Kráľovstvo nebeské

Království nebeské určitě stojí za shlédnutí. Nejsem natolik zběhlý v historii, abych posoudil objektivně jeho (ne)věrohodnost, určitě mě ale zaujaly bitevní scény, které jsou natočeny opravdu strhujícím způsobem. Co mě zaujalo ještě? Hudba je určitě působivá, práce s kamerou jakbysmet, herci.... No, herci už tak přesvědčiví nejsou. Orlando Bloom (hernajs, nehrál on už kováře v něčem jiném? :-) ) odvádí standardní výkon, solidně se jeví Jeremy Irons, ale i u něj je trochu vidět "ústup formy". Další známé tváře, jako jsou Neeson, Thewlis či Norton se objevují spíše jen jako nezbytně nutné křoví a scénář jim ani nedá šanci na pořádnou seberealizaci. A Eva Green? Její výkon nijak nevyčnívá ani směrem nahoru, ale ani dolů. A pro POMA jen krátký vzkaz: existuje. :-) Jedno negativum bych ale na filmu našel, a pro někoho se může jevit dost podstatným: zdá se mi, že někdo ve střihačské dílně s nůžkami zacházel poněkud neopatrně a vystříhal asi více materiálu, než měl. Jak si jinak vysvětlit jistou "skokovitost" děje, kdy se třeba načne nějaká zápletka, která je v další scéně již dávno vyřešená? I zmíněný Bloom díky tomu udělal tu svou "rytířskou kariéru" jaksi překotně. Ale kdo ví, třeba to tak tenkrát šlo. Možná by více osvětlila nějaká special edition v délce 3,5 hodiny. :-) Ale to už bych zase třeba brblal na přílišnou zdlouhavost. Někomu se prostě Ridley Scott na 100% nezavděčí... ;-) (28.11.2008)

Hodnotím 190-ti minutový Director´s cut. Film je výpravně velkolepý se slušnou myšlenkou, s dobrými hereckými výkony(zaujal mě Ghassan Massoud), až na jeden problém. A tím je obsazení Orlanda Blooma, jeho projev a také jeho vývoj. Jednoduše mi Bloom do takovýchto rolí nesedí. Podle mého názoru měl zůstat kovářem v Karibiku a roli spasitele přenechat herecky talentovanějším kolegům. Scénář přisoudil jeho postavě nehorázně rychlou metamorfózu, protože přeměna Baliana-kováře v Baliana-šermíře, zabijáka a vůdce se udála rychleji, než by Qui-Gon Jin dokázal zhasnout svůj meč. Film je téměř bez atmosféry, jinými slovy mě příliš nezaujal. Výjimkou je parádní bitva o Jeruzalém, skvěle sehraná a natočená a na mém hodnocení se podílí jednou hvězdou. Jsem rád, že jsem snímek viděl - kvůli Ridley Scottovi. Bohužel to není jeho nejpodařenější výtvor. 130 miliónů dolarů(rozpočet)/211,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (01.03.2007)

Čekal jsem nějaký pořádný bitvy, jak už to v podobných historických filmech bývá, ale bohužel se jich tady moc nedostává a když se nějaká objeví tak za moc nestojí a to závěrečný obléhání Jeruzalému se sice vydařilo o trochu líp, ale rozhodně se to nemůže řadit mezi výborný bitvy. Co se týče Orlanda Blooma, tak ten se opravdu na rytíře nehodí a jeho burcování armády je až trapný a i další herci nestojej za nic a v nudným ději se pěkně rychle stratěj a největší hvězda filmu Liam Neeson umře hned nazačátku a ještě k tomu film docela často nudí. Nebýt toho, že film má slušnou výpravu, tak bych snad nedal ani ty 3* (26.08.2005)

Kinoverze poprvé - 60%: Otřesně dlouhá stopáž v níž nijak charismatický Orlando maká na titulu "Největší masér v Jeruzalémě" a to za asistente skvělého, leč brzy mrtvého Liama Neesona, naprosto perfektního Edwarda Norton, jehož výkon, byť za maskou, je opravdu dokonalý. Bohužel vrazit tolik peněz do tohohle... nechápu. Klasický příběh, kde od začátku víte i bez učebnice dějepisu co se stane, divný Bloom co kouká jak blůma a já vím že se stále opakuji, ale ta délka! Gladiátor byl i přes svou délku chytlavý a dokázal připoutat. Tady jsem usínal. I když jsem na to vzal do kina babičku, která byla uchvácena, já sám jsem z toho nic neměl, akorát si pamatuji na líbaní zmrzačený ruky a kecy o tom, jak i sedlák s hemeroidama může být "velkej rytíř". Ridley tentokrát propadl. Škoda. Kinoverze po 4 letech - 75%: Po druhém shlédnutí zvyšuji hodnocení. Je to možná faktem, že film vidím po čtyřech letech. Přeci jen v 14ti jsem se na tento epos díval jiným pohledem a v té době jsem u něj usínal. Krásná hudba, přenádherné scenérie, zajímavé bitvy, brilantní Edward Norton, skvělé ztvárnění "rozdílů" mezi světy křesťanů / muslimů a relativně dobrý příběh mne mnohem více nadchly. Bohužel zůstaly i negativy v podobě z 50% nepříjemného Orlanda, na věky proklínanou scénu s děláním rytířů ze sedláků a občasně klišovité dialogy. I tak se jednalo o nadprůměrný historický velkofilm, který bohužel padal na hlavní postavě a nezachránil to ani prvotřídní malomocný král. Kinoverze po třetí - 65%: Třetí shlédnutí a jde to opět do kytek. Režisérská verze - 90%: DOKONALÉ. 45 minut navíc, tolik Scott potřeboval ke změně mého názoru. Film je díky nim mnohem celistvější, děj se dá lépe uchopit a postavy nyní působí věrohodněji, hlavně Orlando Bloom a Eva Green. Paradoxně díky tomu snímek ubíhá mnohem lépe. Obrazová stránka je navíc tak precizní, že mnohé scény vypadají jak umělecká díla renesančních mistrů. Pravděpodobně si to nikdy nepřiznám, ale tam hluboko uvnitř cítím, že Království nebeské (DC) je nejosobitější a nejpropracovanější dílo z režisérovy filmografie. Režisérská verze (10 let od premiéry) - 100%: A je dokonáno. Po 10ti letech od svého vzniku jsem si konečně našel naplno cestu do Scottova středověkého opus magnum. Velká lítost, že už nikdy (minimálně za mého života) podobný historický velkofilm s tak hlubokým obsahem nevznikne - tržby a divácký zájem o Exodus budiž důkazem. Přesto mě nepřestává hlodat svědomí, že pokud mi docenění Království nebeského trvalo celou dekádu, tak co ty stovky dalších, již před lety viděných kousků? (05.06.2008)

Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat. Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělého elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výtečbní herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení. (06.05.2005)