Nahý obed

Docela zajímavý pokus o převedení nezfilmovatelné knihy. Co bych snímku vytknul je jeho rozvleklost a odtažitost - což způsobuje místy silnou nudu. Naštěstí se tu objevuje docela velké množství příjemných bizarností, které naopak zaujmou. Základní problém Nahého oběda-filmu je ten, že vzikl podle literární předlohy. Kdyby stál sám o sobě, mohlo by se jednat o snímek velmi kvalitní, se zajímavými, šílenými nápady. Bohužeĺ sám o sobě nestojí. A bereme-li v potaz i knihu musí nutně přijít zklamání - jako příklad uvedu redukci Hassana či dr. Benwaye na pouhé figurky, nebo třeba skutečnost, že ve filmu se de facto nenacházejí žádné obscénní situace (vyjma jedné, dvou) - přitom kniha je na popisech různých zvrhlostí v podstatě založena. Zkrátka - zajímavý, ujetý kousek, který stojí za shlédnutí, ale Burroughs by z něj asi moc velkou radost neměl.... (06.09.2009)

Nenašel jsem v tom pražádné zálíbení, žádný emotivní moment. Je to velice chladné a odtažité. Drogy, paranoia, psaní, homosexualita... Halucinace. Nahý oběd je halucinací autora kdesi na pomezí života a fikce. Na pomezí žitého a psaného. V tom bych však problém neviděl, problém je v tom, že celé kouzlo snímku tkví jen v rádoby šokujících a na oko nepochopitelných scénách, které ale maskují jediný fakt – že je to celé o jednom dlouhém (a hodně devastujícím) tripu, který mě osobně z diváckého hlediska nic neříká. Cronenberg odvedl řemeslně dobrou práci, stejně tak herci a zejména Howard Shore se svým soundtrackem. To však nic nemění na tom, že mi celý Nahý oběd připadá jako totální exhibicionismus a výlev chorobné mysli. A to na dobrý film nestačí... Dost možná hodnotím jak hodnotím proto, že tenhle literární žánr nemusím. Takže pokud se vám zamlouvají souložící brouci, brouci v podobě psacích strojů, brouci v podobě mimozemšťanů a brouci v podobě brouků... budete zřejmě broukat nadšením. Já jsem si od věčného zívání přivodil rozedmu kušny... (26.03.2004)

David Cronenberg uvažoval o adaptaci slavného Burroughsova románu delší dobu, jenže nevěděl jak a za co. Oba tvůrce přes diametrální rozdílnost prostředí, které je formovalo a rozdílnost povah spojuje vysoká míra kreativity a to, že se nenechají svazovat konvencemi a předsudky. Vzhledem ke své a především spisovatelově pověsti a skandálnímu obsahu díla pochopitelně nemohl získat podporu velkých studií. Peripetie kolem vzniku snímku by samy vydaly za další film. Protože je Nahý oběd bytostně surrealistická záležitost, která se dá doslovně natočit výhradně jako kreslený film nebo extrémně drahý digitálně vytvořený velkofilm bez šance na kasovní úspěch, Cronenberg napsal scénář, který použil literární předlohu jen jako východisko. Je to film o tom, jak spisovatel William Lee alias Borroughs píše Nahý oběd, jaká tvůrčí muka přitom prožívá a jak jím zmítají démoni drogové závislosti a sexuální fantazie. Často se objevují snové vidiny a drogové halucinace. Provokativní, těžko stravitelný kousek, který rozhodně není pro každého, sklidil nadšené ovace kritiky a odnesl si několik odborných ocenění, z tržního hlediska ale celkem logicky propadl. Základním motivem Cronenbergova filmu je osamělost a z toho vyplývající flustrace vysoce nadaného jedince obklopeného a ohrožovaného konvenčním okolím. Celkový dojem : 95 %. Po herecké stránce koncert P. Wellera a J. Davis. (13.06.2006)

Když režisér trpí obsesí, dopřejme mu ji a on si zblajzne nahý oběd. Už od samotného názvu filmu se odvíjí velmi těžko koukatelný až surrealistický styl z hlediska zpracování, po kterém pomatený Cronenberg sáhl. Když si ústřední postava vyfetuje mozek, pak se není čemu divit, že má těžké "halušky" v podobě mluvících brouků a dokonce začíná být paranoidní. Od takových lidí raději dál. Přesně jsem nepobral pro koho byl film vlastně natočený. Permanentku do klubu náročného diváka nemám a nejvíc je zarážející, jak si film dělal nároky na to, aby byl správně a mnohovrstevnatě divákem uchopen a aby ten ocenil jeho hlubokomyslnost. Řadový divák, přivyklý na konzumní filmy, musí u tohoto filmu neskutečně trpět. Silně pochybuji, že bude chtít rozebírat scénu po scéně a hledat v nich skryté významy, jak by si přál pan režisér. V případě, že přece jen dáte na zdejší hodnocení a film si z nějakého důvodu pustíte, tak přeji, abyste se od tvorby pana Cronenberga po jeho zhlédnutí neodvrátili. Ne ani tak zhnusením, ale bohapustou, rozvleklou nudou, která na sebe vzala podobu těžkého "artu". Cronenberg to má v hlavě trochu přeházené, ale to nic. Pro jistotu jsem však koukl, jestli náhodou na sesli, odkud celý film řídil, mu náhodou na nose neulpěl podezřelý bílý prášek, ale oddechl jsem si. Opodál byla jen krabice plná donutů s bílou posypkou. Hodnotím hvězdičkou. A ani nevím za co. 10% (22.01.2014)

Raz sa to stane každému. Každý sa raz minie so svojim obľúbeným režisérom. Vizuálne niečo podobné, ako Existenz, ale scenáristicky absolútne nefunkčné. Teda ako pre koho. Keď točí Cronenberg podľa knižnej predlohy, je scenáristicky príliš viazaný, aj keď sa môže vizuálne poriadne vyblázniť. Niekedy to nefunguje. Som totálne lost in translation. Ako keď Weller počúva Holma, ktorý niečo hovorí, ale inak hýbe perami....wtf.... VIDENÉ ZNOVA 5/23: Ako sa dalo čakať, návrat k filmu po dlhých rokoch znamená aj jeho spätné docenenie. Aspoň do tej miery, že som si Nahý obed tentokrát skutočne užil. Čo-to ma v rámci jeho interpretácie napadlo, ale ak by bol film stopercentne pochopiteľný, asi by stratil niečo zo svojho kúzla. (31.05.2012)