Blacula

Docela zábavná černošská variace na Draculu (který byl mimochodem rasista a podporoval otroctví!) je pojata spíš než horor (člověk se fakt nebojí) jako kriminálka o lovu na zločince. Nejlepší je na filmu jednoznačně hudba, podobně jako u většiny blaxploitationů. Vzhledem k tomu, že ve dvojce Scream, Blacula, Scream! hraje Pam Grier, nebudu asi moc váhat... (22.07.2007)

Tyhle typy černoškých hororů mě nikdy moc nebraly. A ani moc akčňáky. Tahle verzy Draculy je sice celkem obstojná ale dost často jsem i zýval. Tedy ona to není nijak moc verze. Dracula pokouše nějakýho prince no a o několik let později je princ samozřejmě taky Dracula s saje lidem krev. Co bych nejdříve z celého filmu vyškrt jsou humorné scény nevím jestli byly udělány naschvál nebo ne, ale byly děsné. A herec v hlavní roli nebyl nějak moc sympatickej. Co bych naopak vyzdvihl je celkem dobrá atmosféra a sem tam některé momenty, ale víc jak 3* ani náhodou. Uvidím co přinese druhý díl. (16.04.2012)

Klasický příběh o Drákulovi situovaný do černošského prostředí. Upíři jsou velmi slabí a nemají vůbec žádné zvláštní schopnosti až na Blaculu. Pozitivní je, že upíru je opravdu hodně a "množí" se velice rychle. Jsou dost zábavní, protože vzhledem k tomu, že je to černošský film a byl natočen v sedmdesátých letech, skoro každý herec má na hlavě afro účes a většinou se ksichtí do kamery, cení zuby a koulí očima. Tenhle horor viděl určitě Zdeněk Troška, protože postava čertíka z jeho pohádky vypadá přesně jako tito upíři. Vlastně ne, upíři mají svou tmavou pleť namaskovanou jakousi sinavě zelenou barvou, aby vypadali strašidelněji. Jediné pozitivum je na upírský film originální úmrtí hlavního monstra avšak negativ je mnohem víc. Zařadil bych mezi ně ještě nesympatické herce, hroznou hudbu (takové nějaké jazzdisco), křečovitost až násilnost z jakou chce režisér docílit alespoň náznaku hrůzy. Opravdu se divím, že film měl takový úspěch, že se natočil ještě druhý díl. (11.03.2005)

Braková produkční a distribuční společnost American International Pictures byla vedoucím hráčem na svém poli jednak díky tomu, že sledovala dobové trendy, ale současně je sama také utvářela. Jako jedna z prvních naskočila na rozjíždějící se vlak blaxploitation s filmem "Slaughter" a záhy právě v "Blaculovi" sama přišla s novým žánrovým hybridem černošského hororu. Vrcholně campová absurdita mísí vážně pojímané pasáže představující titulního černého upíra jako tragickou postavu a ostře kontrastní jalově schematické sekvence krvavého řádění jeho nohsledů či toporného vyšetřování. V tomto ohledu jakoby "Blacula" nastavil styl veškerých následujících blaxploitation hororů (od "Blackensteina" a "Dr. Black, Mr. Hyde" až po "Upíra v Brooklinu"), které právě svým napěchováním tradičních hororových monster do soudobých velkoměst vyvolávají spíš nezamýšlenou zábavu a výsměch než děs a strach. (30.07.2012)

Bohužel, název je na filmu to jasně nejzábavnější. Negerský Drákula, to přece skýtá tolik zábavného brakového potenciálu... a Blacula ho přitom využívá tak málo... Scény se samotnými zombie-upíry trhají bránici na kusy, stejně jako přednáška Olafa před projekcí (LFŠ2012), zbytek filmu, tedy značná většina z něj, bohužel jen silně nudí. 5/10 (03.09.2012)