eXistenZ

Typický Cronenberg s oblíbenými výrazovými prostředky: realita zaměňovaná bez předešlého upozornění za sen, halucinaci, virtuálno, imaginaci........a zase zpět za použití morbidních patvarů zvířat i lidí, čvachtavých zvuků doprovázejích patlání se ve všelijakých blivajzech. Kdo to má rád, užije si, ale můj šálek kávy to není. (20.02.2005)

Co když už nejsme ve hře? Tak dobrý nápad v tak zmateném scénáři. Sci-fi o virtuálních realitách dostává od prvních minut dosti brutální ránu do slabin, když se Cronenberg nevyvaruje všelijakých nechutností nebo neznámých slizkých tvorů (či předmětů) a svou nepostradatelnou bizarností je tentokrát zoufale směšný. Zmatenost celého příběhu se pak nejvýrazněji ukáže v samotném finále, které přechází z překombinovanosti do sympatické satiry a zpět. (23.05.2008)

Bizarnost Cronenbergova světa v plné parádě. Prolínaní časových rovin, záliba ve smrti a pitvě, neukojitelná neodvratnost vzájemné sexuální přitažlivosti. Bohužel to vše vychází nazmar díky rozšafně vykonstruovanému scénáři, jenž závěrečnou pointou nepřechytračil diváka, nýbrž sám sebe tím, že přišel s křížkem po funuse, kdy už bylo x-té jedno a to samé vyústění divákem očekáváno. Autorská myšlenka: ukázat světu svůj postoj k počítačovým hrám, je sice hmatatelná, nicméně trestuhodně nedotažená. (15.10.2006)

Nebýt toho poměrně nudného vykreslení děje, bylo by toto dílo výtečné. Samotný nápad sice není až tak originální, ale přesto není běžné setkávat se ve filmech s takhle ostrou kritikou her (i když ne každý to asi bere jako kritiku). Herecké výkony jsou skvělé. Pro mě však naprosto nejlepší na celém filmu byla podmanivá hudba Howarda Shora. 6/10 (26.11.2007)

"Tu hru máš hrát, abys zjistil, proč ji hraješ." Zatím mi na žádný benzínce nenainstalovali bioport do páteře, takže jsem si Existenz nemohl úplně vychutnat. Nicméně byla to slušná jízda, která se hned rozjela a nebýt několika zaseklejch herních postav, tak bych se mezi realitou a hrou ztrácel ještě víc. Takhle jsem našel pár záchytnejch bodů, ale většinou jsem stejně tápal a ptal jsem se stejně blbě jako ten asiat na konci. Přesto mě to bavilo, poprvé jsem potkal žabomlokoještěrku, zažil jsem operaci herní konzole a ještě mi byla nabídnuta skvělá výmluva pro případ, že jsem přistižen při lízání nevhodných partií slečny: "To jsem nebyl já. To byla moje postava." (27.03.2022)