pro svou roli jako stvořená - jemná, křehká, romantická a půvabná. Její mužský protejšek ale postrádá charisma, jaké ukázal o deset let dříve Colin Firth. Velmi dobrá je kamera a výběr exteriérů, příjemný je rovněž dobový hudební doprovod. Celkový dojem: 70%. ()
Pýcha a předsudek si je hodně podobná filmu Rozum a cit, jak jinak, když oba filmy jsou natočeny na motivy románů Jane Austen, avšak režie tyto snímky naprosto odlišila. Musím říct, že Ang Lee se s předlohou popral lépe. V Pýše a předsudek mi chybělo vykreslení citů a charakteru hlavních postav. Celé to mělo být o silné lásce, která byla potlačována pýchou, jenomže z filmu to moc nevyznělo. Joe Wright moc dobře zachytil kouzelného ducha Anglie. Líbilo se mi, jak lesk a honosnost plesu kontrastovala s klidem a krásou venkova. Prostředí filmu je nádherné, kamera je dokonalá, jen mi chybělo vykreslení hloubky celého příběhu. ()
„Idete na mňa dosť rýchlo. Zabúdate, že som nebola kojená.“ Nemyslel som, že to niekedy poviem, ale Keira Knightley je krásna a talentovaná. Dovtedy to boli len prví PIRÁTI KARIBIKU (kde bola na môj vkus Keira nevýrazná), čudná ZVIERACIA KAZAJKA, svojrázne DOMINO a zopár nepodstatných šteknutí (horor DIERA, romantika LÁSKA NEBESKÁ). Až potom prišlo POKÁNIE, skvelí druhí a tretí PIRÁTI KARIBIKU - a PÝCHA A PREDSUDOK. Tá nádherne vyzerá (famózny anglický vidiek – ktorý netvor by tam nechcel žiť?) a hlášky padajú jedna za druhou („Tvoja mama ti odkazuje, že ak sa zaňho nevydáš, nemáš jej viac chodiť na oči. Ja ti odkazujem, že ak sa zaňho vydáš, nemáš chodiť na oči mne.“). Všetko odsýpa ako v najlepšom akčnom filme a dokonca i rutinér Donald Sutherland sa donútil k majstrovskému otcovskému hereckému výkonu (najmä v závere, kedy úprimne nemôže uveriť tomu, že jeho obľúbená dcéra stretla muža, ktorého miluje). Krása, krása, krása. ()
Galéria (44)
Fotka © Focus Features
Zaujímavosti (47)
- Film se natáčel po celou dobu ve Velké Británii v panském sídle Groombridge ze 17. století, které se na 11 týdnů stalo domovem Bennetových. A to doslova. Herci se totiž vždy po skončení filmování místo odchodů do svých karavanů odebrali přímo do vlastních ložnic v Groombridge. Natáčení probíhalo od 19. července do 1. října 2004. (Michelle75)
- Filmaři se snažili najít takové herce, kteří by svým postavám odpovídali i věkem. V první filmové adaptaci bylo Laurenci Olivierovi (pan Darcy) a Greer Garson (Elizabeth Bennet) hodně přes třicet a jen těžko se jim dařilo navodit dojem, že jde o jejich první lásku. (Michelle75)
- Trojice herců Rosamund Pike (Jane Bennet), Tom Hollander (pan Collins) a Rupert Friend (pan Wickham) si společně zahráli již ve filmu Libertin (2004). (Zuzanne)
Marná sláva, tato novější adaptace v sobě prostě nemá ten vpravdě anglický klid a vychutnávající bohorovnost, naopak je necitlivá k nakládání s časem, netrpělivá, unáhlená, křiklavá, nedopřeje přirozený zrod ničemu skutečně hodnotnému, neboť anglické kvality luhuje pod tlakem teprve nesnesitelně se vrstvící čas - a to je něco, čemu tenhle snímek nehoví - jakmile je jeho postavám něco nepříjemné, nenaučí se s tím zacházet, ale netrpělivě to změní nebo utečou, věční puberťáci ohánějící se odvahou k novým začátkům, aniž by se uměli v čase posouvat. Přitom Angličané naopak vynikají schopností poradit si s každým, sebezkostnatělejším souborem