Vreskot

(1001) Film jsem nikdy neviděla v době puberty, kdy by byl víc relevantní, ale až jako nabubřelá studentka filmového umění na prahu takzvané dospělosti. Ve výsledku je to asi dobře, protože jako puberťák bych tím opovrhovala už jen proto, že to bylo in, kdežto později (když už jsem také mezitím viděla všechny filmy, na které se odkazuje) jsem si užívala tu parodickou a meta stránku celé věci. Některé to pomrkávání mi sice přišlo až příliš jednoduché, ale pár vymazlených kousků se tam nakupilo, třeba uklízeč Fred v pruhovaném svetru, a při větě "We all go a little mad sometimes." moje nerdovské srdíčko vyloženě poskočilo radostí. (13.02.2016)

v 90. letech byly slashery v těžkých problémech. Pátky 13. nefungovaly, Noční můry šly do kelu a ani na Halloween se divák nemohl spolehnout. Minimálně 8 let nikdo nenatočil dobrý slasher. Jeden fanoušek měl ovšem nápad. Ten fanoušek se jmenoval Kevin Williamson a zbytek je už historie jak se tak říká. Máme zde ikonického zabijáka, pravidla žánru i samozřejmě povedená úmrtí a celé je to trošku detektivka. Vřískot pomohl brakovému žánru zpátky na nohy a je potřeba kdyby za nic jiného jej za tohle uctít. První díl je zároveň samozřejmě nejlepším. 70% (30.01.2023)

Baf! Lekli jste se? Pokud ano, tak pro vás bude Vřískot horrorem minimálně desetiletí. Pokud ne, tak víte co je horror... No a teď vážně. Vřískotu jde spíše o zábavu stavěnou na uvědomělém pošťuchování tradičních vyvražďovacích klišé než o vzbuzování pocitů děsu. A to je ve výsledku problém, jelikož nakonec se sám v těch nejstandardnějších klišé utopí. (01.11.2007)

"MYSLELA JSEM, ŽE JSI MRTVÝ." - "ASI BYCH UŽ BYL. NIKDY BYCH SI NEPOMYSLEL, ŽE BUDU TAK RÁD, ŽE JSEM PANNA." Telefon, bílá maska a tuny filmových odkazů. Oč potupněji byly v první polovině 90. let teenagerovské vyvražďovačky pohřbeny hlavně zásluhou New Line Cinema (LAST FRIDAY: JASON GOES TO THE HELL, FREDDYHO SMRT: POSLEDNÍ NOČNÍ MůRA), s o to větší parádou se v druhé polovině 90. let zase vrátily zásluhou dvou mužů - filmového maniaka, scenáristy Kevina Williamsona (dále scénáře k TAJEMSTVÍ LOŇSKÉHO LÉTA a VŘÍSKOTU 2) a hororového guru Wese Cravena. Williamson napsal scénář rozverně si pohrávající se subžánrovými klišé, s bezchybnými dialogy a skvělými hláškami, kde postavy nejsou jen maso na rozkrájení, který Craven s jasně patrným nadšením velmi zručně a dynamicky natočil. Následovala nová vlna vyvražďovaček (včetně tří pokračování VŘISKOTU), kterou zastavila až vlna remaků japonských hororů, po kterých přišla vlna remaků hororových klasik a vlna exploitation... Takže abych to shrnul: fanoušci budou nadšeni - a na těch ostatních nezáleží. (03.09.2006)

Klíčový film pro vývoj teen horroru do dalších let a zároveň nedostižný stavební kámen. Brilantní úvod, zajímavý průběh a solidní herci se nakonec promíchají do záměrně přetwistovaného kolotoče, kterým Williamson s Cravenem překonávají jakákoli očekávání a bez toho, aby sami sebe shodili, mě nechávají napjatého a zároveň potutelně se usmívajícího. A hlavně silně spokojeného. (09.10.2005)