Rabid

Možno je to len zhoda náhod, ale mne Natasha Henstridge svojím jednaním a aj svojou vyzážou vo filme MUTANT z roku 1995, pripomína práve Marilyn Chambers v tomto snímku. No možno je to fakt len zhoda náhod. Tak či tak ide o opäť skvelú divočinu skvelého režiséra, ktorá sa nesnaží veľa vysvetľovať a už rozhodne nič jednoducho zakončiť. (16.10.2011)

Po Červoch mierne sklamanie, ale najmä preto, že som očakával, že po tak skvelom filme príde už absolútna špička. Skôr ale ide o štandartný príspevok k téme rýchlo sa šíriacej nákazy bez špecifickej atmosféry. Ak išlo Cronenbergovi o nastupujúci AIDS, tak to ale vo výsledku až tak vysoké body snímke nepridáva. Má to ale slušné tempo a adekvátnu stopáž a skrátka je to stále Cronenberg. I keď okrem toho jedného cudzorodého prvku v tele by som povedal, že je to skôr Carpenter či Craven. (14.12.2021)

Ďalší z radu úspešných hororov rannej tvorby Davida Cronenberga. Výborné zvládnutá príbehová rovina, ktorá ponúka takmer nepretržite silné dávky napätia, bizarnosti, strachu, ale aj úchylnosti, ktorá ku Davidovi bezpochyby patrí. Kto je na rovnakej chuťovej vlne ako režisér, užije si na sto percent. (26.01.2008)

Jestliže Shivers měly tendenci vzestupnou, tak Rabid, jakožto film velice podobný, má ale tendenci sestupnou. Začátek nabízí zajímavé rozehrání Cronenbergovy úchylné hry s lidskou pudovostí, ale schéma vražd se pak pořád opakuje, přičemž stoupá jen počet objetí. Amatérskost lze z filmu cítit ještě o malinko víc než u Shivers, z hlediska dramaturgie se dají nalézt nějaká hluchá místa a díky stereotypu místo aby atmosféra houstla, tak naopak upadá do nudy. Osobně se určitě řadím mezi fanoušky Cronenbergových nápadů, ale už ne tolik jeho filmařských dovedností v začátcích (později už je to samozřejmě jiná). 5/10 (28.11.2009)

Takže Rabid mě popravdě moc nazaujal. Přestože snímek disponuje celkem dost ponurou atmosférou plnou nejistoty, nezanechal ve mně žádný hlubší dojem. Příběh celkem nápadně kopíruje Shivers, navíc ona infekce lépe působila v uzavřeném prostoru obytného komplexu, než v ulicích Montrealu. V Rabidu se mi nejvíc zamlouvala první část odehrávající se na klinice, později jsem se místy už nudil. Ale vnitřní přechody mezi člověkem a monstrem byly působivé. 7/10 (17.03.2008)