Crash

Tak mám konečně za sebou tuto slavnou úchylnost o partě lidí, které sexuálně vzrušují dopravní nehody. Což o to, bizarní námět je originální a některé scény ho skvěle rozpracovávají, osobně mě dostala scéna z nočního představení na ulici s předváděním rekonstrukce autonehody Jamese Deana. Zajímavá je i postava vášnivého fotografa a sběratele záznamů z autonehod, film oplýval silnou atmosféru v kulisách tajuplné noci a v tom zvláštním pohlcení mi nevadila ani hodně žhavá porno scéna kdesi v polovině filmu. Stejně jsem se ale nevyhl pocitu, že Cronenberg potenciál námětu využil jen částečně, že o hlavních postavách, pro které se vzrušení z autonehod stalo jediným smyslem života, se pohříchu nic víc nedovíme. Žádná psychologie a mimo zmíněnou pouliční show ani mnoho stop po jasném poselství. A nevyhl jsem se ani zklamání, když v poslední třetině vzešla z Crash už jen série sexuálních a úchylných scén, kdežto závěr má parádní dramatickou atmosféru, ale vůbec nevygraduje do ničeho překvapivého, jen opět, v trochu syrovějším podání, předvede znovu a naposled to, co vnímáme celý film. Tudíž mám zde podobný problém jako u Videodromu: oba filmy mají skvělou první polovinu, kde Cronenberg představí originální bizarní námět, rozvine ho do pár skvělých nápadů i náběhu na důstojnou myšlenku, ale v druhé polovině ho už promění jen v samoúčelnou úchylnost. Zvláštní, že zrovna tyto dva filmy patří k režisérovým nejkultovnějším, zatímco já si je zařadím k tomu slabšímu a na loňské Zločiny budoucnosti pro mě zdaleka nemá ani jeden z nich. Cosi to vypovídá, ale rychle si nejsem jist, zda víc o mém náročnějším vkusu nebo o době, která se posunula natolik, že průměrně rozvinutý šokující námět a několik scén s kultovním potenciálem už dnes pro velký filmový zážitek (oproti 80. a 90. létům) nemusí stačit. [70%] (22.01.2023)

Psychopatologicky ladená morbiditka - takmer hodinu aj pol ukájačky na dopravných autonehodách, kde nedominuje ani tak psychológia ako čistý fetiš. Cronenberg v prvom rade útočí na prežívanie, zanecháva zvláštny pocit a emócie v rozpakoch...chýbalo mi však hlbšie prepracovanie.. napätie zintenzívňoval len "prízemným" princípom každý s každým v roztrieštenom aute, každý s každým pred TV, každý s každým PRED, každý s každým PO..ku kvalitnejšiemu zážitku mi to nestačilo... (20.04.2009)

Tento motív mohol u každého iného rejžu vyzerať úplne ináč. Taký Michael Bay by z toho spravil explozívny akčňák ( automobilové naháňačky sú jeho terno ), Scorsese by tomu dal zrejme šťavu ´´fakujúcich´´ gangsterských thrillerov ( a asi by to dopadlo ako TAXIKÁR ), no a taký Spielberg by sa do takéhoto námetu zrejme ani nepustil ( aj keď už jednu knihu od Ballarda sfilmoval ). A preto príde angažovanie sa Davida Cronenberga, ako zrejme nevyhnutné, menšie zlo. Nedal tomu ale svoje osobitné režijné kúzlo. Jeho drastické ´´body horory´´ majú viac temna a tajomna, ako tento rozvláčny, pomerne nudný, technicky síce zdatný, ale neokázalý...ktovie čo. Alebo šlo len o výplň času z dlhej chvíle? (17.05.2018)

Nacházet sexuální vzrušení tam, kde mnoho lidí nalézá smrt, to je opravdu myšlenka hodná úchylácké mysli Davida Cronenberga. Kontroverzní film, který se snaží spíše šokovat, než zaujmout (i když šok je také způsob, jak zaujmout). Pár otevřených sexuálních scén a spousta erotična (ale tak nějak zvrhlého). (26.07.2002)

Kniha je sice přece jen o něco "pikantnější", ale jako porno, byť od Davida Cronenberga (ne, že bych neměl zájem), by se film asi těžko mohl uvádět v běžné distribuci. Některé myšlenky více (kniha) některé méně akcentovány. Absolutorium potom patří hercům, ve svých hodnoceních zde na CSFD už snad podruhé budu vyzvihovat Jamese Spadera, ale za tuto roli si to opět zaslouží.Vůbec by mi nevadilo, kdyby se Cronenberg podíval na zoubek i dalším Ballardovým titulům, např. Super Cannes, Kokainové noci, popř. Lidé milénia... (11.04.2006)