Benny a Joon

Režisér Jeremiah S. Chechik začal svou kariéru zprudka svou prací na nestárnoucí taškařici z rodinného alba kompanie Griswoldových (VESELÉ VÁNOCE) a tento snímek byl tedy jeho druhým pokusem. Lehce komediální tón je zachován, vážné a romantické podkresy jsou však v rovnovážné pozici. Podobné téma a kombinaci našli byste třeba v pozdější JINNÉ LÁSCE (1999) Garryho Marshalla s Juliette Lewisovou a Giovanni Ribisim. Líbilo se mi, že se tu podařilo vytvořit lehkou atmosféru, která u filmů točících se kolem psychických nemocí nebývá zvykem. Všechno se zde odehrává pod dojmem nenásilného spádu a ikdyž především v poslední fázy, kdy dochází k očekávané kulminaci, je vsazeno na příliš jednoduchý postup, díky hercům (výborná "čistá duše" Johnnyho Deppa) to snímek jako celek ustojí. Režisér Chechik tak měl po dvou zdařilých dílech našlápnuto ke kariéře, která slibovala pravidelnou účast na velkých plátnech, leč propadák ve formě seriálové adaptace MSTITELÉ vzal na sebe podobu pověstného lamače vazů a profesní naděje odsunul do pole televizní tvorby, které se Chechik věnuje dodnes. II Scénář: Barry Berman. Hudba: Rachel Portmanová (získala Oscara za hudbu k filmu EMMA). 80% (09.06.2010)

Dopředu se omlouvám za to hrozné klišé - Benny a Joon je jedním z oněch "hřejivých, lidských" filmů, které ani nemůžou nudit. V příjemně plynoucí hodince a půl se seznámíte s třemi zajímavými lidmi - Bennym, obyčejným a v zásadě hodným chlápkem, jeho duševně nemocnou sestrou Joon, kvůli které se nemůže sám naplno zapojit do "normáního" života a Samem, podivýnským mladíkem, kterého oba náhodou potkají, a který jejich životy převrátí naruby. Je sice pravda, že je Deppův Sam, stylizovaný do moderní verze Bustera Keetona, který neumí psát a dělá toasy žehličkou, kořením filmu; na druhou stranu hlavním a moc pěkně zpracovaným tématem je sourozenecký vztah Bennyho a Joon a způsoby, jakým s ním oba bojují. Jak Aidan Quinn, tak Mary Mastersonová jsou přesvědčiví a určitě se vedle rodící se Deppovi superhvězdy neztrácejí. Celý snímek začíná a končí slavnou odrhavačkou od Proclamers - I´m gonna be, která se vám určitě dostane pod kůži. Jak jsem zmínil na začátku, jedná se o film forrest-gumpovského typu, který vás pobaví, rozesmutní, dojme a na jehož konci se budete na lidstvo dívat zase o něco přívětivěji. Aspoň na chvíli. 70% (15.06.2007)

Film v zásadě o ničem, který doslova stojí na hercích. Krome Johnyho, který má samozřejmě všemožné pošuky absolutně v malíku jako nikdo jiný, se mi hodně líbila i Mary Stuart Masterson (paradoxně asi její první role, kde se mi opravdu líbila). Ono, ale celé to obsazení je na takový film z dnešního hlediska absolutně ultimátní. Taková lehce ujetá atmosférická pohodovka, určitě neurazí - Depp je bez konkurence. Lepší tři. (21.11.2010)

Keďže som vekom už niekde približne tam, kde bol Benny, celkom som sa dokázal vcítiť do jeho situácie a do konania, ktoré by sa mi zdalo pred 10 rokmi nelogické a mal by som ho za blbca. Vlastne je to o tom, ako si normálni už skutočne dospelí ľudia zbytočne dokážu nezmyselne komplikovať život a ako to môže u mladých prebiehať bezproblémovejšie. Že sa všetci poučia, že sa problémy relatívne bez problémov vyriešia a že sa máme cítiť po filme lepšie ako pred ním, je zrejmé už po pár úvodných minútach. (29.05.2017)

Malý komorní snímek,stavící především na hercích.Odlehčenější romantické drama,které neurazí,pomalu,ale mile uplyne a právě díky hereckým partům se jen tak z hlavy nevytratí.Je neuvěřitelné,jaký čuch měl Depp již od počátku své kariéry na zajímavé a nevšední role a je jen dobře,že se hned od začátku vyhýbal hlavním rolím ve velkých bezduchých filmech. (18.04.2008)