Dobrý ročník

Předem jsem rád, že A Good Year není jen o víně. V době, kdy si dát osm škopků s kamarády z mokré čtvrti je nemilosrdně postaveno jako barbarský protipól k vypití pár lahvinek bílého ve společnosti distingovaných přátel, co si pak myslí, že jejich stolice je voňavější a kdy se, především ve vyšší střední vrstvě, vyrojilo spoustu samozvaných someliérů, co v červeném víně poznají buket přezrálé skořice, sběr na jižním svahu hnojeném kuním trusem a cukrovku majitele vinice, aby si k němu vzápětí objednali colu, začínám být na cokoliv s vinnou tématikou krapet alergický. Ridley nijak nevybočuje z klasických schémat romantických filmů o napravených cynicích, chválit ho za malebné obrazy z Provence je zbytečné, když dobře víme, že pod jeho patronací by vypadaly dobře i scenérie hnědouhelných dolů a tak za co hlavně zaslouží pochvalu, je to, jak z jeho snímku sálá nenucený optimismus a pobídka k užívání si prostých chvil života. Poválejte si jako degustátor Dobrý ročník chvíli na patře a pak ho buď vyplivněte a nebo si jej nechte kolem srdce projít až do žaludku. Záleží jen na vás.. (22.08.2011)

Je pravda, že jsem na začátku k Dobrému ročníku přivoněl značně podezíravě. Velká jména u obsahem tak komorního filmu dělají dobrotu jen žřídkakdy. Navíc ten námět... Že on ten zavilý kapitalista nakonec prohlédne a uvědomí si, v čem spočívá skutečné štěstí, říkal jsem si s náramě ošklivým cynickým úšklebkem. Přesto si mě film po chvilce začal získávat a někdy v půlce jsem si najednou uvědomil, že se skoro proti své vůli velice příjemně bavím, i když se na plátně v zásadě nic neděje. Režisér, který ještě nedávno definoval filmový chaos svým Černým jestřábem, totiž nyní nesmírně zručně propůjčuje Dobrému ročníku unylou opojnost filozofie spjaté s pěstováním a pitím vína: formálně i příběhově jde o absolutně poklidný, navýsost odlehčený, velice odpočinkový a pozitivní filmový zážitek. Co na tom, že jste ten příběh už xkrát slyšeli a jeho moralitu odhadnete pět minut po úvodních titulcích? Nechte Ridleyho ať vám dokáže, že i cesta může být cíl. 80% P.S.: Za scénu, při které hraje píseň "How Can I Be Sure Of You" bych nejradši přidal pátou hvězdu, ale to by asi nebylo fér :-) Tak ji jenom tak připomínám... (24.10.2009)

Dobrých ročníků vyprodukovalo světové vinařství bezpočet. Tak velký, že vám splývají, pokud nejste skutečný znalec. Tady vám ale ani znalectví nepomůže, žádný jedinečný buket nečekejte. Ridley Scott totiž natočil řemeslně jak jinak než precizní produkt bez chuti či zápachu. Lehce omšelý čtyřicátník Crowe - který tu má s ohledem na věk hlavních romantických postav být možná i mladší než ženská hrdinka - se tu má bezhlavě na první pohled zamilovat (tedy na první pohled fyzicky, na druhý potom i srdcem) do třicetileté Marion, a objevit krásu a pohodu života v Provence. Jako reklama pro zmíněný subdepartement vynikající. Jako romantická komedie nefunkční. Chemie schází, a biofarmařením to rozhodně neodůvodníte;) Příběhové peripetie nebyly špatné,a pokud jde o hlavní linii, tak musíte jednoznačně vědět, do čeho jdete, pokud jste někdy nějaký film z daného žánru viděli, ale byl začátek, byl prostředek, byl konec, a já jsem šel pryč bez jediného okamžiku, kdy bych si řekl "jo, tak tohle je fajn" - jen jsem se uchechtl žlutému Smartu a Lanci Armstrongovi. Znám lidi, kterým to celé přijde úžasné, ale taky znám jejich filmový vkus a lásku k Francii;) Klobouk dolů za odvahu pana Scotta, že se vydal vstříc jemu zatím neznámému žánru, ale odvaha se cení jen do určité míry. A ta míra je rozhodně kratší než pomalu dvě hodiny. O HODNĚ kratší. 60%. (24.08.2011)

Milé a veru aj oddychové. Krásna atmosféra Provence s jej horúčavou i cikádami. Ale že by ma príbeh hlavného hrdinu zasiahol nejako hlboko, to zase nie. Je tuctový a predvídateľný od začiatku do konca. Klasická a omletá šablóna mega-úspešného žraloka, z ktorého sa stane citlivý muž s morálnymi hodnotami... Zaujímavá a možno trochu výnimočná je forma, ale nie obsah. (03.01.2012)

Připadalo mi to, že Ridley Scott už měl plný zuby všech těch velkofilmů, tak si dal takovou režisérskou dovolenou a natočil pro změnu jeden "malej" film z francouzskýho venkova. Výsledkem je na jednu stranu sice strašně pohodová, ale na druhou stranu naprosto neoriginální romantická komedie. Nějakej uspěchanej kravaťák z velkoměsta musí jét někam na venkov, a on si tam najednou uvědomí, že na venkově by se mu žilo krásně v klidu a bez stresů. Samozřejmě se tam ještě musí zamilovat do nějaký osoby, která ho ze začátku nemůže ani cejtit. Jako je to dobře natočený, zahraný, celkem hezky se na to kouká, ale nějak mě to nenadchlo. Hodně slabý 3 hvězdy. (26.09.2014)