Neuveriteľný Hulk

Leterrier se okatě veze na bourneovském stylu (úvod v Brazílii, hudba). Norton je psanec na neustálém útěku před armádou a zároveň řeší svůj problém. Je to natempované, ale není co hrát, dialogy jsou i na popcorn hodně velké béčko, plné těch nejklišovitějších frází, patosu, polibků v dešti a smutné hudby, "ironmanovský" nadhled nečekejte. Hulkovy mlátičky trikově slabší a ve tmě a vůbec mi chyběla velkolepější výprava. Průměrný popcorn ze kterého si zítra skor na nic nevzpomenete P.S proč Liv Tyler pořád šeptá? (15.07.2008)

Oh my oh my, často si říkám, jak se z tématu o podstatě lidského nitra může stát taková blbost. Hlavní postava je na tom ještě vcelku dobře, jestli se tedy člověk dostane přes to ubrečenství, které Norton Bannerovi vtiskává jako hlavní charakterový rys. Jinak je v rámci možností snesitelný a pochopitelný, i symatický, dejme tomu. (Z dnešního pohledu je mým srdíčkovým Hulkem Mark Ruffalo, nikdo mu není roven a to bez debat.) Ostatní jsou na tom podstatně hůř. Liv Tyler je sice krásná, ale nemá charisma na to, aby utáhla takovouhle pozornost. Tim Roth má zase kouzla na rozdávání, nicméně minimum prostoru pro vývoj jeho postavy bych skutečně nazvala ohavností. A charakteristika Williama Hurta si vystačí spojením "zmrd s knírem" po celou dobu filmu. Navíc je to takový ten druh příběhu, který začíná i končí stejnou emocí a v podstatě to vypadá, jako by se nic nezměnilo. Hodně mi chybí dojem, že všechno, čím si hrdina ve filmu prošel, něco znamenalo a k něčemu bylo. (28.09.2014)

Z antické tragédie prokládané akcí Marvel sešel o pár schodů dolů. A zůstal stát v rozporuplném mezipatře. Pět let po více než rozpačitě přijaté Leeho vizi se není čemu divit, když na ni máme zapomenout už v samém úvodu. Já ji můžu vidět třeba stokrát, ale vzdávám se, protože vím, že jsem v jasné menšině. Leterrier se ale tak moc těší na dříve upozaděné Hulk-smash, že mu hloubka postav nebo traumatické vsuvky moc neříkají a brazilský úvod dokonce otravuje. Co se týče ústředních charakterů a jejich představitelů, musím se také trochu mračit, protože Betty není tentokrát nic jiného než pohledný katalyzátor Bannerových emocí a Nortonovo herecké pojetí titulního hrdiny zavání občas až zarážející zkratkovitostí. Tak proč nakonec tak vysoké hodnocení? Protože jakákoli akční scéna je výbušnou, efektní podívanou, která bere dech a Blonsky aka Abomination se směle zařazuje do galerie v budoucnu proklínaných marvelovských záporáků, ke kterým mám ale pravidelně slabost. Rozhodující faktor pro čtvrtou hvězdu je ten, že tahle verze Hulka funguje jen a pouze jako vnadidlo na Avengers. Ano, Iron Man, Thor i Captain America jsou o třídu či dvě lepší a Bruce tak zůstává malým zeleným vzadu, ale z příliš nenápadné superhrdinské mezihry časem dozrál alespoň do příjemné jednohubky. 70% (27.10.2008)

Pro mne osobně nejlepší komixovej nářez za rok 2008 a to počítám i "Batmana - Dark Knight"... Pokud je to podle komixu, nepotrpím si na velký kecání, vykreslování postav, ale co chci, tak akci a té mi naložil "Hulk" víc než všechny komixový filmy za rok 2008. Na nic se nečeká, akce jede od začátku, furt se něco děje, film je výtvarně špičkově zvládnut, obsahuje obrovské množství detailů, se zelenou barvou si hraje podobně jako Dario Argento ve svých horrorech s červenou ... ale hlavně akce je na naprostým vrcholu, překonává ve velkoleposti a destruktivnosti skoro všechny komixo-akční pecky v dějinách kinematografie. Finální "Hulk-smah" mě vystřelil z pohovky a třešničky na dortu v podobě jako camea Lou Ferigna a Roberta D. Jr. ve finále jsou opravdu víc než sympatické. Hulk sice není můj nejoblíbenější komixový hrdina (kromě Bladea je to zřejmě Iron man), ale tady opravdu zazářil. Bomba!! (29.10.2008)

Z tohohle pojetí by měl Bruce Banner radost. Místy by byl nadšen tak, že by si v klidu vrněl jak malé robě na prsou své matičky. No a místy by ho to rozčílilo, že by i jeho alter egu byly ty elastické gatě sakra malé. Neuvěřitelný Hulk je neuvěřitelná jízda po sinusoidě zábavy. Ba ne, kecám. Po sinusoidě kvality. Zatímco v mnoha momentech a scénách to funguje snad i lépe než verze Anga Leeho, tak jako celek je to na půl cesty odnikud nikam. Leeho adaptace je více "bannerovská", Leterrierova zase jednoznačně "hulkovská". Jak příznačné. Je na vás co vám více sedne. Nabízí se srovnání s prvním počinem Marvelu - Iron Manem. V něm fungovala omáčka okolo jako styl, herci a zaostávala akční složka, finále a ostatně i záporák. Tady je to takřka přesně naopak. Záporák a akce ujdou (stále však žádný zázrak), ale ten zbytek je takový nijaký. Třeba mezi Nortonem a Tylerkou to jiskří asi jako jiskří vypojený elektrický sporák. Paradoxně to funguje více ve chvílích kdy je on v tom mizerném CGI provedení. Navíc je to oproti Železňákovi suché. Žádné vtípky, žádné hlášky (čest výjimkám). Čímž vůbec neříkám, že je to špatně. Ve výsledku jsou tu tedy dva dobré žánrové filmy namísto jednoho skvělého. Ale jak naznačuje závěr, co není může být (jakože asi brzy bude). Jo a ještě jeden zápor. Místo odhaleného Nortona bych v té sprše spíše ocenil Liv. Příznivci americké náhražky za chybějící mytologii mají i tak důvod spíše ke spokojenosti. My ostatní máme aspoň kvalitní přírůstek k těm nemnoha zdařilým barevně rozpustilým komiksárnám. A nějak jsem vám dostal chuť na klasičtější pojetí Jekylla a Hyda... (19.06.2008)