Na pokraji slávy

Úžasné! Patnáctiletý kluk utekl z náruče přehnaně starostlivé maminky na turné rockové kapely, navíc jako novinář pro Rolling Stone, kde o jeho věku mají poněkud zkreslené představy. Cameron Crowe do značné míry autobiografický příběh dobře napsal, natočil, a jak je jeho dobrým zvykem, poskládal k němu i v podstatě dokonalý písničkový soundtrack. Sice jsem tuhle dobu nestihl zažít, ale věřím tomu, že to takhle nějak vypadalo. (14.06.2011)

Srdeční záležitost, na hudbě první pol. 70. let jsem vyrůstal a dodnes ji uctívám jako tu nejlepší muziku všech dob. Crowův nejosobnější (příběh je semiautobiografický, Cameron v 73 skutečně jezdil jako patnáctiletý novinář se skupinami a psal o nich pro Rolling stone, v 75 byl na tour dokonce se samotnými Zeppeliny a-jako perlička- způsob, kterým příjde William o panictví je rovněž inspirovaný Cameronovým prvním sexuálním zážitkem;-) ) a dle mého názoru nejlepší a nejkrásnější film. Jeden herecký koncert střídá druhý (vyzvednout musím především Philipa, Frances a přenádhernou Kate), příběh je protknutý jemným humorem a pocukrovaný hodně slušnými vtípky; co ale nejde opomenout je ten nejlepší písničkový soundtrack, který jsem měl kdy tu čest slyšet. Led Zeppelin,The Who, Jethro Tull, Black, Sabbath, Deep Purple, Iggy Pop, David Bowie, Elton John (Tiny Dancer v autobuse-nemám slov), Simon and Garfunkel, Jimmy Hendrix... je to tam všechno. Pro mě krystalicky čistých 100% Mimochodem, pro fanoušky tohohle díla opravdu silně doporučuju sehnat si dokonalý, téměř tříhodinový Director´s cur, pokud možno na dvoudiskovém DVD plném bonusů ( vystřižené scény-např. celé Stairway to heaven!!!!! ; režisérovy oblíbené alba z toho období ; záběry z natáčení (zakomponované do skvělého klidpu) a mnoho a mnoho dalších vychytávek... Povinost!!! (18.06.2006)

Scénárista musel přesně vědět, jak to v hudební branži chodí. Když jsem tento film viděla poprvé, přála jsem si to všechno zažít. Sen se mi splnil. V dnešní době to není až tak drsné jako v USA v 70.letech, ale najde se tu spousta věcí, které fungují stejně dodnes. A jet s kapelou na turné znamená prožít vše, co v tomhle filmu vidíte... Pro mě je toto nejlepší film na světě. (07.11.2011)

"Sex, drugs and rock'n'roll!" Mladý novinár blúdi po hotely. Všade sú muzikanti a fanušíkovia (napr. Vic, hard-core-led-zep-fan), z každej strany znie nejaká hudba. Mladík sa zastaví pri jedných dverách. Vnútri sedí mladý muzikant s gitarou a so svojou priateľkou si spievajú. Sú to asi 3 sekundy, niekto odtiahne mladíka, ten sa však vráti - pieseň znie stále. Ďalšie 2 sekundy, odchádza. Spou asi 5 sekúnd, pre ktoré som pozeral tento skvost. Tým muzikantom bol môj obľúbenec, prehliadaný Pete Droge a tou dievčinou bola jeho priateľka Elaine Summers. A tá pieseň bola akustická verzia Small Time Blues, jednej z najkrajších piesní, aké som počul. Som maximálne spokojný a uvoľnený, môžem si kľudne užiť film - čo som chcel vidieť, videl som. K tejto scéne pre to málo hardcore fanov Petea Droge sa toho pridalo fakt veľa, FAKT veľa dobrého! Hlavne je tu vystihnutá skvelá atmosféra ranných 70s plných skvelej rockovej hudby + záverečných 60s nadýchané krásou pesničkárstva (dúfam, že Crowe raz nakrúti film o hippies). Krásne rozhovory o kapelách (LedZep, Bowie, Sabbath, The Doors ...) a skvelá výprava (+ HUDBA!) robia tento film nezabudnuteľným. K tomu si prirátajte úžasných hercov - hlavne sexi Kate Hudson a brilantného Philipa Seymoura Hoffmana. Film je venovaný ľuďom, ktorý milujú rockovú hudbu 70s, tí to ocenia najviac. Ten kto je len konzument rádií a filmov, asi nepochopí, čo prežíva niekto pri sledovaní tohoto filmu. Nepochopí naplno, čo chcel Cameron Crowe docieliť, aké pocity chcel vyvolať, keď kapela zapredala svoju dušu peniazom. "Rock'n'roll is dyin'!" Je to taký malý film pre nás, rockových fanúšikov. Nechcem povedať, že ostatní sa pri ňom nezabavia, ale určite nie tak ako MY. Ak by bol jeden film, ktorý by som mal prežiť - bol by to asi Almost Famous. (16.04.2006)

Neobvyklý filmový zážitek, jehož největší devizou jsou strhující scény koncertů, které dovádí diváka až na samou hranici divácké extáze a to nejsem "big fan" rockové hudby. Croweové pojetí příběhu a rocku jakožto umění a kultu je však nesmírně působivé a to i přesto, že tempo filmu je velice kostrbaté. Celý snímek se nese v oparu nostalgické atmosféry 70. let, která mi něco říká i přesto, že jsem se v oné době nenarodil. A to byl dle mého Crowův prioritní záměr. Oslovit široké spektrum publika a ukázat, o čem ta doba byla. A to se povedlo do puntíku. V jeho podání je to záležitost vpravdě znamenitá. (21.01.2006)