Zbesilý útek

Running Scared vesele dovádí na novodobé vlně lehce undergroundových akčňáků, které staví stejnou měrou na vidoklipové vizuální přitažlosti jako na originálních zápletkách... Nebojte se vstoupit, Wayne Kramer má na skladě vše, co si srdce (post)moderního diváka žádá - funkční formální exhibicionismus, svištivé tempo, drsné či ujeté postavy, krvavé přestřelky a adrenalinem napumpované situace v každé třetí minutě. A je tam i místo pro parafrázování televizní reklamy nebo odcitování proslulé hlášky Tonyho Montany... Prostě sakrametsky nakopávací smršť, u které rádi mávnete rukou nad typickými žánrovými nedostatky v podobě ideové plochosti, samoúčelné honbě za efektností a scénářem, pro nějž je náhoda nepostradatelnou berličkou. 85% ____P.S pro Veru Farmiga: Vem si mě za muže, miluju tě.... (04.09.2008)

Akce je překvapivě nepřehledná, není jí mnoho a jako taková rozhodně není hlavním lákadlem filmu. A to i přesto, že se zde střílí doslova hlava nehlava, což je pro střihače bohužel řádný guláš - jak předvedl zde. Akční sekvence jsou dost nepřehledné/zmatené a teď nemyslím fakt, že jsou natočeny co nejsyrověji s pořádně roztřesenou kamerou, ale zkrátka to není to co bych si představoval (Scott umí lépe i když podstatně dráž). Několik šokujících scén střídá snůžka průměrných mafiánských povídaček s leckdy pořádně dlouhými pomocnými berličkami. Nejlepší scéna filmu je bezesporu ta pedofilní. Oceňuji tvrdý rating a drsnou mluvu - výborně to kontrastuje se syrovým herectvím Paula Walkera (ale i ostatních), jinak ale není Running Scared (až na několik opravdu tvrdých momentek) nic nového pod sluncem. (06.03.2007)

Tenhle film je neuvěřitelná pakárna. Ještě nikde jsem neviděl tolik drsňáků pohromadě. Od malých děcek, přes všechny ženský a samozřejmě úplně všichni chlapi se chovají jako naprostí suveréni, kterým slovo strach nic neříká. Je přece tak normální a přirozený, když vám někdo do obličeje míří bouchačkou nebo když máte někoho zabít. Tenhle film od odpadu zachránil jen Roden, kterej byl fakt nechutnej a doufám, že tak mistrně to zahrál podle scénáře. Tenhle film si hrdě vystavím mezi největší sračky co jsem viděl. (18.06.2011)

Soundtrack Mark Isham: 1. Running Scared / Main Title ,2. Love On A Washing Machine ,3. The Duke ,4. True Grit / “Get Down!” ,5. Chasing The Bullet ,6. Crack House Cacophony ,7. Sitdown ,8. The Boys Hide The Gun / Nicky Comes Clean ,9. I Belong To Him ,10. Equal Measures ,11. Dez & Edele’s ,12. Fire Fight ,13. A Mother’s Instinct ,14. You’re An American ,15. I Knew This Kid … / The Killing Ground ,16. Nobody Knows Nobody / Priceless / Drive To Brighton Beach ,17. Iced! ,18. Aftermath / Across The Pulaski Skyway ,19. MacDaddy / T, I’m Coming Home ,20. I Was Always The Real Joey ,21. A Family United ,22. End Credits (12.05.2011)

Asi jsem už nějaký otrlý, ale se mnou to tedy neotřáslo. Ba co hůř, v jisté chvíli jsem si uvědomil, že jsem film před lety viděl. Jakmile se díváte na film s tím, že ho neznáte, a pak zjistíte, že ho máte znát, je to blbě. Tedy naháněčky sem a tam, protivná rozklepaná kamera (si to Whitaker spletl s videoklipy a reklamami), dva malí protivní spratci na zabití (mé přání se nesplnilo), unavený Roden s očekávaným (tedy dobrým) výkonem, omlácený Walker a honba za zbraní připomínající desátý díl Indiana Jonese... Ale vybíjená na ledě se povedla, a kdyby se kamera častěji zklidnila, lépe by se na to koukalo. Takže 3* jsou akorát. Není to úplně špatné, ale za čas asi zase nebudu vědět, že už jsem to viděl...dvakrát... (03.02.2014)