Zlo pod slnkom

Asi poprvé, co se mi toto starší zpracování zdálo srovnatelné a možná i o malinko lepší než novější s Davidem Suchetem. Jediné, co mi úplně nesedělo je obsazení rolí a tentokrát nejen Poirota, o kterém byla řeč už při Smrti na Nilu, ale i všech ostatních, kteří neodpovídali mé představě, s výjimkou Nicholase Claye. Ještě snad Jane Birkin, ale u zbytku jsem nabyla dojmu, že je jim tak o 10-20 let více než by mělo být. Sice podobné zápletky již Agatha použila několikrát, ale přece jen to bylo perfektní, protože byla ozvláštněna :-)) (22.01.2012)

Snímek dobrý i po dějové stránce, zápletka i rozuzlení se povedli, ale proč ten hloupý začátek? Toho nás snad mohli ušetřit. Poirot jede na léčení a sotva přijede, všichni mluví z jistotou o zlu i vraždě, i když se ještě nestala. O tom, že i oběť je všem jasná se snad ani rozepisovat nebudu. Až na tuhle příšernost hned na start jsem byla s dějem spokojená. Viděno v rámci Seznamte se s...Agatha Christie (10.04.2016)

Ikdyž jde o druhý díl kvalitativně stojí výše než první. Herecké obsazení je trošku slabší než ve Smrti na Nilu, ale příběh je natočen lépe pod taktovkou zkušeného Guye Hamiltona, Nicholas Clay v další roli ze svých padouchů, Jane Birkin tentokráte nikoliv jako oběť, ale jako spolupachatelka zločinu, Maggie Smith jako majitelka penzionu na ostrově nebo Roddy McDowall jako neúspěšný novinář. (15.05.2014)

Chýbali mi fóriky ako zo Smrti na Níle. Prípad je zdanlivo neriešiteľný, ale samozrejme Poirot na to dojde. Divák o jeho dedukciách nič nevie, všetko prezradí až na konci pri obligátnom posedeníčku v spoločnosti všetkých podozrivých. Podozriví sú samozrejme všetci, dokonca padne otázka, aké alibi má Poirot. Ale nebojte sa, žiadna zmena oproti predlohe sa nekoná. Trochu viac cynického humoru a mohlo to byť skvelé. Určite ale potešil fór hneď na začiatku, keď je Hercules predstavený ako Herkules (čítaj ako píšem). (13.09.2015)

Evil Under The Sun představuje čistokrevné plemeno filmu na nedělní odpoledne. To není nutně odsudek, nedělní odpoledna své filmy potřebují - (ne moc) vzrušivé, (ne příliš) vtipné, zasahující jen slupku estetického a emocionálního prožívání. Bondovský režisér Guy Hamilton tohle z titulu své profesní historie umí. Jadranské kulisy navíc vzbuzují dojem, že poprava na pláži je událost nepřesahující důležitostí partii ruských kuželek mezi borovicemi; legrační problém, záminku pro slovní a hereckou ekvilibristiku. A právě ta činí ten rozdíl. Peter Ustinov hněte detektivní buznu Poirota z méně hutného těsta než uhrančivý Suchet a zbytek osazenstva svou britskou rutinou dává vzpomenout na profesionalitu, která se v časech vyznávání niterné opravdovosti nenosí. Jo, usnul jsem u toho. Ale potom to dorazil. Nedělní odpoledna tohle umožňují. (29.03.2014)