pravidel s rozvahou a jistou zmoudřelostí, dokud se jim nepodaří jimi dosáhnout přesně svého - vědí, že trpělivost přináší růže, a dovedou i z kamene vodu vyždímat. Nejen co do zachycení podstaty anglickosti vychází seriál ze srovnání lépe, ale i pokud jde o filmařské pracovní postupy. Klidně se a z hloubky přerozující příběh, ve vzájemném setrvalém působení se přetavující a sbližující charaktery, nic z toho nepotřebuje být jakkoli ozvláštňováno, klidná vnímavost diváka by naopak neměla být rozptylována vymyšlenostmi. Oživující a rafinovaná moderní kamera tohoto novějšího díla se proto k pojednání románu Jane Austenové hodí pramálo. Staré dobré jednoduché techniky střihu a řazení klasických záběrů, jejich tempa a rytmu atd. jdou spolu se štědrým časovým rozpočtem seriálově pojatému příběhu k duhu mnohem lépe - svědčí tomu, aby se rozvinul v úplnosti jako čajový lístek, když se mu ponechá čas a klid. O to delikátněji se zde pracuje s nasvícením - přirozeným světlem různě zakaboněné a vyčasené oblohy - neboť je to počasí, co na anglickém povětří až k průsvitnosti prozařuje pleť žen, zjemňuje a projasňuje výrazy jejich tváří či po nich nechává přeběhnout zamyšlený stín. Zde jsou tvůrci k takovým jemným hrám hluší a slepí, nahrazují je otřepaností a doslovností. *** Ze srovnání obou slavných počinů tedy vychází onen o deset let starší skvost na celé čáře velkolepěji. Je citlivější, věrnější duchu předlohy a jen v jeho vnímavějším podání a poctivějším historickém zobrazování (pytlovité šaty pod přestřihnutými živůtky dokonale skrývají jak nepochybné nedostatky, tak i možné přednosti ženských figur, ale dá se v tom časem najít jisté zalíbení atd.) vynikne i veškerá jemnější logika a hustě vrstvená smysluplnost. Čas je tu v hlavní roli a nelze to pominout - jeho přílišná hojnost, jak ony neprovdané dívky na venkově bez valných vyhlídek nemají nic než čas, sám o sobě vleklý, nudný, prázdný a tíživý, s nímž se musejí naučit obratně zacházet, aby z něj nebyl otupující nepřítel - s trpělivostí a pokorou, ale zároveň obezřelostí tak, aby je nepřipravil o svěžest mysli, vřelost a dychtivost srdce a schopnost se z okamžiků donekonečna za sebe kladených upřímně těšit - jak se v nich doslova časem zušlechťuje láska k životu samotnému (bez nadějných vyhlídek) jako sama tresť životních šťáv, které jim proudí v těle a vyživují je. A tak zatímco z onoho šestidílného seriálu nemůžu vymazat z paměti ani vteřinu, u téhle pozdější adaptace, zrychlené pro málo vytříbené, málo vyběravé a málo vytrvalé diváky, jsem přivírala oči rozčarováním nad tím, jak se s unáhleností a překotností, jež pronikají všemi složkami filmu, vytratila veškerá plná obsažnost, jemnější, ušlechtilejší a bohatě tkaná výšivka rozehraného příběhu, jak byla beze stopy odpárána delikátnost, velkodušnost, důstojnost, zdrženlivost a ona postupně v tikajícím čase nazrávající a uvoňující se dobrota duší, smířlivost a laskavost obou nejstarších Bennetových dcer, stejně bystrovtipných, oduševnělých a moudrých jako spanilých. Tahle prvoplánově vyhublá, lacině hezká, lehkomyslná, uhihňaná, máločeho dbající třeštiprdla v obhroublé verzi posílají neomaleně k šípku veškerou klidnou a rozvážnou sofistikovanost původního literárního díla i velkofilmového počinu z r. 1995, aniž by z nich cokoli podstatného mohly nahlédnout. *~~ () (menej) (viac)