Kupec Benátský

Působivé zpracování, opravdu nádherné. Pokud jde o Shakespearea na filmovém plátně mnou ale Romeo a Julie nebo Zkrocení zlé ženy pohnulo ještě o něco málo víc, neodpustím si však alespoň kousek textu žida Shylocka u soudu, při němž mi v podání božského Al Pacina běhal mráz po zádech: "Vy máte jeden každý v majetku otroky, jichž užíváte jako svých hovad, oslů, psů a mezků k odporné chámské práci. A to proto, že jste si je koupili. Což, kdybych vám teď řekl: Pusťte je, vdejte za ně svoje dcery, pod tíhou se potí, ustelte jim měkce jak sobě, lechtejte jim patro jak sobě lahůdkami. Vy odpovíte: "Jsou naši". A tak i já. Ta libra masa, kterou na něm žádám, je draze koupená. Je má. Je má! JE MÁ!!!". (04.04.2006)

Ze začátku jsem se v ději lehce ztrácela, štvaly mě dlouhé dialogy, umírala jsem nudou, prostě jsem si říkala, že mi je toho Ironse a Pacina celkem líto. Pak jsem jako neznalec Shakespearovy předlohy začala pomalu chápat, o co se tam jedná, a příběh začal nabírat obrátky, aby došel až k velkolepému finále u soudu, kde se k nepoznání namaskovaný Pacino v roli Gluma.. ehm Žida, snažil získat to, co mu podle jeho názoru patří. Když jsem později Ironse sledovala přivázaného z dýkou u srdce a Pacina, který musel vyslechnout svůj rozsudek, bylo mi jich obou líto. I když z trochu jiného důvodu, než když film začínal. Dodatek 8. září 2007 Po nějaké době musím přihodit Kupci benátskému pátou hvězdičku. Zatím je to asi moje nejoblíbenější filmová variace na Shakespearovu hru, už jen proto, že skutečně vyznívá jako hra od Shakespeara a ne ve stylu: "vzal jsem do ruky knihu My děti ze stanice ZOO a natočil jsem podle toho komedii o teenagerech". Pro mě osobně mnohem (!) silnější než třeba takový Zamilovaný Shakespeare. Jeremy Irons je skutečně výborný, ale Al Pacino je doslova geniální a každý okamžik si strhává sám pro sebe. Scén, kde je vynikající by se dalo jmenovat hned několik, ať už jeho hodnocení náboženské nenávisti: "Nemá žid oči? Nemá žid ruce, ústrojí, údy, smysly, náklonnosti, vášně? Jednou živ potravou, jedněmi zraňován zbraněmi, k jedněm náchylný nemocem, jedněmi léčen léky, jedním zahříván létem, jednou ochlazován zimou jako křesťan?" nebo pak závěrečná, už tolikrát zmiňovaná, hádka u soudu... (01.02.2007)

,,...na všechny urážky chci zapomenout. Nevzít ani halíř úroků. Tu laskavost Vám prokážu a rád. Nesplatíte li tehdy a tehdy dohodnutou sumu na dohodnutém místě, pokutou budiž, spíš jen tak pro zasmátí, jediná libra masa vyříznutá z té části vašeho tak bělostného těla, kterou si určím s dovolením já."..... Je to Shakespear, jen na něj nemusíte do divadla, ale vychutnáte si jej v klidu doma, třeba v DTS (pro mě překvapení). Kromě Al Pacina, kterému je jedno, jestli má být ďábel, mafián nebo Žid, bych pěl největší ódy právě na Williama, protože toto dílo stvořil již roku 1597. Názor na tento snímek ovlivní dvě věci. Jednak Al Pacino a hlavně to, že je to TEN Shakespear. Pokuď chcete vědět víc, vstupte. (14.03.2007)

Film se mi líbil, zvláště pak spojení působivé hudby s některými scénami (běhal mi dokonce i mráz po zádech). Jestliže má Kupec problém, tak je to v žánru. Kupec benátský není drama (jak je zde na csfd napsáno), nýbrž komedie. Radford se tohoto žánru drží jen z poloviny. Například scéna u soudu je velmi naturální a potřebovala by nejspíš trochu odlehčit (po této scéně přichází scéna s prstýnky, která je zde jakoby z úplně jiného filmu). Ale nakonec Radford udělal asi dobře, protože se nejedná zrovna o námět komediální, látka obsahuje antisemitismus (to byl problém této hry, po druhé světové válce ji nikdo nechtěl natočit). (18.12.2006)

To bylo tak poeticky zpracované dílo, romantika Benátek prolnutá s určitými zly v charakteru lidí. Příběh o majetnictví, velice prapodivné lásce hnané spíše touhou po penězích, nežli srdcem. Nejvíce sympatií se mi svázalo vůči diskriminovanému a utiskovanému židovi - kvůli tomu, že vede život mnicha a nehýří penězi, je schopen nashromáždit peníze a za to se společnost semkne a ztrestá ho? Gratuluji. (09.05.2017)