Úsmev Mony Lízy

Úsměv Mony Lisy je úsměvný film ukazující americké maloměšťáctví, povrchnost a snobství padesátých let. Klidné vody velmi konzervativní univerzity Wellesley nabourá milá, ale nijak zvlášť výrazná Julia Roberts, aby změnila život čttyřem studentkám, které Julii s klidem válcují. Kirsten Dunts byla jako Betty skvělá. Hrála naprosto přesvědčivě z manželství zklamanou ženu, která potřebuje pokořit někoho jiného, aby si sama nepřipadala nejhůř. Julia Stiles nedostala moc prostoru a vlastně ani neměla moc co hrát. Maggie Gyllenhaal mi byla z celé čtveřice asi nejbližší. A poslední Connie, s přehnaně malým sebevědomím, která nakonec dopadne lépe než Betty. Úsměv je poklidný, ale ne nudný. Jeden z nejlepších vánočních filmů. A Topher Grace je ve své miniroli opravdu roztomilý:) (29.07.2007)

Nemám potřebu se komukoli omlouvat za to, že jsem to v polovině vypnul a dal 2*. Zas tak strašně blbý, aby se na to nedalo vydržet dokoukat, to zase teda nebylo a 1* si to skutečně nezaslouží, ale prostě jednoduše mě to zkrátka vůbec nebavilo. Slušně řečeno to byla šílená nuda a je mi naprosto jasné, že druhá polovina se ponese v naprosto totožném duchu. Newell mi potvrdil, že je na světě spousta mnohem lepších režisérů a scénárista by se také měl podrbat na hlavě... Někdo může nnamítnout, že tento snímek akorát není můj styl a správně jsem se na něj nenaladil. To je možné, už jsem se dodíval do konce i na horší filmy. Ale nedá se nic dělat. Všichni mě tam otravovali (nebo spíš otravovaly) - dokonce i Kirsten Dunst. Už dlouho jsem s ní nic neviděl a tímto mě opravdu nepotěšila. To už je druhý film s ní, na který jsem se nedokoukal. Radši nepřiznám, co bylo tím prvním nebo mě bude chtít plno zdejších rozhořčených horlivců zabít. :-) Poslední informace, jen tak na okraj: no a český dabing tomu také příliš nepomáhal... (30.01.2009)

Tenhle film se mi náhodou líbil. Mám ráda Julii - hrála dobře, takže první plus. Potom i prostředí a téma mi sedlo do noty, protože dějiny umění patří mezi mé nejoblíbenější předměty. No a navíc film hezky ukazuje, jaké těžké má žena postavení ve společnosti, navíc pokud má tak odlišné a moderní názory... (10.06.2014)

Už ve filmech Stávka a Čmuchalky jsme společně s Kirsten Dunst poznali slasti a strasti života náctiletých v 60. a 70. letech, nyní se vracíme obloukem do 50. le a opět díky Kirsten prožíváme mnoho paradoxů jedné epochy. Kdeže se nalézala ta demokratická pokroková společnost USA pár let do 2. světové? V pravěku, vážení. (27.12.2010)

Na jednu stranu ano, je to celkem zajímavý obraz doby s postavami, které jsou uvěřitelné, ale na druhou stranu je to příběh, který neskutečně šustí papírem. Na konci je happy end, který se zdá skoro vynucený, a vy najednou máte mít rádi postavu, kterou jste celou dobu nesnášeli. Uvědomíte si, že ze všech se najednou stávají karikatury, které nic neřeknou, jen hrají pro příběh. Ano, celkem to funguje, ale to je u podobných filmů normální. Je škoda, že snímek nepřináší nic navíc, podobě jako to udělal film "Černobílý svět", s nímž má "Úsměv Mony Lisy" celkem dost společného. (02.01.2014)