Rabid

Cronenbergův Rabid vzniknuvší dva roky po koncepčně podobném Shivers mi přišel o něco méně atmosférický a zhruba od prostředka poněkud roztahanější. Ta podoba je myšlena v pandemii, která se postupně šíří a nabývá apokalyptických rozměrů, takže takový "zombie survival", ale stejně jako u Shivers opět v jiném podání bez "typických zombie". Ač jsem Cronenbergovými filmy fascinován, zde si nemohu odepřít pocit, že snímek ztrácel tah na bránu, což se k finálním titulkům nezměnilo. Shivers nabídnul mnohem lepší atmosféru, sofistikovanější gradaci a disponoval větší děsivostí. Rabid není vyloženě nepovedený, ale zkrátka a jasně na Cronenbergovi poměry je docela průměrný. PS: Vůbec jsem netušil, že v hlavní roli Marilyn Chambers (budiž Ti země lehká; není to ta na obalu!) byla pornoherečkou! :-O (13.04.2014)

Klasický Cronenberg v období svých úchylných filmů. Jeho zájem o mutace a pochybné vědecké experimenty je až patologický (dnes už bohužel ne). S odstupem času bych k motivům zombie+upírský horror přidal ještě předzvěst hrozby AIDS. Mrazivá hudba navozuje permanentní napětí a divák jen sleduje, jak hlavní postava - Rose - rozesévá okolo sebe zkázu a smrt. Speciální efekty jsou umírněné, což filmu jen prospívá. Stejně jako u Čelistí či Vetřelce divák zpočátku neví, co že to Rose svým obětem způsobuje. Krví se naopak příliš nešetří. 70.léta byla dobou studené války, která se silně odrazila v řadě filmů, psychologické, horrory a sci-fi nevyjímaje. Jinak perfekcionalista Cronenberg neušetří diváka během operace a ukážemu mu detailní záběry odebírání lidské kůže... (24.01.2013)

Raná variace na Cronenbergovo oblíbené téma deformace lidského těla hodně čerpá z příbuzných upírských i zombie hororů a provokativně sází na Marilyn Chambers obsazenou do hlavní role. Přestože oboje vyšlo a film má po celou dobu dobře vystavěnou temnou atmosféru, čekal jsem víc. Jako zajímavost by se dalo upozornit na to, že výrobu a hudební supervizi měl na starosti (stejně jako u Cronenbergova debutu) Ivan Reitman. (14.02.2010)

Béčko jak má být, bez žádného hlubšího poselství, existenciální hloubky, psychologizujícího přesahu, natož nějakého filosofického ocasu. Sexy upírka, v civilu pro zajímavost pornoherečka, je ovládána neovladatelným pudem k sání krve komukoliv, kdo je zrovna nablízku. A zapomeňte na nějaké směšné upírské špičáky, tahle dáma má na krvesajstvo úplně jiný forichtung - slizký výsuvný sosák, vylézající z jakési imitace řitního otvoru, který jí vyhřezl v podpaží coby následek pooperační mutace. Pokousané oběti se mění ve slintající krvežíznivé šílence a nákaza se rychle šíří městem... K tomu zní navíc příjemná sedmdesátková instrumentální hudba. No nezní to báječně? Je to báječné! A místní anotace má recht - scény z operáku a z pornokina jsou skvostné. Až sjedu celého Cronenberga, možná se sem zase vrátím a dám plný počet. (22.04.2017)

David Cronenberg měl vskutku hlavu plnou těch nejbizarnějších představ, zvrhlostí a absurdit, které navíc uměl podat s působivostí jemu vlatní. Rabid sice ještě nedosahuje takových extrému, které nadělil filmař do vínku svým pozdějším filmům, ale to neznamená, že nedokáže šokovat. Film staví na tématu lidské odlišnosti, zvrhlosti, znechucení ze sebe sama. Obsazení sexy krásky Marilyn Chambers do hlavní role to jen potvrzuje - kontrast tu je opravdu děsivý. (16.01.2008)