Nočná mora v Elm Street

Já na horory moc nejsem, ale když už v televizi byla jedna těžká klasika, kterou jsem neviděl, odhodlal jsem se na ní podívat. Přeci jenom to i s reklamami nebylo tak dlouhý. Wes Craven každopádně zaručí kvalitu, u které se někdo posere blahem, což je podstatnej fakt, díky kterému je film tam, kde je. Chápu to, u mě v paměti Freddy Krueger ale zůstane jako postavička, kterou někdo bere jako kultovní, ale já jí spíš beru jako standardní klasiku. Lekačky dobrý, všecko dobrý, ale Freddy není ten typ borca, ze kterýho budu chcát maggi v koskách i po třiceti letech od vzniku. (25.03.2013)

(1001) Velký problém tohohle filmu vidím v té naprosto otřesné osmdesátkové produkci. Protože i když si myslím, že spousta starých věcí může být kvůli své neumělosti a naivitě proklatě stylová a zábavně špatná, tak tahle strašná syntetizátorová hudba v kombinaci s napomádovanými účesy nějakým způsobem účinkuje tak, že mi vstávají všechny chlupy na těle, ale určitě ne tak, že by se mi to líbilo. Takhle na mě film působí, jako by pár dost dobrých nápadů (třeba natočení a sestříhání Tininy smrti, potom Nancy v koupelně, gejzíry a jazyky a tak) bylo umístěno do velkého smotku skelné vaty a já si měla do něj skočit, abych se k těm scénám dostala. Když už mě má svědit a pálit celé tělo, tak bych za to chtěla víc. (Ať jsou si klidně nagelovaní, ale jinou hudbu, prosííím.) (16.08.2009)

Horor pro děti do 12 let, pro starší diváky podívaná pro pobavení a pro zasmání. Freddy Krueger je pojem, o tom žádná, Noční můra je takřka kultovní záležitost, zejména díky výbornému R. Englundovi, originálnímu nápadu a geniální hudbě, která je snad to nejlepší na celém snímku. Hned při prvních tónech poznáte, že film spadá do 80. let :) Potěší i mladý Johnny Depp. Noční můra v Elm Street je takovou jednohubkou pro jeden večer - zkonzumovat a... :) (20.01.2011)

Prostě jeden z nejlepších hororů ze staré školy, který existuje. I když by se tomu dnešní člověk mohl smát, tak se přes to dokážu přenést. I dnes moc dobře nechápu, jak dokázali některé scény tak dobře udělat, jako tu krev vystřikující z postele, která se usazuje na stropě. Co si oblíbíte v mládí, to zůstane oblíbené i nadále. (14.08.2011)

Po více než 20 let už veškeré napětí z filmu vyčpělo. Zůstává film smutně poznamenaný dekadentní módou osmdesátých let. Nejděsivějším elementem celého filmu tak pro mě je trvalá johnyho Deppa. Krom toho je film poznamenám prehistorickými syntetizátory, takže zvuk a hudba působí jako the best of Duran Duran. Jedná se vlastně o klasickou teenagerovskou vyvražďovačku. Pocit strachu se fakt nedostavil. Tu třetí hvězdičku si u mě film vysloužil originální postavou, jejíž příběhy jsem jako teenager hltal. (18.11.2006)