Nahý obed

David Cronenberg uvažoval o adaptaci slavného Burroughsova románu delší dobu, jenže nevěděl jak a za co. Oba tvůrce přes diametrální rozdílnost prostředí, které je formovalo a rozdílnost povah spojuje vysoká míra kreativity a to, že se nenechají svazovat konvencemi a předsudky. Vzhledem ke své a především spisovatelově pověsti a skandálnímu obsahu díla pochopitelně nemohl získat podporu velkých studií. Peripetie kolem vzniku snímku by samy vydaly za další film. Protože je Nahý oběd bytostně surrealistická záležitost, která se dá doslovně natočit výhradně jako kreslený film nebo extrémně drahý digitálně vytvořený velkofilm bez šance na kasovní úspěch, Cronenberg napsal scénář, který použil literární předlohu jen jako východisko. Je to film o tom, jak spisovatel William Lee alias Borroughs píše Nahý oběd, jaká tvůrčí muka přitom prožívá a jak jím zmítají démoni drogové závislosti a sexuální fantazie. Často se objevují snové vidiny a drogové halucinace. Provokativní, těžko stravitelný kousek, který rozhodně není pro každého, sklidil nadšené ovace kritiky a odnesl si několik odborných ocenění, z tržního hlediska ale celkem logicky propadl. Základním motivem Cronenbergova filmu je osamělost a z toho vyplývající flustrace vysoce nadaného jedince obklopeného a ohrožovaného konvenčním okolím. Celkový dojem : 95 %. Po herecké stránce koncert P. Wellera a J. Davis. (13.06.2006)

Jeden z tých bizarných filmov, aké nemáte veľmi s čím porovnať. Burroughsa som nikdy nečítal. Nemám ale pocit, že by som ho k plnému oceneniu tohto filmu potreboval. Weller vo svojej postave Willa Leeho je fantastický. Jeho halucinogéne putovanie po Kasbe, rozhovory s chrobákostrojmi, požívanie tekutiny z mimozemských chapadiel a neisté sexuálne náznaky prezentujú len zlomok bizarných scén a nepríjemných vizuálnych podnetov. Ale je dosť cítiť, že je tu Cronenberg doma. Tie telesné deformácie, ten sliz, krv a otvorená perverznosť sa snažia dať celému Nahému obedu pridanú hodnotu, ktorá je nápaditá len vo vizuálnom spracovaní. Scenáristicky je to bordel. Ale zábavný. Forma víťazí nad obsahom, ale v tomto prípade mi to akosi nevadí. Len ako obvykle, koniec je odbití bez poriadnej bodky, čo považujem za chybu. Je to pre mňa násilné ukončenie špecifickej atmosféry. Bez doznievania. Vadilo mi to pri Muche. Vadí mi to aj tu. Mimo toho budem mať Nahý obed v hlave ešte dlho. (03.05.2022)

Docela zajímavý pokus o převedení nezfilmovatelné knihy. Co bych snímku vytknul je jeho rozvleklost a odtažitost - což způsobuje místy silnou nudu. Naštěstí se tu objevuje docela velké množství příjemných bizarností, které naopak zaujmou. Základní problém Nahého oběda-filmu je ten, že vzikl podle literární předlohy. Kdyby stál sám o sobě, mohlo by se jednat o snímek velmi kvalitní, se zajímavými, šílenými nápady. Bohužeĺ sám o sobě nestojí. A bereme-li v potaz i knihu musí nutně přijít zklamání - jako příklad uvedu redukci Hassana či dr. Benwaye na pouhé figurky, nebo třeba skutečnost, že ve filmu se de facto nenacházejí žádné obscénní situace (vyjma jedné, dvou) - přitom kniha je na popisech různých zvrhlostí v podstatě založena. Zkrátka - zajímavý, ujetý kousek, který stojí za shlédnutí, ale Burroughs by z něj asi moc velkou radost neměl.... (06.09.2009)

Pár let zpátky jsem Burroughsovu knihu odložil přečtenou jen do půlky, protože jsem jí byl zhnusen. Cronenbergův film ve mně ani vzdáleně podobné pocity nevzbudil, takže si nemyslím, že jde o dobrou adaptaci. :o) Režisér má ve svém portfoliu dle mého názoru lepší kousky - Nahý oběd je příliš chladný, odtažitý, nevzbuzoval ve mně silnější emoce. Na druhou stranu, během jeho sledování jsem dostal chuť zkusit si knížku přečíst znovu... (16.12.2006)

Je to boj, ale nemůžu dát víc, a paradoxně za to může film natočený mnohem později, a to eXistenZ. Přijde mi to ne že podobné, ale stejné, jen místo virtuálního fantasmagorismu jsou tady důvodem k bizarním představám a halucinacím, které mnohdy tak nenápadně přecházejí z reálu zpět do vyšinutí, že se v tom lze jen těžko orientovat, drogy. Pan režisér tytéž prostředky použil i v eXistenZ, což u mě vyvolává otázku, zda-li mu nejde víc o krapet zvrhlou formu než o téma samotné. (27.10.2004)