Na pokraji slávy

To je asi sen každého začínajícího novináře, v tomto případě studenta, být se svou oblíbenou kapelou na šňůře, poznat zákulisí, vztahy, mejdany a v neposlední řadě fanynky.. První polovina snímku mě nijak zvlášť neoslovila, nicméně ta druhá mi to bohatě vynahradila.. Zejména se mi líbila maminka v podání Frances McDormandové, pravidelně mě rozesmívala - „neber drogy“ + neúnavné telefonáty s následným „tvoje matka mě rozhodila“, krásná rolička se tu našla pro Philipa Seymoura Hoffmana, coby rádce a průvodce byl báječný, no a to mládě bylo zajímavé, Patrick Fugit u mě zabodoval.. Za zdařilý závěr dávám čtvrtou hvězdičku.. (24.06.2020)

"Pokud budete osamělí, stačí vytáhnout desky a budete mezi přáteli." Ještěže nezávidím, protože William si splnil můj mokrej dorosteneckej sen. Strávit turné s rockovou kapelou, nechat se při tom odpanit Múzama, rozrážet autobusem zavřenou bránu a ještě dokázat nebrat drogy - to fakt byl můj sen. Ukradli mi ho, ale vzali mě s sebou, takže vše odpuštěno. A taky jsem se dozvěděl něco o tom, že krasavci nemají páteř a proto jejich umění nevydrží. To si ještě musím přebrat. (11.02.2022)

Čekala jsem takový ten klasický hudební film o vzestupu a pádu jedné kapely, plný drog a destrukce jednotlivých členů, ale nakonec to tak vůbec nebylo. Protože pod vším tím rockovým pozlátkem o slávě a nespoutaném životním stylu se skrývá moc příjemný a vtipný příběh o dospívání, lásce, přátelství a také o tom, že i když je cesta za poznáním a zkušenostmi důležitá, je dobré mít se nakonec kam vrátit. A i když je hlavní trojice propagonistů hodně sympatická, mojí jednoznačnou favoritkou je jako vždy výborná Frances McDormac v roli starostlivé matky. Rocková hvězda nebo ne, jak ta uměla usadit Russella Hammonda, to byla fakt paráda. (16.04.2013)

(Nadnesene) "Na pokraji slávy" je múzou, modlou-je mementom. Inšpiráciou pre začínajúcich pisálkov, ktorých nezmarné odhodlanie prehluší bodľavý pomykov. Modlitbou pre verných milovníkov (či už niekdajších dotknutých odrodilcov alebo terajších spätne zasvätených obdivovateľov) zlatých rockových časov prezývaných tiež ako the best of 70's. Ponaučením pre menej koncentrovaných filmárikov, ktorým uniká fakt, že aj semi-autobiografický formát môže mať nielen vyleštenú karosériu, ale aj nadupaný motor. Yes, indeed, poddajný mix neburanských vtipov, životných právd, (ne)raritných (ne)hitoviek i prívetivo zahraných rolí. Samozrejme všetko pod pevnou záštítou pozorného Crowa, ktorému teraz nezvládam vyčítať ani tu prozreteľnú korektnosť a vďaka včerajšej ochote ČT 2 konštatujem, že director's cut je naozaj delikateska. (06.06.2011)

Film Almost Famous si mě naprosto získal. Dokonalou atmosférou sedmdesátých let (tedy já si jí tak představuju), skvělými hereckými výkony, nápaditým scénářem a příjemnou hudbou. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to jen další rodinná komedie, kterých je plno, ale právě ona dokonalá atmosféra, která na člověka dýchne, dělá z filmu pro mě jedinečný zážitek. Crowe se nesnaží moralizovat, poučovat nebo kázat nějaká pravidla, ale o to víc se mu to daří. Nejde o "velký" film, jde o obyčejný příběh jednoho kluka, který čeká na šanci být cool. A jako takový funguje znamenitě. Moje naprostá srdcovka. (12.12.2009)