Úsmev Mony Lízy

Úsměv Mony Lisy je úsměvný film ukazující americké maloměšťáctví, povrchnost a snobství padesátých let. Klidné vody velmi konzervativní univerzity Wellesley nabourá milá, ale nijak zvlášť výrazná Julia Roberts, aby změnila život čttyřem studentkám, které Julii s klidem válcují. Kirsten Dunts byla jako Betty skvělá. Hrála naprosto přesvědčivě z manželství zklamanou ženu, která potřebuje pokořit někoho jiného, aby si sama nepřipadala nejhůř. Julia Stiles nedostala moc prostoru a vlastně ani neměla moc co hrát. Maggie Gyllenhaal mi byla z celé čtveřice asi nejbližší. A poslední Connie, s přehnaně malým sebevědomím, která nakonec dopadne lépe než Betty. Úsměv je poklidný, ale ne nudný. Jeden z nejlepších vánočních filmů. A Topher Grace je ve své miniroli opravdu roztomilý:) (29.07.2007)

Tak Monu Lízu považujem za prvú maľbu mužatky na svete a jej krivý úsmev mi vôbec neimponuje, ale zas stále lepšie ako úsmev Julie Roberts. Tá keď otvorí ústa, vždy sa bojím, že ma zje. A čo ešte keď si zívne! A že tu zívali poriadne všetky protagonistky, no z úst im unikal hlavne vzduch feminizmu. Unavili ma. Neviem, či to bolo cieľom. (30.05.2022)

Najviac ma zaujalo prve vyucovanie novej ucitelky Julii Roberts, kde sa nedostala ani k slovu, kedze na vsetky obrazky poznaly ziacky hned odpovede. Na dalsej hodine im to vsak vratila. J. Roberts podala opät dobry vykon, K. Dunst tu dokazala byt presvedcivo nesympaticka a chvilami ma prestal film uplne bavit. Takze taky priemer 50%. (19.06.2007)

Ve filmu se mi hodně líbila postava Jůlinky Robertsové i její výkon a nezaměnitelný široký úsměv. Na druhou stranu mi, ale vadilo jak málo je jí věnováno prostoru, ačkoliv se jedná o hlavní postavu. Celkově je vlastně film dost "opatrný". Jako by se snažil, aby se líbil každému. To se mu moc nedaří a místy je to docela nuda. Pořád se sice jedná o průměrnou oddychovku, ale od takového režiséra jako je Mike Newell bych čekal víc. (01.07.2007)

Tazkopadny film s Juliou Roberts v ulohe v akej sme ju videli uz niekolko krat, s Kirsten Dunst, ktora podstatne viac zaujala v Smrti panien S.C.Zo zaciatku pri prvej debate o umeni a jeho postaveni som sa tesil na dalsie a dalsie rozpravy o dolezitosti a rozdielnom vnimani umenia, namiesto toho som vsak dostal nemastnu a neslanu tazkotonaznu velerybu, ktora mi zrejme po par hodinach vyprsi z hlavy...skoda PS: je neuveritelne ako dokazu dvaja odlisni rezisery spracovat v podstate obdobnu tematiku. Kym Peter Weir so svojim Spolocenstvom mrtvych basnikov doslova exceloval, Mike Newell sa topi v bezradnosti a s nim aj herci, ktori zrejme ani nevedia, co maju hrat. (24.11.2004)