Vražda na večeri

Skvělá parodie na všechny detektivky u které jsem se zajílkala smíchem. Naprosto dokonalý konec, kdy detektivé přicházejí s totálně nesmyslým rozřešením, ("jste Sam Diamond, dcera Lionela Twaineho", "jak jste se dostal z toho pokoje, ten štír vás nekousnul?Mě ne, ale mojí ženu ano, do 15 minut musíme odjet", "máte na tváři čokoládu, to neni čokoláda, ale můj knír")a samozřejmě ultra vtipná závěrečná pointa, kterou nebudu prozrazovat. Lepší 4* (26.03.2008)

Naprosto úžasná parodie, ve které skvělý vtip střídá ještě lepší. Obdivoval jsem to neskutečně silné, ale přitom vyrovnané obsazení, ze kterého přitom vůbec nikdo nevyčnívá, přesto ale - Peter Falk v roli Bogarta v roli Marlowa, Peter Sellers jako čínský inspektor Sidney Wang a Alec Guinness coby slepý komorník jsou obzvlášť úžasní. (29.01.2018)

Jedna z nejbláznivějších komedií co jsem kdy viděl. Kdybych si nepřečetl kdo film režíroval, tak by mě jako první jméno okamžitě napadl Mel Brooks. Ano, až tak úžasný ten film je. A obsazení? Peter Sellers jako japonský či možná čínský detektiv je kouzelný. Nejnetypičtější roli svého života si zde zahrál Alec Guiness jako slepý služebný s nejhustějším jménem jaký jsem kdy slyšel. A jeho scény s hluchoněmou služebnou, to jsem se válel smíchy po zemi. Geniální komedie. (26.08.2002)

Naprosto dokonalá komedie. Tajemné sídlo, slepý sluha, hluchoněmá kuchařka, pět geniálních detektivů a jedna záhadná vraždička. Vše ve filmu je vypilované do každičkého detailu. Herecké obsazení skvostné, mohu-li jmenovat Aleca Guinnesse jako sluhu s prapodivným jménem Bensonmadam, Peter Falk jako buranský Sam Spade (až příliš připomínající Columba) či Peter Sellers jako inspektor Wang. Je zřejmé, že si tvůrci vzali na paškál (nejen) Agathu Christie. Postavy až příliš připomínající její dva nejslavnější detektivy, celá záplatka zase evokuje její slavný román Vražda v Orient Expresu - mrtvola s 12 ranami v zádech. Další dva parodovaní autoři jsou Dashiell Hammett a Earl Derr Biggers. Jinak je opravdová škoda, že byla vystřižena scéna se Sherlockem Holmesem. (15.11.2009)

Tento film sice nic nevynalezl, ale cítí se všemu vynálezcem být. Rekapituluje v sobě břitvu Humeovu (lež je pravděpodobnější než zázrak = apriorní domněnky detektivů jsou vzdálené pouhé empirii, neboť detektivové rozšifrovávají zločiny zásadně rozumem, proto mohou poskytovat detektivky čtenářům veškeré stopy, protože oni z nich beztak nic nesestaví), břitvu Occamovu (největší pravdy jsou vyjadřovány úsporně, jednoduše = milionář Lionel stojí v opozici vůči detektivům, jež se na problémy dívají až příliš přechytrale a dokazují je větším počtem argumentům, než je třeba) a břitvu Popperovu (teorie, která nemůže být vyvrácena, je bezcenná = závěr, kdy na scénu přichází postupně všech pět detektivů a opravují předchozího kolegu nastolením nové teorie). _____ Obecná zásada je, že střih se mění s akcí. Kdykoliv se cosi zásadního stane, následuje další záběr – stačí jen, aby postava otočila hlavu, zvedala se ze židle, nebo nabila zbraň. Ne tak tady, kde akcent na dialogy implikuje divadelní režii, a tedy „interierovou stylistiku“, a pokud např. postava píše dopis a poté ho vkládá do obálky, oboje se děje pouze v jednom záběru. ____ U divadla zůstaneme - starými divadelními žánry či podžánry rozumíme parodii a travestii. Zatímco parodie těží z napodobení vnější formy a jejího vyprázdněného obsahu (Limonádový Joe), travestie naopak převléká šaty (travestie), ale obsah ponechává nezměněný (Někdo to rád horké, nebo Popelka v podání tučňáků). Murder by Death spadá mezi meta-komickou parodii, která ovšem touží zachovat i obsah a odbýt si své na poli detektivním. Že to je volba nešťastná a polovičatá, o tom není sporu. ____ V leckom spustí Murder by Death retro náladu, nostalgickou utopii, ale věc má tak, že do retra vystřeďuje celou podívanou pouze zařazení do žánru komedie – tragedie je budoucnost, komedie minulost (retro), skrz komedii zapomínáme, tragédie nám ukazuje, že umřeme. ____ Největší odhalení spočívá v následujícím: Ten film je detektivkou pro ženy. Převtěluje znaky mužských žánrů (akce, horor, thriller) do ženských (romantické komedie), čemuž odpovídá i nevybíravé peskování všech dvojic dle paradigmatu feminního komediálního subžánru zvaného screwball (naneštěstí je ono peskování dramaticky nezvládnuté, neboť film nás umanutě, až setrvačně seznamuje a poté loučí se všemi páry one by one; širší pole nápadů proto otevírá až střet na větší ploše, kdy mezi sebou postavy přestávají tzv. duelovat a nastupuje kooperace). Odtud vyplývá, proč nevidíme vraždy – ženy je nemají rádi, kuriózně se veškerá nemilosrdnost odbude v názvu filmu – a proč je výchozí konflikt založen na odvěkém: vidět vs. mluvit. Film volí druhou, divadelní cestu, neboť ženy si povídají rádi, ale schází jim představivost, zatímco u mužů je tomu obráceně, ti uvažují více vizuálně, žel jak známo filmové a divadelní uchopení díla stojí k sobě v opozici. (28.01.2009)