Réžia:
Delmer DavesScenár:
Delmer DavesKamera:
Sidney HickoxHudba:
Franz WaxmanHrajú:
Humphrey Bogart, Lauren Bacall, Bruce Bennett, Agnes Moorehead, Tom D'Andrea, Clifton Young, Leonard Bremen, Vince Edwards, Houseley Stevenson (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Temná pasáž je dalším společným filmem Bogarta a Bacallové. Bogart hraje Vincenta Parryho, prchajícího z vězení, kde si odpykával trest za vraždu. Díky plastické operaci mění svou identitu. Bacallová hraje Irenu Jansen, jeho osamělou spojenkyni. Tajuplné myšlenkové pochody hlavních postav jsou zde ztělesněny obzvláště citlivě. Film nabízí zajímavé záběry San Franciska a neobvyklou kameru. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (49)
Jeden z najlepších filmov noir, jeden z najlepších filmov s Bogartom a možno jeden z tých, na ktoré si spomeniete na smrteľnej posteli... Klasické noir thrillery budujú napätie a atmosféru tajomna dosť stereotypnými prostriedkami. Dark Passage síce takisto nepohŕda žalúziami, diagonálami, nočnými taxíkmi, lacnými hotelmi, priblížením predného plánu "nadoraz" či cigaretovým dymom, predovšetkým však ohromuje 60-minútovou (!) "neprítomnosťou Bogeyho za jeho prítomnosti", tj. stotožnením objektívu kamery so zrakom hlavného hrdinu a následným "objektívnym" stotožnením hrdinu s divákom. Zorný uhol sa zmenšuje, čo filmárov núti koncentrovať sa len na to podstatné a kameru nabáda k parádnym kúskom. Dark Passage je o čosi lepší než Hlboký spánok. Divákovmu vkusu príliš nepodlieza. Zápletka je prehľadnejšia, výprava bohatšia (či lepšie povedané rafinovanejšia), réžia vynaliezavejšia, výsledný zážitok emocionálnejší a intenzívnejší. Napínavá jazda medzi dvoma piliermi Golden Gate Bridge naznačuje prechod z jednej identity hrdinu do druhej a mimovoľne tak pripomenie o jedenásť rokov mladšie Vertigo. Bogey i Stewart majú dokonca priateľky s rovnakou záľubou - v maľovaní. Pôsobivo vizuálne štylizované horúčkovité sny sa takisto neobjavujú v oboch filmoch náhodne. Darmo, bez klasiky nie je ďalšia klasika. ()
Nádherně podivný noir, který obsahuje tolik náhody a nepravděpodobnosti, že musí jít o umělecký záměr. Chemie mezi Bogartem a Bacall je explozivní (kam se hrabou současné filmové páry!), kamera krásná (obzvlášť záběry San Francisca jsou magické) a kdyby se člověk na celý film díval jako na snění neprávem uvězněného Vincenta Parryho, nebylo by vůbec co vytýkat. ()
Při sledování této krimi jsem nabyl dojmu, že v Kalifornii jsou všichni lidé ochotni ihned pomoci každému uprchlému vězni, protože jsou přesvědčeni o jejich nevině. K větší reálnosti mě tam chyběla už jen scéna, jak náhodný kolemjdoucí pozná marně se maskujícho uprchlýho trestance a zvolá "Jéééé, vy jste ten, co včera utekl, ta plastika Vám, ale moc nesluší. Můžu se s Vámi vyfotit a dostat autogram ? Kolik ode mě budete chtít peněz ? Pojdte k mě domů, já vám dám najíst a dám vám své nejlepší oblečení, že nebudu mít co na sebe mi nevadí. Budete chtít opíchat mou manželku, klidně. Bude chtít opíchat mou dcreu, není problém. Co bych pro Vás ještě mohl udělat, pane uprchlej trestanče ? Že mě můžou zavřít, za to, že jsem Vám pomáhal ? Nevadí, bude mě ctí si kvůli vám zkurvit život, jsme přece v San Franciscu a co může být tedy větší čest než pomáhat uprchlým zločincům. Navíc jste u soudu řekl, že jste těch 150 lidí nezabil a já vám věřím i když vás chytli na místě činu z nožem v ruce." Bohužel tato scéna mě ve filmu dost chyběla, nechápu proč ji nakonec z toho filmu vystřihly. Zcela jistě by to vygradovalo na ještě větší reálnosti příběhu. Největši hvězda filmu pro mě byla bezesporu jeho neskutečná demence. Od horšího hodnocení Temnou pasáž zachránila dobrá kamera, šmrcovní Lauren Bacall, chlupaté ruce Bogarta, protože první část byla natáčená z pozice jeho pohledu, takže jediný co jsem viděl, byly jeho pazoury, který v pravidelných intervalech strkal před kameru. Otázkou je, jestli to byly ruce Bogarta a ne třeba nějaký opice, když byly tak chlupatý. Sice se blbost v tomhle filmu chytla natažené ruky s velkou grácií, ale nějaké to napětí i přes tuto skutečnost zůstalo a to se také cení. ()
Jen sladká hloupost hrající si na film noir. Bacallová se na plátně spíš jen mihne. Děj je lineární až hamba. Chybí tomu dobrý scénář a dobrý režisér. Jediným opravdovým kladem filmu je sledování point of view hrdiny v první polovině, kdy se těšíme, až nahlédneme do tváře muže, o němž si myslíme, že ho hraje Bogart. Tou dobou to ale není pravda, protože Bogartův obličej přijde až po plastice. A mimochodem, alternativní název Slepá ulička je mnohem přesnější. S temnotou ani pasáží to nemá co dělat. ()
První půlka filmu je velmi dobrá, netradičně působící scény z pohledu první osoby, které vyplňují její značnou část, jsou slušně zvládnuté. Mnoho scén v druhé půli filmu však překvapuje svou naivitou, některé občas působí až amatérsky a nechtěně vtipně. Film by si také zasloužil lepší konec, takovýhle se mi k filmu noir nějak moc nezamlouvá. ()
Reklama