Úsmev Mony Lízy

Moc se mi líbilo, jak z filmu dosloa dýchala atmosféra 50.let. Užívala jsem si to, mám ráda filmy z téhle doby, přijdou mi zvláštní a zajímavé a tenhle není výjimkou. Julia Roberts je skvělá a sympatická herečka, kterou velmi obdivuji a I když v tomhle filmu nepředvádí bůh ví, jaký velký herecký výkon, tak se na ní stale hezky kouká. Film nemá silný příběh, ale silné obsazení a díky tomu je koukatelný a dobře hodnocený. Řekla bych, že film spíše docení dívky a ženy než muži, jelikož se jedná o historii žen natočené mužem, ale I tak velmi povedený film. (09.08.2018)

Tazkopadny film s Juliou Roberts v ulohe v akej sme ju videli uz niekolko krat, s Kirsten Dunst, ktora podstatne viac zaujala v Smrti panien S.C.Zo zaciatku pri prvej debate o umeni a jeho postaveni som sa tesil na dalsie a dalsie rozpravy o dolezitosti a rozdielnom vnimani umenia, namiesto toho som vsak dostal nemastnu a neslanu tazkotonaznu velerybu, ktora mi zrejme po par hodinach vyprsi z hlavy...skoda PS: je neuveritelne ako dokazu dvaja odlisni rezisery spracovat v podstate obdobnu tematiku. Kym Peter Weir so svojim Spolocenstvom mrtvych basnikov doslova exceloval, Mike Newell sa topi v bezradnosti a s nim aj herci, ktori zrejme ani nevedia, co maju hrat. (24.11.2004)

Prestižní dívčí univerzita Wellesley. Babyboom konzervativních 50.let. Ideálem nastrojená ženuška z předměstí-motorová myš domácí, obletující svého manžílka po příchodu z roboty. V akademickém světě i za hranicemi campusu se střetává tradiční schematický svět předurčených rolí s liberálním smýšlením, které by chtělo zatuchlé škatulky provětrat. Svobodomyslná učitelka Katherine brojí proti vládnoucímu světu ženské závislosti v pokusu Mikea Newella o protipól Společnosti mrtvých básníků. Výsledný obraz je jemnější, uhlazenější, ale plošší. Newell maluje svou líbivou krajinku Žena v kruhu dívek za pomocí hvězdné stáje hollywoodských klisen. Julia Roberts je překvapivě nejmatnější, žákyně předčily svou učitelku a vyznamenání by si zasloužily Kirsten Dunst a Maggie Gyllenhaal. Scénář je nenápaditý, režijně Newellovi chybí tah na branku, ale klade silný důraz na dva motivy. Úsměv. Člověčí schopnost, za kterou se skrývá tisíce příčin, tvarů a odstínů. A Mona Lisa? Nejznámější umělecké dílo světa. Tváří v tvář Da Vinciho portrétu překvapuje, jak je za skleněnou ochranou malý, nahý a bezbranný pod blesky zuřivě fotografujících japonských turistů. Jakoby se jeho krása rozplývala pod tíhou očekávání. Snad proto, že před spatřením originálu jsme ho viděli stokrát v reprodukcích? (01.06.2007)

3 a pol *. Zaujímavé a zároveň obyčajné. Príjemné. Čím? Zaujímavé kombináciou 50-te roky, postavenie žien v tej dobe, umenie, škola. Obyčajné príbehom, kedy sa zo zatracovaného stane hviezda, občasnými obohratými rečami o umení, hľadaním "vlastnej cesty životom".. Ale asi potrebujeme časť klišé aby sme film prijali, pozerali, mali radi charaktery, takže tiež príjemné. Je zaujímavé sledovať z povzdálí probém, pred akým stáli vtedy dievčatá, navracať sa do 50-tych rokov. __Čo sa mi ešte páčilo - zopár pôsobivých záberov, super kľúčová scéna 1. hodiny, občasný šarm Dominica Westa a fajn babinec známych herečiek... (03.07.2010)

Ve filmu se mi hodně líbila postava Jůlinky Robertsové i její výkon a nezaměnitelný široký úsměv. Na druhou stranu mi, ale vadilo jak málo je jí věnováno prostoru, ačkoliv se jedná o hlavní postavu. Celkově je vlastně film dost "opatrný". Jako by se snažil, aby se líbil každému. To se mu moc nedaří a místy je to docela nuda. Pořád se sice jedná o průměrnou oddychovku, ale od takového režiséra jako je Mike Newell bych čekal víc. (01.07.2007)