Vynález

Neviem, či na vnáranie sa do tajov a zaujímavostí technicko fyzikálnych zaujímavostí i podivuhodností je vhodná práve táto cestovateľská fantázia. Cestuje sa naprieč časom a je to jazda pre oko filmovo/vizuálneho nadšenca (filmárika/-ušky) "ako stvorená". Oko filmušky i filmárika teda neustále zvedavo obkukuje ústrednú chlapskú dvojicu a miestami sprievodný hlas z audio záznamu. Triky žiadne, čo je, spoločne s deklarovanými ultra low-budgetovými informáciami tvorcov, vlastne úplne logické. V tomto zmysle paradokumentu nakrútenému akoby v dogma štýle filmovo neupravovanej reality niet čo vytknúť. Ukázalo sa, že ak je scenár, čo má nejakú výpovedno/baviacu hodnotu, dá sa i bez načančaných kulís a xD trikov. Ostáva len čakať, čo na to diváci. Nuž teda ja Vám to poviem: čumel som jak puk, pičoval na buzerantskú show s dvomi chlapmi, kde bol ženský element riedky jak 42 hovno vysraté počas jednej noci. To bolo úvodných cca 40 minút. No potom sa čosi zlomilo - nie že by to prasklo, ale tak jakoby trochu luplo. Výhrady k minimálnemu vizuálnemu ženstvu ostali, ale ten prvok tam bol napokon prítomný zásadne, neviem, či som vôbec niečomu technickému porozumel, ale spomínali sa tam huby, tak tam som zase doma ja, taký dotyk známeho prostredia v babylonskom bludisku matfyzáckej mysle. Francúzsky záver ma dostal. Tagže zrátané, podčiarknuté - je to solídnych 60%. (06.09.2022)

Z hodně mrzkého rozpočtu se Carruthovi povedlo vykouzlit nosný celovečerní film postavený na scénáři, který budí inteligentní dojem a v závěru se i povedeně zkomplikuje. Technická stránka filmu je vzhledem k okolnostem snesitelná, milovníci do maxima vyhnaného vizuálu by ale mohli trpět především v nočních scénách. Carruth režisér/scénárista/producent/herec si ale rozhodně zaslouží velkou poklonu a docela se divím, že Primer i nadále zůstává jeho jediným filmem. S větším rozpočtem by to totiž příště mohlo vyjít, minimálně potenciál dalšího Richarda Kellyho v něm vidím. 75 % (09.02.2010)

Já jsem se bavil dobře, i když jsem nechápal, která bije. To svědčí buď o tom, že je něco v nepořádku se mnou, anebo na tom filmu vážně něco je. Pochopitelně volím druhou variantu. Jako spousta lidí jsem se po shlédnutí Primeru pídil po vysvětlujících informacích, a když jsem se dostal k tomuhle - http://www.freeweb.hu/neuwanstein/ - tak jsem to vzdal. Film za 7000 dolarů, kde se prolíná 9 časových rovin a v nich dvě postavy. Nekup to. (14.01.2010)

Masovo nedivácke cestovanie časom produkujúce (rôzne motivované) kópie svojich cestovateľov a zároveň nespočetné množstvo (rôzne vyložiteľného) metafyzikálneho vystrájania? Nekompromisná negácia časopriestoru a renomovaných teleportačných praktík, trúfalé porušovanie pravidiel vlastného fikčného sveta (mobil) a jeho lišiacke poprevracanie (Granger) či prísne zatajovanie kľúčových infomácii na úkor dočasného uspokojenia a ich následné využitie v prospech záverečného twistovania s dlhodobým efektom? Carruth-samouk, frivoľnosť a vášeň? Áno prosím, môžem kedykoľvek… (02.10.2013)

Vyzrazení děje Film Vynález je o cestování časem. To je jasné. Box je stroj času, a není jediným v rámci universa filmu. K dispozici v průběhu děje mají postavy několik dalších. První box není učen pro žijící entitu. Další však už ano, a byly nazvány „Záloha“. Uznávaný astrofyzik Stephen Hawking má tezi, že nelze cestovat před čas zapnutí stroje času. Lze pouze cestovat od času zapnutí stroje času. Např. je zapnut stroj času v 11:00 hod., a je použit na cestu časem (čtvrtý rozměr prostoročasu). Kvantová fluktuace však nedovolí cestovat před čas zapnutí stroje času. A proč? Protože by byl vytvořen časový paradox. Pokud se cestuje do minulosti, tedy před okamžik zapnutí stroje času, může být někým stroj poškozen, a pokud jsme jediní, kdo ví, jak jej opravit, jak jsme se do té minulosti dostali, když stroj času je rozbit? Jak je možné, abychom byli v minulosti, když v té minulosti nemáme být, protože jsme se tam nedostali za pomoci stroje času, který byl poškozen někým. Prostě nic z toho nedává smysl, je to paradox času, a to že tu žijeme, je největší časový paradox. Někdo např. se chce zabít pomocí stroje času. Jak to udělá? Nabije zásobník, zapne stroj, a zabije se ještě před časem zapnutí stroje času. Když se zabil, kdo ho vlastně zabil, když on to nemohl být, protože se zabil, nemohl zapnout stroj času, vrátit se do minulosti a zastřelit se. Opět to nedává smysl, opět se jedná o logickou negaci, a opět se jedná o časový paradox. Jak jsem už psal, kvantová fluktuace brání, aby časový paradox byl uskutečněn. A pokud se někdo chce zabít, udělá to bez cestování minulostí (časem). _ _ _ Pokud však někdo má sto let zapnut stroj/stroje (viz tento film; což vlastně nejspíš ne, protože by inženýři/postavy museli trošku uzpůsobit stroje technologickým možnostem před sto lety; budova, ve které se nachází Záloha, vypadá být postavena před ~25 lety), a zhotovil tento člověk, nebo lidé např. 1 000 strojů (viz film, kde to vypadá na masivní výrobu, viz závěr), pak by mohl/i cestovat časem úplně bez problému celých těch sto let od zapnutí strojů. _ _ _ Ve filmu Vynález inženýři/postavy zapnuli stroje před třemi roky, a za ty tři roky zhotovili x množství strojů, a tři roky je používali na cestování časem. Je jasně viditelná genialita filmu Vynález. ✔ (14.09.2011)