Rabid

Shivers mě moc nezaujal, ale tohle je luxusní záležitost. Hodně temná, syrová, bez špetky humoru a s pořádnou porcí neutuchající deprese. Rabid je vlastně taková rozcvička pro Davidův mistrovský The Brood, i když tématem hodně vzdálená. Celý snímek šlape už od začátku: nehoda, operace, první nakažení, obrovská panika a samozřejmě spousta mrtvých. Cronenberg do toho nenásilně spojil několik subžánrů (upířina, zombies) a vložil něco z psychologie kolem hlavní postavy, která si svou jinakost naplno uvědomuje až v dramatickém finále. Mezitím počet nakažených rapidně stoupá... Každopádně tenhle silný zážitek nechávám uzrát a časem třeba ještě zvednu. (14.03.2012)

Cronenbergův Rabid vzniknuvší dva roky po koncepčně podobném Shivers mi přišel o něco méně atmosférický a zhruba od prostředka poněkud roztahanější. Ta podoba je myšlena v pandemii, která se postupně šíří a nabývá apokalyptických rozměrů, takže takový "zombie survival", ale stejně jako u Shivers opět v jiném podání bez "typických zombie". Ač jsem Cronenbergovými filmy fascinován, zde si nemohu odepřít pocit, že snímek ztrácel tah na bránu, což se k finálním titulkům nezměnilo. Shivers nabídnul mnohem lepší atmosféru, sofistikovanější gradaci a disponoval větší děsivostí. Rabid není vyloženě nepovedený, ale zkrátka a jasně na Cronenbergovi poměry je docela průměrný. PS: Vůbec jsem netušil, že v hlavní roli Marilyn Chambers (budiž Ti země lehká; není to ta na obalu!) byla pornoherečkou! :-O (13.04.2014)

Docela mě nudilo už Shivers a tahle jeho variace rozšířená z jednoho baráku na celé město mi přišla ještě nudnější. Marilyn Chambers mění jednoho muže po druhém v zombíkoidní krvelačná monstra, ale chybí zajímavější děj, myšlenka nebo gore, snad jen ta sedmdesátkově kanadská atmosféra tam hraje. (25.08.2024)

Jestliže Shivers měly tendenci vzestupnou, tak Rabid, jakožto film velice podobný, má ale tendenci sestupnou. Začátek nabízí zajímavé rozehrání Cronenbergovy úchylné hry s lidskou pudovostí, ale schéma vražd se pak pořád opakuje, přičemž stoupá jen počet objetí. Amatérskost lze z filmu cítit ještě o malinko víc než u Shivers, z hlediska dramaturgie se dají nalézt nějaká hluchá místa a díky stereotypu místo aby atmosféra houstla, tak naopak upadá do nudy. Osobně se určitě řadím mezi fanoušky Cronenbergových nápadů, ale už ne tolik jeho filmařských dovedností v začátcích (později už je to samozřejmě jiná). 5/10 (28.11.2009)

Takže Rabid mě popravdě moc nazaujal. Přestože snímek disponuje celkem dost ponurou atmosférou plnou nejistoty, nezanechal ve mně žádný hlubší dojem. Příběh celkem nápadně kopíruje Shivers, navíc ona infekce lépe působila v uzavřeném prostoru obytného komplexu, než v ulicích Montrealu. V Rabidu se mi nejvíc zamlouvala první část odehrávající se na klinice, později jsem se místy už nudil. Ale vnitřní přechody mezi člověkem a monstrem byly působivé. 7/10 (17.03.2008)