Dobrý ročník

A půl. I navzdory žánrovému označení komedie, jsem si vždy myslela, že tento film bude drama. Nevím ani proč. Zhruba do první poloviny jsem se výborně bavila nad vtipnými situacemi a dobrými dialogy. Druhá polovina filmu mě již lehce míjela a nějak jsem nebyla schopna ji plně vnímat. Russell Crowe je můj oblíbenec, a i přesto, že svou roli opět zvládl bravurně, mi do komediálního žánru příliš nesedí. O půvaby filmu bylo postaráno díky nádherné Marion Cottilard a slunečnému prostředí provincie. Jako bonus bych také zmínila excelenci našeho dabingu v podání Vladimíra Brabce a Jiřího Schwarze. Má představa o Dobrém ročníku byla poněkud odlišná, i tak z něj mám dobrý pocit a dojem. (02.05.2010)

„Časom zistíš, že výhrou muž nič nezíska. Naopak, akt prehry však môže byť zdrojom dôležitého poznania.“ Najlepší film na svete. Vážne, vážne vážne dobrý oddychový film. Víno, dážď, hrozno, traktory, jedlo, pes, bazén, tenis, kaviarne, tiché cesty, dreváky, fajky, motocykel. Skvelý, nádherný, vláčny, malebný, lahodný a hladký film so snovou atmosférou francúzskeho vidieka. K tomu parádne záverečné (!) titulky, skvelý soundtrack, malebná výprava a axióma, že vo Francúzsku hosť NIKDY nemá pravdu. A že vziať si tu sesternicu je trestný čin len ak je škaredá. (19.06.2009)

Čekal jsem jen takovou tu klasickou příjemnou komedii a dostal jsem o mnoho víc. Dobrý ročník je film vyzrálý jak víno. Všechny ingredience jsou v něm namíchány přesně a já jsem se kvůli němu musel potýkat s touhou po klidném požitkářském životě ve Francii. Jen tak mimochodem Russell Crowe zahraje fakt všechno, Marion Cotillard chci domů a Ridley Scott má u mě za tuhle svižnou pohodičku další plusový body. (10.08.2007)

Předem jsem rád, že A Good Year není jen o víně. V době, kdy si dát osm škopků s kamarády z mokré čtvrti je nemilosrdně postaveno jako barbarský protipól k vypití pár lahvinek bílého ve společnosti distingovaných přátel, co si pak myslí, že jejich stolice je voňavější a kdy se, především ve vyšší střední vrstvě, vyrojilo spoustu samozvaných someliérů, co v červeném víně poznají buket přezrálé skořice, sběr na jižním svahu hnojeném kuním trusem a cukrovku majitele vinice, aby si k němu vzápětí objednali colu, začínám být na cokoliv s vinnou tématikou krapet alergický. Ridley nijak nevybočuje z klasických schémat romantických filmů o napravených cynicích, chválit ho za malebné obrazy z Provence je zbytečné, když dobře víme, že pod jeho patronací by vypadaly dobře i scenérie hnědouhelných dolů a tak za co hlavně zaslouží pochvalu, je to, jak z jeho snímku sálá nenucený optimismus a pobídka k užívání si prostých chvil života. Poválejte si jako degustátor Dobrý ročník chvíli na patře a pak ho buď vyplivněte a nebo si jej nechte kolem srdce projít až do žaludku. Záleží jen na vás.. (22.08.2011)

V dnešní době je hrozně obtížný narazit na film, který ačkoliv v sobě nemá jen pozitivní stránky je ve skutečnosti hrozně příjemnou záležitostí, která nádherně zahřeje u srdce a hlavně připomene Francouzskou náklonost k filmu let minulých. Já to v tomhle filmu fakt hrozně cítil, jako kdybych koukal na nějakou klasickou Francouzskou komedii s hlavní rolí Funésem nebo Belmondem, až na to, že Belmonda zde nahradil Russel Crowe a popravdě jsem se s ním přišel hrozně hezky. Nenucený, a přitom nádherně hřejivý film, který v sobě nemá pranic depresivního, a to je v dnešní době ohromný problém. Zajímavé na tom ale je to, že to se netýká jen filmu ale i hudby, a je jen otázka času, kam tohle všecko dospěje. Přitom se ani pak není čemu divit, když statistiky tvrdí, že lidé jsou kolem sebe stále více ostražitější, depresivnější a sebevražd je stále více a více. Dobrý ročník je skutečně ten film, který pokaždé dokáže potěšit. Má ve svém arzenálu zbraně, kterými dokáže zaútočit na leckterého diváka a rozhodně věřím, že nezklame. K tomu mu dopomáhá hudba a neskutečně pohodová atmosféra. Abych se přiznal, tak tohle jsem skutečně od Scotta nečekal a asi málokdo by čekal, přitom nejhorší na tom všem je, že jako film zrovna Dobrý ročník solidně prodělal. Proto zdvihám palce rovnou dva za tu radost, kterou tvůrci do tohoto filmu dali a věřím, že to nedělali jenom pro peníze, tedy doufám, protože tenhle film je tak kouzelný právě protože je tak prostý a jednoduchý. Jen je škoda, že divák tohle nedokáže ocenit a nezajde na to do kina. Abych ale pravdu přiznal, sám jsem k tomuto filmu odstup měl, a teď toho opravdu lituju. (08.07.2009)