Šípková Ruženka

Stáří neznamená vždy stoprocentní kvalitu a to je i případ právě adaptace jinak jedné z vůbec nejklasičtějších pohádek. Do sledování jsem šel s tím, že jsem byl už předem hodně ovlivněn hranou Zlobou, kterou osobně považuji za velice hlubokou, propracovanou a hlavně překvapivou záležitost. O to víc jsem zde musel být kritický. Animace jako taková nemá chybu, to je prostě paráda a Disneyho otisk je jednoznačný. Co se mi moc nezdálo, byly všudypřítomné pravoúhlé tvary, utvářející sice specifický vizuální styl, ale to působilo poněkud podivně (zvlášť u scén v lese, kam se to nehodilo). Dějově dost přímočaré, až mě překvapilo, že nejvíc prostoru dostaly tři pomatené sudičky (které by si hravě vystačily i samy), ale princezna měla vysloveně plochý charakter, to samé i princ a zbytek postav, co se v ději objevily. Dějový vývoj byl spíš o až moc protahovaných dialozích, které volaly po tom, aby se dějství konečně někam hnulo. Bohužel, zde přifrčela i hromada nelogiky, počínaje extrémně rychlého vztahu prince s princeznou, konče tím, že magie, která má fungovat v rámci dobra, stejně dokáže napáchat nedobro (viz zkamenění). Nevím, čekal jsem od takové klasiky o dost víc. Raději se přikloním hrané adaptaci a tuto si schovám jen do sbírky v rámci sledování Disneyovek, jako další zhlédlý titul. 60% (04.02.2017)

Bylo mi krásných sedm let, když jsem se do kina dostal na animovanou verzi příběhu spící krásky a moc dobře si pamatuji, jak jsem se do kouzelného světa na celou dobu potopil. A to až na dno. Byla to totiž jedna z těch důležitých návštěv kina, která mi promítačku pohyblivých obrázků navždy přimkla k srdci. A dodnes se vidím, jak sedím před plátnem, nedýchám při souboji prince s drakem a vedle sedící maminka mi říká "ty snad nakonec budeš na filmy". Trefila se. (19.10.2007)

Jako první film roku 1959 jsem si dopřál disneyovskou pohádku s vědomím, že mě prostě nemůže zklamat. A trošku se mnou bojovala. Disneyho Růženka, nebo vlastně Aurora je v příběhu hodně upozaděna, stejně jako princ Filip. Místo nich se hrdinkami stávají tři sudičky, které ji poctivě bez kouzel 16 let skrývají před kletbou skrývají a vychovávají, načež to jednou pitomostí zkazí a musí napravovat. Animace nebyla zas tak úžasná a chyběla mě tu nějaká nosná písnička. Druhá půlka ale zachraňuje co jde. Objeví se pár vtipných scének, Zloba či Zloběna má nádherně nakreslené temné sídlo a princ se na konci mění na akčního hrdinu, který unikne všem útrapám a nakonec čelí proměněné čarodějce v na pohádku brutálním finále. Samozřejmě vše končí klasicky probuzením polibkem a já jsem spokojen :) PS: Rozhodně modrá! Animovaný film roku 1959. (15.12.2020)

"Sleeping Beauty" hned od úvodu svádí k pozornosti díky mírným diferencím v příběhu oproti u nás známé verzi "Šípkové Růženky". Odlišnosti jako např.že Růženka se původně jmenuje Jitřenka a své známé (zde krycí) jméno získá kvůli utajení před zlou čarodějnicí, která ji přiřkla osudnou sudbu... proto také žije až do 16-ti let skrytá v lese se třemi hodnými sudičkami (chudáci rodiče bez dcery)... no a jistě zaujme i způsob skrz který se Růženka setká tváří v tvář se svým osudem - nepíchne se o růži, ale o vřeteno kolovrátku :). Už tedy jen kvůli těmto drobným maličkostem k sobě Růženka poutá oči spokojeného diváka zvědavého i u zdánlivě notoricky známého příběhu jak se to bude odvíjet dál. Musím se také zmínit o "třech sudičkách", které zde mají z mého pohledu až nežádoucně velký prostor a stávají se zde vůdčími, nepostradalelnými hybateli a tvůrci děje, vedle nichž jsou "ústřední" Růženka a princ Filip (s vyjimkou jeho heroického výkonu v závěru - podporovaného neúnavnými sudičkami) jen pasivními účastníky děje. Moc pěkně je tu podána "temná strana"; zlá čarodějnice je záporákem par excellance a její doupě s tupými pohůnky hezky evokuje sídlo Západní čarodějky ze země OZ (jsou si také ostatně dost podobné :) Ve výsledku tu tedy máme příjemně vyprávěnou pohádku prodchnutou řadou tradičních prvků, jež dávají tak mile vzpomenout klasické pohádky (ťřeba) na dobrou noc. (23.10.2005)

To bylo v časech, kdy se Disney nebál pořádně to rozjet i u filmu určeného pro děti. Když přetrpíme nasládlou úvodní část s třemi přihlouplými vílami, následuje hrůzostrašná temnota barvená do jedovaté zeleně. Rohatá Zloba není nějaké směšné strašidýlko, ona je démonicky sebejistá. Tři obtloustlé vílí tetky sice pořád mají za úkol vnést do filmu roztomiloučký humor, že bych je nejradši plácla plácačkou na mouchy, ale Zloba je převálcuje na celé čáře a souboj prince s drakem je napínavý a působí nebezpečně, přestože má princ výhodu ve formě kouzelných zbraní. (21.05.2018)