Sin City - mesto hriechu

Sin City je oříšek. Prakticky nerozlousknutelný. V podstatě mě emocionálně nechává naprosto chladným, což by asi nechávat neměl, když se tam ostošest vraždí a dělá spousta dalších nepěkných věcí. To je skutečně významné mínus. A jako celek film vlastně ani moc nemám rád, když se tak zamyslím. Ale je tu spousta jednotlivých částí, které prostě miluju. Výtvarné zpracování je samozřejmě bonbónek pro mé mlsné oči. Několik scén je zkrátka naprosto dokonalých. Alexis Bledel já miluju po Sin City víc než kdy dřív, a to její "Oh Sugar, you just gone and done the dumbest thing in your whole life" mě jednoduše dostává do kolen. A tancující hubená malá Nancy taky. Obzvlášť na Cells Instrumental. (14.05.2007)

Nemůžu říci, že tohle je ten nejlepší film, co jsem v životě viděl, ale na tenhle zážitek do konce života nezapomenu. Vše co film odlišuje od ostatních adaptací je černobílá obrazovka s opravdu komiksovými efekty. Stejně tak ukazuje i násilí a krásu ženského těla. Pokud jste fanoušek komiksů a obzvláště Sin City, budete spokojeně vrnět blahem a klidně si dávejte plné hodnocení. Já nemůžu. Nečetl jsem předlohu, tak mi nebylo všechno úplně jasné. Navíc, někteří aktéři jsou jen zde pro efekt a doplnění hvězdného seznamu. Musím to napravit. Třeba po přečtení předlohy hodnocení změním. Jen ať to není k horšímu. Spolu s Hellboyem je tohle nejlepší komiksová adaptace co jsem kdy viděl. (21.07.2005)

Bez mučenia priznávam, že comics nepoznám a že moje hodnotenie filmov je dosť ovplyvnené vizuálnou stránkou. Na Sin City som sa tešil ako malé dieťa, odkedy som videl prvé obrázky z filmu. Nesklamal som sa. Rodriguez dokázal spolu s Tarantinom a Millerom natočiť niečo, čo tu ešte nebolo. Pohyblivý comics na plátne, ktorý budete buď milovať alebo nenávidieť. Po formálnej stránke totiž ťažko niečo ako Sin City zaškatuľkovať inak ako comics pure. Páni režiséri poskladali fantastický herecký (Rourke, Willis, Madsen, Del Toro, Owen, Dawson, Murphy, Hauer), i ozdobný (Hartnett, Alba a všetky ostatné slečny zo Starého mesta) ansambel a natočili trojpoviedkovú drsnú jazdu s perfektnými hláškami a výbornými drsňáckymi postavami. Mimochodom, nechápem tunajšie hodnotenia našich TOP recenzentov, ktorí dajú tomuto experimentu menej než dali priemernému SW E3. Pretože najväčším hriechom pre mesto hriechu je označiť ho za priemerné. Miho rulezz. 10/10 (25.07.2005)

