Zbesilý útek

Yeah, yeah, yeah. Film, který tu letos chyběl, a proto se měl dostat do regulérní distribuce! Nekompromisní, nasrané, krvavé. Co víc si v dnešní politicky korektní době přát. Kramer zvládá konstruovat nádherně vyhrocené situace, vyhledávat v nich ryzí emoce, které nepotřebují hollywoodské kašírování, a všechno to maniakální běsnění na hranici života, smrti a krvavých cákanců přímo do obličeje prosypávat ještě nestoudným množstvím režijních nápadů. Tolik funkčních vizuálních ines snad nepamatuju. Což platí i o postavě Paula Walkera, který představuje přesně ten typ odhodlaného, naštvaného a amorálního hrdiny, který post-McCkaneovská doba nezná. Jediné výraznější mezery vidím v krkolomnosti příběhu (oslí můstky) i v tom, jak jsou natočeny bitky (trochu nepřehledně, s hokejistou i nevěrohodně). Konec se mi zamlouval, i když chápu stesky ostatních. Přeci jen to trochu ztratilo na kulervoucnosti. :-) Kramere, Kramere, máš to dobře rozjeté... (02.08.2006)

Šokující akční thriller, který v sobě (dle mého) skrývá víc, než se na první pohled zdá. Ten hojný výskyt č...áků, kurev a pr..elí může někoho snadno odradit, u mě se to naštěstí nepovedlo a musím říct, že ke konci jsem zůstala na obrazovku zírat s otevřenou pusou. Celou dobu jsem měla úplně nervy v kýblu. Výborná kamera a především příběh natřískaný různými druhy parchantů, až si říkám, že je škoda to narvat do jediného filmu. Na druhou stranu to pak na diváka více zapůsobí. Alespoň pro mě je to šílená depka, po které musím přemýšlet, kolik je na tom světě zla (domácí násilí, mafie, prostituce, pedofilové, úplatní policisté...). Kramer má zřejmě hodně nápadů a nijak jimi nehodlá šetřit. Ale co, tady se to vyplatilo. Mimochodem jednoznačně nejlepší část je s Verou Farmigou, která objeví útočiště zvrhlíků. PS:Rodena musí mít Američané už nadobro zapsaného v paměti jako toho českého psychopata.. (28.09.2012)

Příjemné překvapení roku 2006. Není to dokonalé, obzvlášť ve scénáři je pár momentek, kdy je z psaného písma patrné protahování, občasná demence postav a spousta rádoby náhodných situací. Jenže všechny chyby dokáže Kramer zamaskovat svými režijními dovednostmi. To, co předvádí se svým nuzným rozpočtem je k neuvěření. Když jsem blahořečil Crank za přístup tvůrců k pojetí a nářezovosti záběrů, tak reřisér Running scared je ještě o kus dál. Geniální střihové montáže (nálet kamery do brýlí? Yeah, man, thats cool), brilantně zvládnutá akce a především nápady, jež dělají mnoho. Kariéru tohohle týpka budu sledovat ostřížím zrakem. P.S. nejlepší reklama na Mastercard, kterou je možné objevit na trhu. :) (11.03.2007)

Formálně dokonalá strhující postmoderní variace na film noir, která odkazuje k mnoha jiným snímkům s obdobnou tématikou (základní dějovou kostrou k mafiánskému Krycímu jménu Donnie Brasco, významovou rovinou ke Scorseseho opusům reflektující svět západního velkoměsta jako naprostou džungli, kde existuje jen zlo realizované zločinem, drogami a prostitucí, jak je to vidět v Taxikáři či třeba v Počítání mrtvých, atmosférou se dotýká režijní práce jiného velikána Davida Finchera, co se týče akce, tak přebíjí téměř všechno...). Postmoderní filmové postupy ovlivnily film do té míry, že místy sledujeme nejen formální exhibici (dokonalé střihové přechody, zpomalované či zrychlované scény, práce s kamerou, geniálně připravená mizanscéna...), ale kaskáda novátorských filmových propriet je místy až samoúčelná, pro diváka jsou to ovšem doslova sekvence hojnosti... Duch filmu noir se tu realizuje výhradně v mužském světě a trochu jako v Peckinpahových Strašácích se tu analyzuje hlavně ona benevolence k hranici, kterou každý člověk ve svém vlastním vědomí odděluje akceptování násilí a jeho odmítání. Kde ji má hlavní hrdina, je velmi sporné, a pakliže přistoupíme na to, že jeho jednání je v boji se zločinem normální, otřese se v základech naše vnímání normality obecné. Jestli tenhle snímek má hledat a klást nám etické otázky, pak raději nechci slyšet odpovědi... Za zmínku rozhodně stojí herecké výkony, Karel Roden tu opět hraje jednu z hlavních rolí a jako již poněkolikáté, opět ruskojazyčného mafiána, a jde mu to o poznání lépe než třeba v 15 minutách. Paul Walker je strhující, role byla nejen fyzicky náročná, ale jeho postavu jsem mu bezvýhradně věřil. Zběsilý útěk je skutečně silný film, bere si to nejlepší ze současné mainstreamové kinematografie (a to dokonce i její klišé) a nebojí se to formálním experimentem přetransformovat v nějakou novou kvalitu, používá k tomu zvláštního druhu humoru (do scény popravy zakomponovaná aluze na globálně rozšířenou reklamu na kreditní karty) především vizuální prostředky. Jako dotvrzení kvalit doporučuji vytrvat do závěrečných titulků - jejich estetické ztvárnění je nevídané a utvrdilo mne v pocitu, že jsem viděl cosi neobvyklého... (10.12.2007)

Kramer má tolik nápadů, že je skoro až škoda, že je všechny naházel do téhle jedné zběsilé noci (některé "náhody" tak působí přeci jen dost násilně našroubované do děje). I přes určitou přehnanost děje a poměrně zbytečný, leč účelný konec, je však Zběsilý útěk jízdou, která si zaslouží pozornost každého fandy drsných akčních filmů. Ulice jsou špinavé, rány bolí, kulky zabíjejí a ani děti z toho nevyjdou bez úhony. Zúčtování na ledě se mi vpálilo zatraceně hluboko pod kůži – už dlouho se mi nestalo, abych tak moc na vlastní kůži cítil každou ránu. Paradoxně se pro mě nejlepším momentem celého filmu stává vložená linie s pedofily, která defakto se zbytkem děje nemá vůbec nic společného a je tam „jen“ pro vyhrocení situace. Dokonalá scéna, ve které pomatení manželé čelí andělu pomsty, se s přehledem řadí k tomu nejlepšímu, co jsem letos viděl… (05.11.2006)