Hned první povídka představuje vrchol celé hříšné epopeje. Marv sbírá drsné body, stylizace a obrázky pasují výtečně a sem tam se urodí hodně dobrá hláška. Jenže to co se za černobílým pozlátkem skrývá by zasloužilo pohlavek. Sin City je ukázkovým příkladem nezvládnuté adaptace – žádné emoce, žádná snaha vyjádřit pohnutky postav filmovou řečí. Rodriguez se topí v nekonečných monolozích svých postav, které neustále žvaní, neustále vysvětlují, co se jim honí hlavou a jakou mají zrovna náladu (až je to někdy k smíchu, třeba když se Hartigan zmoženě opře o strom, zakašle si do ruky a uvidí ve dlani krev, což provází zhruba slovy „je mi blbě a kašlu krev“ – asi aby stíhali i pomalejší diváci :-)_______ Kulantně řečeno, tupé. Nekonečný a nekontrolovaný vodopád slov přebíjí všechno a titul nejužvaněnějšího filmu posledních deseti let Sin City suverénně vyrvává z pařátů nedávného Closer. Hlášek ubývá, dynamika vyprávění prakticky neexistuje a dokonce chybí pořádná hudba (!). Většinu času zní jen fádní podkres, takže o audiovizuální nářez z traileru nezavadíte ani koutkem oka (ukázka tak teprve teď naplno prokazuje svou genialitu a zároveň lživost). S přibývajícími minutami geniální bonmoty („Nespláchls“) definitivně mizí a přicházejí velké rozpaky z hereckých výkonů. Sešla se nám tu opravdu rozmanitá společnost: Od skvělých drtičů (Rourke, Willis) a pohodově obsazených postav (Stahl, Dawson, King) se přes rozpaky (Wood, Duncan) dostaneme až k toporným výstupům (Owen, Del Toro) nebo rovnou směšnému přehrávání (Bledel, Murphy a hlavně Jessica Alba: Nic proti její postavě, ale líp hraje i Honza Čenský)________ Výsledek zklame. Neživotná, statická, chladná a hlavně děsivě neinvenční, až otrocká adaptace, jejíž autoři zapomněli, že to co trhá koule na stránkách comicsu nemůže v prakticky stejné podobě cupovat varlata filmovým divákům. Nuda. Nic víc. V posledních čtyřech dnech jsem viděl sedm filmů a jen jeden ve mně zanechal méně než Sin City: Šlo o thajskou Tropickou nemoc, z níž jsem po dvaceti minutách odešel. :-) Ale dost remcání. Sin City není vyloženě špatný film. Jen nezáživný průměr, po němž nezbyde nic víc než vzpomínka na přísliby traileru a z comicsu obšlehnuté vizuály. A blahé paměti pravdivé tvrzení Ondřeje Vosmíka, jenž v recenzi Cinemy na Spy Kids poznamenal, že Rodriguez je dobrý řemeslník, ale bídný vypravěč. Nikdy předtím to neplatilo víc. P.S: Tímto samozřejmě nepochybují o tom, že příznivci stylových, jakkoliv naprosto tupých obrázků, a “tarantinovského hypeu” si cestu pro svých pět hvězdiček najdou. Přeju jim to. :-) (06.04.2005)

SIN CITY je první věrnou konverzí komiksu jakožto popartového žánru na stříbrné plátno. Narozdíl od drtivé věštiny zepizovaných filmových narativů, které si půjčily příběh a určité typické znaky komiksu, podřizuje Rodriguez "jazyk" (stylizaci narace) původní platformě, pro kterou byly příběhy vytvářeny. Zřejmě lví podíl na sugestivitě a přesvědčivosti filmu má autor předlohy Frank Miller, díky němuž SIN CITY skutečně působí jako rozpohybované stripy jeho noir rapsódie. K tomu si přičtěme nezvyklý podíl popisných monologů a skutečně labužnickou práci s barvou a máme na pitevním stole formálně nejdokonalejší remake, jaký jsme kdy mohli vidět. A obsahově? Funguje to, světe zboř se! Bezútěšný svět kriminálníků, pasáků a zjizvených lidí má patřičný magnetismus a ač jsou příběhy zpravidla hodně čitelné a poznamenané nelogičnostmi, které komiks netrápí, udržuje si SIN CITY neskutečně intenzivní atmosféru, mísící v sobě noir drsnost a naturalismus, hraničící se sadismem. Psychologie stav funguje a všichni tři hlavní představitelé odevzdávají maximum, každý pod svém, každý bezchybně. Trochu mě mrzí určitá samoúčelnost, kterou je stižen Marvův příběh... chybí tam prostě silný poetický moment typu pomsty Valkýr či Hartiganova řešení patové situace. Ale popravdě, chyby vyorávám pracně. Skutečně jsem se občas ptal, k čemu to všechno je, k čemu to směřuje... ale to je irelevatní otázka. Jen a jen k filmu samotnému. Ke zralé a drsné poetice, která nemá konkurenci... Svým zvrhlým způsobem je SIN CITY karikaturou dnešního světa a úsměv při jeho černém humoru má tendence mrznout na rtech. Požitek z postmoderní dekadence, to je Město hříchu! (23.07.2005)